Všichni jsou už v Mexiku: Čtyři důvody, proč Češi jedou na fotbalový šampionát a Dánové končí
Český fotbal opět prožil večer, na který se nezapomene. Národní tým ve finále baráže zdolal po penaltovém rozstřelu Dány a představí se na mistrovství světa, které pořádá Kanada, USA a Mexiko. Věc, v níž ještě před pár týdny věřil málokdo. Kde nastal obrat? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled klíčových faktorů, které vedly k výhře nad favorizovanými seveřany.
Zásadní změna atmosféry
Atmosféra okolo národního týmu se změnila k nepoznání. Kdo se díval, a dokonce dosledoval, zápas českých fotbalistů na Faerských ostrovech, jen těžko věří tomu, že tuto katastrofální frašku a srdnatý výkon orámovaný postupem proti silným Dánům dělí jen necelý půlrok.
Tuto základní jedenáctku dnes postavil hlavní trenér Miroslav Koubek. 🧱🇨🇿⚽ pic.twitter.com/7TmJQEiYRQ
— Česká fotbalová reprezentace (@ceskarepre_cz) March 31, 2026
Už trefné a velmi vtipné představení základní sestavy na sociálních sítích dalo signál, že tentokrát vše půjde správným směrem. Skvělá byla i atmosféra v hledišti. Kotel celý zápas neúnavně povzbuzoval, často se zapojil i zbytek stadionu. Na začátku proběhla i pyrotechnická vložka – věc na zápasech reprezentačního áčka skoro nevídaná.
ČTĚTE TAKÉ: Pecka a osudová Letná pro kapitána Krejčího, Koubek slavil v slzách. Frajeři, smekl expert
No a samotné dění na hřišti jasně ukázalo, že i v kabině se pročistil vzduch. Hodně se spekulovalo, jak Tomáš Souček nese ztrátu kapitánské pásky i jistého místa v základní sestavě. Jeho obětavý výkon proti Dánům je dostatečnou odpovědí. Ladislav Krejčí po Irech opět dokázal, že kapitánskou pásku dostal právem, byť neproměnil penaltu. Miroslav Koubek zkrátka vnesl do kabiny čerstvý vzduch.
Moc si nedělal hlavu s tím, co kdo říká nebo píše. Do nominace se možná trošku překvapivě některé předešlé stálice nevešly, objevili se naopak jiní hráči. Na hřišti každopádně makali jeden za druhého, na všech do posledního byla cítit chuť po úspěchu a právě tenhle přerod ze mdlého v hladový tým byl jedním z nejdůležitějších faktorů vysněného postupu na světový šampionát.
Souboj vůlí ovládli Češi
Od začátku šlo o souboj vůlí. Zatímco Češi se snažili přehrát mnohem fotbalovějšího soupeře především srdcem, Dánové zase prokázali trpělivost, když i za nepříznivého stavu nic neměnili na svém stylu hry. Bylo vidět, že čeští fotbalisté všichni do jednoho makají, dřou, potí krev. Dánové však trpělivě kombinovali, čekali na šance a dvakrát dokázali srovnat výsledek.
Čtěte také
Silná vůle, byť v trošku jiném stylu, dostala oba týmy až do penaltového rozstřelu. Zvláště na Dánech bylo znát, že chtějí rozhodnout už během prodloužení. A dobře věděli proč. Penalty jsou loterie, rozdíl ve fotbalové kvalitě se maže a rozhoduje především hlava. A tu měli lépe nastavenou čeští fotbalisté. Na mistrovství světa tak nepostoupil lepší tým, ale tým, který měl zkrátka silnější vůli a chtěl o něco víc.
Penalty – český trumf
Tahle disciplína se v průběhu času proměnila v rodinné stříbro národního týmu. Jakmile totiž v reprezentačním souboji dojde na penaltový rozstřel, končívá to zaručeně úspěchem.
A to nejen letos, kdy parta kouče Miroslava Koubka právě tímto způsobem setnula oba barážové protivníky Irsko a Dánsko. Pamatujete semifinále EURO 1996 s Francií? Tam to taky vyšlo díky přestřelce z puntíku – v šesté sérii Petr Kouba lapil pokus Pédrose, Miroslav Kadlec díky tomu následně rozhodl o postupu do finále.
Nebo i dávnější vzpomínky: zápas o 3. místo na evropském šampionátu 1980, ještě pod hlavičkou Československa. S domácí Itálií to bylo po základní hrací době 1:1, velkou bitvu rozklíčovala až devátá série – gólman Netolička chytil na brankové čáře Collovatiho pokus, zato Jozef Barmoš se nemýlil. O pár momentů poté si už hráči ze středu Evropy věšeli na krk bronzové medaile. A penaltový příběh Bělehradu 1976? Ten zná díky dloubáku Antonína Panenky každý.
Rozstřely výběru se lvíčkem na prsou zkrátka jdou. Ať už u toho byli v minulosti i slovenští spoluhráči, nebo ne.
O pár momentů poté si už hráči ze středu Evropy věšeli na krk bronzové medaile.
Čtěte také
Češi si přivezli formu z klubů
Když se fanoušci dívají na televizní sestřihy Pavla Šulce z francouzské ligy, mohou si připadat, jako kdyby sledovali někoho z vůbec nejvěhlasnějších světových fotbalistů. Šulc dává za Lyon nádherné góly, vychází mu odvážný driblink, stal se klíčovým hráčem a hvězdou soutěže.
Pro Koubkův tým bylo klíčové, že si tahle opora přivezla superformu z klubu i do reprezentace. Hlavně v duelu proti Dánsku byl skvělý, vstřelil i čarokrásný gól.
Fotbalový dravec s rozvrkočeným účesem v tom navíc nebyl sám. Skvěle načasovanou fazonu měli před barážovými utkáními i třeba Matěj Kovář, Ladislav Krejčí nebo Vladimír Coufal. Ti všichni ji pak zúročili i v nejdůležitějších reprezentačních utkáních posledních dvou dekád. Dobře, první dánský gól byl asi Kovářův. Co ale předvedl za zákrok v prvním poločase? A jak dřel Coufal? A jak klíčovým kapitánem se v těch dvou soubojích stal Krejčí?
I proto se postoupilo.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Divocí irští fanoušci obklíčili reportéra. Polili ho pivem, jeho vstup je ale hit
