Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto o státních úřednících. Opozice podá ústavní stížnost
Koaliční poslanci přehlasovali prezidentovo veto k návrhu zákona o státních zaměstnancích, kvůli kterému Sněmovna ve středu svolala mimořádnou schůzi. Zákon má usnadnit výměnu úředníků ve státních institucích, ve Sněmovně se ocitl už potřetí. Kromě prezidenta Petra Pavla ho vetoval i Senát, opozice ho během schůze opakovaně ostře kritizovala. Během rozpravy poslanci projednávali i další koaliční návrh, který by měl omezit pravomoci prezidenta. I ten Pavel vetoval, poslanec hnutí STAN Karel Dvořák jej v dolní komoře označil za „lex pomsta“. Také tento zákon poslanci schválili. Opoziční Piráti už dříve avizovali, že pokud Sněmovna veto přehlasuje, podají stížnost k Ústavnímu soudu.
Návrh zákona, který představili koaliční poslanci, má zjednodušit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan ve Sněmovně řekl, že vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chce úředníky pod svoji politickou vůli. Návrh se nelíbí ani dalším zástupcům opozice. Předloha nahradí od listopadu nynější zákon o státní službě.
ČTĚTE TAKÉ: Boj o inkluzi. Motoristé neprosadili nové nástroje pro ředitele, změny se ale dotknou rodičů
Poslanec Radek Vondráček při svém projevu Pavlovo veto naopak kritizoval. „Toto prezidentské veto považuji za zbytečné a dokonce škodlivé. Mrzí mě to o to více, že se jedná o důležitou reformu fungování našeho státu,“ řekl Vondráček s tím, že novela má přinést větší efektivitu fungování státu.
Sněmovna potvrdila návrh zákona hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora. K přehlasování veta je nutných nejméně 101 hlasů. Veto hlavy státu naopak podpořilo 66 přítomných opozičních poslanců, trojice občanských demokratů se hlasování zdržela.
Kromě toho dolní komora schválila díky vládní většině i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Omezení prosadili poslanci ANO, SPD a Motoristů nejprve počátkem července, v září přehlasovali senátní veto a ve středu hlasy 104 ze 175 přítomných poslanců i veto hlavy státu. Podle kritiků je změna protiústavním zásahem do prezidentových kompetencí a opoziční zákonodárci ji proto napadnou u Ústavního soudu.
„Lex pomsta,“ zní z opozice
Sporná úprava je součástí osmi desítek novel souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících, jehož senátní a prezidentská veta Sněmovna hlasy koaliční většiny rovněž přehlasovala. Podle prezidenta Petra Pavla je změna „zjevně protiústavní“ a v rozporu s ustálenou ústavní praxí. Kritici ji označují za koaliční pomstu Pavlovi za to, že odmítl jmenovat do vlády Filipa Turka (za Motoristy) a vynutil si účast na červencovém summitu NATO.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Obhajoval změnu zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si Pavel vykládá své prezidentské pravomoci navzdory původním slibům široce.
Čtěte také
Nově podle novely bude minimálně do rozhodnutí Ústavního soudu vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, který jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.
Ústavní stížnost na soubornou novelu se rozhodli iniciovat mimo jiné zástupci STAN, Pirátů i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přichází doba Babiše, který bouchá do stolu, míní Kubáček. Pro opozici byly volby varováním
