Sněmovna reprezentantů USA schválila policejní a volební reformu. Zdroj: Profimedia.cz
Sněmovna reprezentantů Spojených států schválila zákony reformující činnost policie a konání voleb. Demokratům, kteří drží v dolní komoře amerického Kongresu těsnou většinu, se podařilo obě normy protlačit přes jednoznačný odpor republikánů. V Senátu, kde je poměr sil téměř vyrovnaný, očekávají agentury velkou politickou bitvu.
Nový volební zákon, který byl přijat poměrem 220 ku 210 hlasů, patří k vlajkovým lodím demokratického programu. Pokud by jej Senát potvrdil, bude se podle agentury AP jednat o jeho nejzásadnější novelu za poslední generaci.
Cílem navrhovatelů bylo především zabránit netransparentnímu financování kandidátů ze strany bohatých sponzorů, odstranit administrativní překážky znemožňující lidem hlasovat či ukončit zažitou praxi účelového překreslování volebních okrsků, z nějž čerpá výhodu pouze jedna strana. Právo měnit hranice okrsků má napříště připadnout jen nezávislým komisím.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Klíčová změna ovlivní letošní volby
Ústavní soud zrušil část volebního zákona a ulevil koalicím. Právě probíhá tisková konference, na které šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský zdůvodňuje rozhodnutí, které zásadně ovlivní letošní sněmovní volby.
Úprava policejního zákona přichází více než devět měsíců od smrti Afroameričana George Floyda při brutálním policejním zásahu. Policistům novela mimo jiné zakazuje škrcení při zatýkání a oslabuje i jejich imunitu před žalobami pro porušení práv podezřelých, uvedla agentura DPA.
Demokraté zákon pojmenovaný po Georgi Floydovi odhlasovali poměrem 220 ku 212 hlasům. Pro hlasoval pouze jeden republikán. Vyhlídky normy v Senátu jsou stejně jako v případě volebního zákona podle agentur nejisté, neboť republikáni mohou schválení normy procedurálně blokovat.
Kromě zákazu škrcení a posílení trestní odpovědnosti policistů zákon předpokládá také vznik národní databáze přečinů spáchaných strážci zákona. Vzniknout má při ministerstvu spravedlnosti a jejím hlavním účelem je zabránit, aby suspendovaní policisté našli práci u jiného policejního sboru.
Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel loni v květnu při zatýkání ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský policista téměř devět minut klečel na krku. V USA i dalších zemích se pak konaly bouřlivé protesty pod heslem Black Lives Matter (Na životech černochů záleží).
