Sofiina volba afghánských otců. Kvůli hladu prodávají vlastní dcery jako služky i nevěsty
Afghánistán trápí akutní nedostatek takřka všeho, především pak základních potravin. Aby přežily, uchylují se rodiny často k mimořádně tíživým krokům. Otcové například prodávají své dcery v dětském věku svým příbuzným i cizím. Za několik let se z nich mají stát nevěsty u svých kupujících, případně pak služky.
„Mé děti šly tři noci po sobě spát hladové. Má žena plakala a to samé i děti. Vyžadonil jsem u souseda trochu peněz, abych mohl koupit mouku. Žiju se strachem, že mé děti zemřou hladem,“ popisuje svůj příběh v reportáži britské stanice BBC Juma Khan. Ten patří k tisícům Afghánců, kteří v zemi řízené hnutím Tálibán přežívají doslova ze dne na den.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové přivezli do Běloruska jaderné hlavice. Dorazili tam na vojenské manévry
Problémem má být nejen nedostatek potravin, ale také fakt, že v provincii Ghor, ve které žije, člověk téměř nezavadí o práci. V uplynulých šesti týdnech podle svých slov zvládl najít aspoň krátkodobou práci na pouhé tři dny. Dostal za ně v přepočtu okolo dvou až tří amerických dolarů na den (zhruba 42, respektive 63 korun; pozn. red.).
Čtěte také
Jeho příběh není vzhledem k regionu ničím unikátní. Podobné trápení má i další Afghánec jménem Rabani. I jeho děti prý často nemají za den nic k jídlu. „Mám pocit, že bych se měl radši zabít. Ale pak si říkám: Kdo pomůže mojí rodině? Tak dál hledám práci,“ vypráví pro BBC Afghánec.
Jen málokdo ze zoufalých živitelů na práci nakonec narazí a pokud, tak jde o krátkodobé, často vyloženě denní melouchy. Proto se někteří z Afghánců uchylují k extrémnímu řešení – prodeji vlastních dětí.
„Jediná možnost“
Jedním z těchto otců je Abdul Rašíd Azimi, který má několik dětí. Mezi nimi jsou i sedmiletá dvojčata Roqiu a Rohilu. „Jsem ochotný prodat mé dcery. Jsem chudý, v dluzích a bezmocný,“ vypráví pro BBC. Dodává, že další jeho potomci jej denně žádají o jídlo, ale kvůli tomu, že většinou není schopen nic vydělat, jim často nemá co dát.
„Pokud prodám jednu z dcer, mohl bych zbytek mých dětí nakrmit aspoň další čtyři roky,“ říká Azimi s dovětkem, že „mu to láme srdce, ale je to jediná možnost“. „Stačilo by nám jíst jen chleba a pít horkou vodu, ani ne čaj,“ doplňuje jej jeho žena Kayhan. Dceru prý nabízí buď na domácí práce, nebo dokonce jako budoucí nevěstu.
K tomuto kroku se už odhodlal jiný zpovídaný Afghánec – Sajíd Ahmad. Svoji pětiletou dceru Shaiqu prodal příbuznému poté, co ji postihl zánět slepého střeva. „Neměl jsem jak zaplatit za lékařské výlohy, tak jsem prodal dceru příbuznému,“ vypráví Afghánec. Za dceru prý dostal 200 tisíc afghánských afghání (místní měna; pozn. red.), což je v přepočtu asi 66 tisíc korun. Z této částky měla být hrazena i operace a dcera zatím zůstává u své rodiny.
S kupujícím příbuzným se měl domluvit, že následujících pět let ještě zůstane s ním a peníze bude dostávat postupně. Poté se provdá za jednoho ze synů bohatšího příbuzného. „Kdybych peníze měl, nikdy bych něco takového neudělal. Ale co kdyby bez operace umřela,“ vysvětluje svůj krok Sajíd Ahmad.
Dětské sňatky běžnou normou
Americká rozhlasová stanice NPR už před lety popisovala, kterak afghánští rodičové se zoufalstvím raději prodávají své děti, aby zaopatřili zbytek rodiny. V textu připomíná, že i vdávání mladých dívek bývá poměrně častým jevem. Občas však tyto dívky žijí i nadále se svými rodinami až do okamžiku, kdy jim je okolo 15 let.
Čtěte také
Pokud je však situace dané rodiny mimořádně tíživá a nemá ani základní potraviny, míří mladé nevěsty ke svým většinou starším ženichům i dříve. Až na výjimky jsou takto prodávány jenom dcery. Synové jsou totiž vnímáni jako ti, kteří mohou vydělávat, a tak v rodinách v drtivé většině případů zůstávají.
Afghánistán posledních pět let vede islamistické hnutí Tálibán, které využilo ústupu amerických sil podporujících předešlý režim. Od té doby Tálibán vrátil řadu silně konzervativních pravidel a zákonů. Dětské sňatky jsou podle BBC v posledních letech běžnou normou. Stejně tak třeba veřejné popravy a tresty typu bičování.
USA v minulosti zajišťovaly humanitární podporu běžným Afgháncům, ale v posledních letech ji podstatně zmenšily.
PODÍVEJTE SE: Válka na Ukrajině musí skončit co nejrychleji, prohlásil ruský poslanec. Varoval, co přijde pak
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
