ANALÝZA: Po fiasku v Íránu Trump riskuje další bolestivý konflikt. Vykoupení hledá na Kubě
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
USA obvinily Castra z vraždy.
Trump Kubu „osvobozuje“. Co to znamená?
Kuba: další zkouška Trumpovy politiky.
Hrozí vojenský zásah na Kubě?
Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nepodařilo odstranit režim v Íránu, a tak to zkouší na Kubě. Jakákoli další akce amerických ozbrojených sil by ale znamenala vysoká politická i vojenská rizika, píše CNN ve své analýze. Napětí kolem Kuby mezitím roste, ale zatím není jasné, zda Washington skutečně přejde od tlaku k přímé akci.
USA obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou civilních letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Středeční obžaloba 94letého bývalého kubánského prezidenta americkou vládou – vydaná symbolicky v den výročí kubánské nezávislosti – představuje podle CNN výrazný zvrat v téměř 70 let trvajícím napětí mezi USA a komunistickou Kubou. Je také dalším krokem v rámci konfrontační politiky administrativy Donalda Trumpa. Bílý dům mezitím na síti X označil Castra za nepřítele Ameriky, stejně jako íránského vůdce Chameneího či venezuelského lídra Madura.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V EU hrozí teroristické útoky. Uniklá zpráva popsala nebezpečí, která se týkají i Česka.
Trump Kubě vyhrožuje už týdny a říká, že si s tímto chudým státem může dělat „cokoli“, co ho napadne, a že by dokonce mohl mít „čest Kubu převzít“. Ve středu prohlásil, že zemi osvobozuje. „Je to selhávající národ. Vidíte to. Rozpadá se. Nemají ropu, nemají peníze. Ale jsme tam, abychom pomohli – jsme tam, abychom pomohli rodinám, lidem,“ řekl Trump novinářům. Podle CNN jde ze strany Trumpovy administrativy o hru s možným dvojím vyústěním. „Trump může doufat, že ještě více oslabí režim v Havaně, například tím, že v něm prohloubí vnitřní rozpory a posílí méně tvrdé nebo pragmatičtější skupiny, které by byly ochotné jednat. Nová eskalace ale zároveň může posloužit jako záminka pro tvrdší postup – v krajním případě i pro vojenskou operaci nebo zásah speciálních jednotek, podobný tomu, jaký vedl v lednu k odstranění Nicoláse Madura ve Venezuele,“ píše CNN.
Justice will be served. pic.twitter.com/jdnIiTtsd7
— The White House (@WhiteHouse) May 20, 2026
Kuba je tak další zkouškou konfrontačního přístupu Trumpovy administrativy. Zatímco v případě Venezuely slavil Trump úspěch, v Íránu selhal. A zdá se, že Kuba se jen tak nevzdá – kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil Castrovu obžalobu za politický manévr, který ukazuje „aroganci a frustraci“ amerického impéria. Lee Schlenker z výzkumného Quincyho institutu pro zodpovědné státní řízení navíc varoval, že obžaloba může ztížit snahy Bílého domu donutit Kubu k ústupkům. „Myslím, že to úplně zničí jakoukoli šanci na dohodu s Kubou. Kubánci se kvůli tomu víc semknou kolem své vlády a její vedení se ještě víc uzavře a bude se cítit ohrožené,“ řekl Schlenker.
Kuba není Venezuela
V tuto chvíli nejsou v blízkosti Kuby vidět žádné velké přesuny amerických vojenských sil, jaké předcházely zásahům ve Venezuele a Íránu. CNN ale uvádí, že u kubánského pobřeží výrazně přibylo letů amerických vojenských průzkumných letadel. Nárůst špionážních aktivit přitom nastal i před dřívějšími útoky na Írán a Venezuelu.
Čtěte také
Nedávné průzkumy CNN, New York Times a dalších médií ukazují, že většina Američanů je proti válce s Íránem. A jelikož podpora pro válku s Íránem klesá, má Trump jen omezenou politickou podporu pro další vojenský konflikt. Část lidí navíc spojuje Trumpovu politiku se svými ekonomickými problémy a průzkumy také ukazují, že většina Američanů nesouhlasí ani s Trumpovou politikou vůči Kubě.
Přímá konfrontace USA s Kubou by tak pro republikány v polovině volebního období představovala obrovskou výzvu. Nový konflikt by navíc mohl posílit argumenty demokratů, že prezident ignoruje problémy běžných lidí. „Americký lid si nepřeje další válku. Chtějí, abychom se soustředili na výstavbu bydlení v Arizoně, ne na bombardování domů v Havaně. Chtějí, abychom jim zpříjemnili život, ne abychom utráceli peníze za zbytečné války,“ uvedl demokratický senátor Ruben Gallego.
Jakýkoli americký útok nebo výsadek speciálních jednotek by také mohl na Kubě vyvolat mnohem silnější odpor než ve Venezuele, což by mohlo vést k citelným ztrátám. Kubánská armáda má sice nedostatek zdrojů a často zastaralé vybavení, ale přesto by mohla americkým silám způsobit citelné ztráty. Bezpečnostní opatření chránící Castra budou navíc pravděpodobně mimořádně přísná. Dlouhodobé sepjetí kubánského režimu a společnosti (jakkoli z velké části vynucené represemi) také znamená, že spolupráce s americkými úředníky a diplomaty, jaká se uplatňuje ve Venezuele, by byla spíše nepravděpodobná. A to i přes údajné kontakty Trumpovy administrativy s Raúlem Guillermem Rodríguezem Castrem – vnukem Raúla Castra a jeho bývalým bodyguardem.
Čtěte také
Schlenker zdůraznil, že Kuba má obrannou strategii, která v případě invaze počítá se zapojením celé společnosti. „To by vedlo k americkým ztrátám a zároveň k úmrtím desítek, možná stovek kubánských civilistů a příslušníků bezpečnostních složek. Nedošlo by k rychlé změně režimu. Spíše by se posílila represe a k žádnému výraznému posunu k demokracii a volnému trhu by nedocházelo,“ odhadl Schlenker.
Záliba Trumpovy administrativy v přímých a nenadálých vojenských operacích ale znamená, že vojenskou akci USA nelze nikdy vyloučit.
Trump touží vstoupit do historie
Vzhledem k Trumpovým slibům, že už nebude vést žádné zahraniční války, se nabízí otázka, proč jeho administrativa vůbec uvažuje o zahájení nové krize na Kubě. „Prezident zoufale potřebuje vítězství, aby posílil zahraniční politiku, o které jeho tým tvrdí, že obnovila prestiž a respekt USA v zahraničí. Ve skutečnosti ale vypadá poněkud otlučeně, a to vzhledem k jeho neschopnosti ukončit válku v Íránu, dosáhnout míru na Ukrajině či pokročit do dalších fází dojednaného příměří v Gaze,“ píše CNN a dodává, že vyhlídka uspět tam, kde jeho předchůdci od Johna F. Kennedyho selhali, žene Trumpa kupředu, aby dosáhl historického uznání, po kterém baží.
Trumpova politika vůči Kubě v některých ohledech navazuje na přístup předchozích amerických vlád. USA se dlouhodobě obávají, že Rusko a Čína využívají Kubu ke špionáži a sledování amerického pobřeží. Změna režimu na Kubě by tyto země připravila o spojence v Havaně. Kubánské civilisty navíc již desítky let sužují policejní útlak a extrémní chudoba. Pád režimu by jim tak mohl přinést naději na svobodu a lepší životní úroveň.
Nikdo nepopírá, že kubánská vláda je krutá a represivní. To samé platí i pro Írán, kde další americké sankce zhoršují situaci civilistů, kteří už roky čelí vnitřnímu útlaku. Ani jeden z těchto režimů ale zatím nepadl a přístup, který Trump používá, aby si zajistil historické uznání, může vést k vysokým lidským ztrátám.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Střelba, exploze i útěk do lesa. Štáb CNN natáčel v ukrajinské „zóně smrti“, přišel útok dronu
vaclav.cerny@iprima.cz
