Stěhování rodin z pavlačového domu ve Vsetíně v roce 2006. Zdroj: ČTK/Němec Zdeněk
Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Dnes už dospělí získají částky od deseti do 95 tisíc korun, vyplývá z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané kontakty a sociální vazby.
Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL). Objekt byl ve špatném stavu, město ho nechalo zbourat. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Zlíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.
ČTĚTE TAKÉ: Pavlův poradce Kolář nebude mít prověrku od NBÚ. Nepotřebuje ji, tvrdí Hrad
Následné spory měly složitý vývoj, postupně padla řada rozhodnutí v několika liniích. Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu povinnost omluvit se dopisem a zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 tisíc korun. Jednotlivé děti měly získat několik tisíc, případně částky okolo deseti tisíc korun. Dvě rodiny se ještě obrátily na NS – a částečně uspěly, Vsetín jim vyplatí více peněz.
Nejvyšší soud významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, která se musela vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.
„Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny,“ stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou. Šest členů rodiny nově získá odškodnění od 87 do 95 tisíc korun pro každého.
Další rodina se odstěhovala do Vidnavy na Jesenicku, také do starého a neudržovaného domku. Předtím ve Vsetíně dlužila na nájmu, soud jí uložil byt vyklidit, avšak svou situaci neřešila, což NS vytknul tehdy dospělým členům rodiny. Soud zdůraznil, že pokud se člověk ocitne v těžké sociální situaci, je namístě očekávat, že vyvine alespoň nějakou snahu nalézt řešení, obrátí se třeba na orgány státní sociální podpory nebo charitativní organizace.
Dětem nelze vyčítat nečinnost
Nečinnost však nelze vyčítat lidem, kteří tehdy byli dětmi, případně byli nesvéprávní. Alespoň jim tak NS navýšil odškodnění. Dostanou od deseti do čtyřiceti tisíc korun. Více peněz náleží těm dětem, které byly v době stěhování starší. Zpřetrhání sociálních kontaktů totiž podle NS dopadá méně tíživě na děti v útlém věku, tíživěji na dospívající. „Proto je namístě výši náhrady odstupňovat s přihlédnutím k věku těchto žalobců tak, aby se starším z nich dostalo náhrady vyšší, mladším náhrady nižší,“ stojí v rozsudku.
NS také zrušil část výroku o nákladech řízení v obou rozsudcích. Náklady se bude znovu zabývat Krajský soud v Ostravě.
Dům, který rodiny původně obývaly ve Vsetíně, byl ve špatném stavu, město se jej snažilo vyklidit. Jeho postup však byl terčem kritiky. Některé z rodin, které využily nabídku na přestěhování mimo město, poté město zažalovaly. Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni pod nátlakem. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Někteří uživatelé datových schránek hlásí problém. Stále jim chodí papírové dopisy
