reklama

Tvrdé boje se Sovětským svazem a tisíce obětí. Před 65 lety začala maďarská revoluce

Podobně, jako mají Česko a Slovensko ve své historii zapsaný rok 1968, Maďarsko vzpomíná na rok 1956. Tehdy se na jeho území válčilo. Tamní povstání si vyžádalo okolo 20 tisíc obětí a tisíce lidí skončily ve vězení. Co událost přinesla, popsala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historička a hungaristka Eva Irmanová.

reklama

Proč k revoluci v Maďarsku došlo?
Události roku 1956 v Maďarsku byly součástí krizí celého sovětského bloku v letech 1953 až 1957 a zároveň jejich vyvrcholením. Bezprostřední událostí před vypuknutím revoluce bylo uspořádání manifestačního pohřbu Lászlóa Rajka a jeho druhů, kteří byli v roce 1949 odsouzeni v inscenovaném procesu a poté popraveni. Zúčastnilo se ho více než 100 tisíc lidí, aby tak demonstrovali svůj odpor vůči režimu.

Na 23. říjen chystali vysokoškoláci manifestaci, kterou chtěli projevit solidaritu s reformním hnutím probíhajícím v Polsku. Ke studentské manifestaci se přidávali nejprve dělníci, pak i ostatní obyvatelstvo. Hesla vyjadřující podporu polským změnám nahradila hesla vyžadující odchod sovětských jednotek a národní nezávislost a demokracii. Část demonstrantů se odebrala k rozhlasu, kde se studenti snažili domoci, aby byly přečteny jejich požadavky, mimo jiné okamžité stažení všech sovětských jednotek z Maďarska, svobodné volby, nové uspořádání maďarsko-sovětských vztahů na základě naprosté politické a hospodářské rovnoprávnosti.

K rozhlasu přicházeli podpořit studenty další nespokojenci, kde do nich začala střílet ÁVH (státní bezpečnost), což se stalo signálem k tomu, že si demonstranti začali opatřovat zbraně a obsazovat veřejné budovy. Poté, co se na ozbrojeném zásahu začaly podílet sovětské jednotky, propuknuvší boje dostaly národní charakter. Jak se rozšiřovaly zprávy o střelbě sovětských tanků, do bojů vstupovaly další a další ozbrojené skupiny a k nim se postupně připojovaly i jednotky maďarské armády.

Jakou roli sehrál v maďarské revoluci tehdejší premiér Imre Nagy?
Jméno Imreho Nagye symbolizovalo touhu po svobodě, samostatnosti a nezávislosti. Jako premiér (červen 1953 až duben 1955 – pozn. red.) vystoupil s programem, v němž se projevily zásadní změny – oznámil modifikaci národohospodářských plánů jak v oblasti průmyslu, tak zemědělství a především návrat k zákonnosti. Vládní program získal mezi lidmi obrovský ohlas, ale velký odpor stranického aparátu.

V dubnu 1955 byl Nagy odvolán ze všech funkcí, ale jeho popularita dále rostla. Do role vůdce revoluce byl více méně dotlačen požadavky rozbouřené ulice. Může se to zdát paradoxní už proto, že Nagy vůbec s uspořádáním studentské demonstrace nesouhlasil a ozbrojené povstání, v které potom manifestace přerostla, dokonce zpočátku odsoudil. Nejdůležitější požadavky revolučních dnů, nezávislost zemi a demokracii lidu, se ale kryly s představami, které byly po desetiletí hluboce zakořeněny v jeho myšlenkovém světě.

Proč byl ze začátku generální tajemník SSSR Nikita Chruščov k Maďarům celkem mírný?
Sovětské vedení připisovalo od začátku událostem v Maďarsku velkou důležitost. Nebylo nejmenších pochyb o tom, že za žádných okolností nemůže připustit, aby se Maďarsko vymklo z tábora socialistických zemí. Otázkou pouze bylo, do jaké míry a jakého charakteru je možno učinit ústupky vládě Imre Nagye, která byla vytvořena 27. října, v zájmu toho, aby byla schopna konsolidovat situaci, avšak tak, aby výsledkem nebyla ani změna politického společenského systému v zemi, ani místo Maďarska v sovětském spojeneckém systému.

Diskuse o tom, co je ještě akceptovatelné a co nikoli, proběhly na zasedáních prezidia KSSS (Komunistické strany Sovětského svazu) konaných ve dnech 28. až 31. října V prohlášení sovětské vlády z 30. října se dokonce mluvilo o nutnosti nalezení rovnoprávného vztahu mezi socialistickými státy v politické a hospodářské oblasti.

31. října však došlo ve vztahu Sovětského svazu k zásadnímu obratu. Hlášení sovětských emisarů Mikojana a Suslova z 29. a 30. října vzbuzovalo nejčernější obavy. Obsahovalo zprávy o rozkládajícím se vedení komunistické strany, o zhroucení systému institucí, ze sovětského hlediska zásadních, a o obnovování politických stran. Kromě toho sovětské rozhodování o osudu Maďarska bylo ovlivněno i zahraničněpolitickými faktory. Vypuknutí Suezské krize a důrazná signalizace amerického nevměšování se do problémů sovětských satelitů i z vnějšího hlediska daly zelenou pro přípravu nového sovětského vojenského zásahu.

Maďarsko se dočkalo několika dní svobody. 1. listopadu ale došlo k razantnímu obratu. Co se stalo?
Revoluce 1956 v Maďarsku a její porážka zbraněmi sovětské armády zviditelnily dva základní fenomény určující politickou realitu Evropy po druhé světové válce – vyslala jednoznačná poselství, že každý pokus o reformování socialismu bude odsouzen k nezdaru a že je možná existence socialismu pouze sovětského typu. Likvidace reformního pokusu československých komunistů v roce 1968 tento fakt jen potvrdila. Porážka revoluce byla zároveň potvrzením existence mocenského rozdělení světa na Východ a Západ, již Sovětský svaz a Spojené státy po celou dobu akceptovaly a považovaly za základní princip svého vztahu.

Ví se, kolik obětí si maďarské povstání vyžádalo?
Nová dělnicko-rolnická vláda Jánose Kádára hned 10. listopadu vyhlásila stanné právo, začalo přibývat zatčených. Mimo zákon byly postaveny dělnická rada Velké Budapešti a Revoluční rada maďarské inteligence, opět byl zaveden systém internací. Přes 8 tisíc lidí bylo odsouzeno ke ztrátě svobody na více než jeden rok. Počet odsouzených na kratší dobu, internovaných nebo držených bez rozsudku ve vazbě byl mnohem větší. Na základě soudních rozsudků bylo od prosince 1956 do prosince 1961 popraveno více než 300 lidí. Stovky především mladých lidí deportovali. Sověti do Sovětského svazu a mnoho zajatců bez rozsudku hned popravili. Během bojů zahynulo okolo 20 tisíc lidí.

Součástí odvety bylo i to, že kvůli účasti na revolučních událostech ztráceli lidé hromadně zaměstnání, léta nemohli získat kvalifikovanou práci, studenti byli vylučováni z vysokých škol. Více než 200 tisíc lidí emigrovalo na Západ. Většina soudních procesů probíhala bez vědomí veřejnosti, v mnoha případech byli příbuzní obětí obeznámeni pouze s tím, že byl vykonán rozsudek smrti. Po krátkém v tajnosti drženém procesu byli 16. června 1958 popraveni Imre Nagy a jeho tři spolupracovníci. Konec represím učinila generální amnestie z roku 1962.

Maďarská revoluce se v zemi stala tabuizovaným tématem. To se v 80. let. začalo měnit.
Na konci 80. let se politické a společenské prostředí v Maďarsku začalo zásadně měnit. Parlamentu byl prostřednictvím státního tajemníka Pozsgayho předložen k projednání návrh na politickou reformu některých oblastí politického života. Parlament začal hrát kvalitativně jinou roli, než měl v letech stalinského a poststalinského systému a stal se hlavním aktérem politického života. Koncem roku 1988 přijal zákon slučovací a spolčovací, na jehož základě mohly vznikat politické strany. Dalším krokem na cestě k pluralitní společnosti bylo přehodnocení událostí roku 1956.

Každé zpochybnění dosavadního oficiálního hodnocení říjnových událostí nutně vedlo i k zpochybnění legitimity dosavadního establishmentu Zasedání ÚV Maďarské socialistické dělnické strany v únoru 1989 učinilo v tomto ohledu první krok a prohlásilo, že to, co stalo 23. října 1956, nebyla kontrarevoluce, ale lidové povstání, které bylo reakcí na nelidské praktiky Rákosiho režimu.

V červnu 1989 dokonce došlo k dodatečnému pohřbu Imra Nagyho a dalších popravených. Události se zúčastnily tisíce lidí. Jak obřad probíhal a jaká zde byla atmosféra?
Vláda oznámila rozhodnutí povolit exhumaci, identifikaci a důstojný pohřeb popraveného Imre Nagye a jeho druhů. Datum pohřbu, jemuž předcházela revize celého procesu nejvyšším prokurátorem a rozhodnutí o jeho neplatnosti, bylo stanoveno na výroční den Nagyovy popravy 16. června.

Smuteční obřad se konal na náměstí Hrdinů. Výbor pro historickou spravedlnost prohlásil tento den za den „slavnostního pohřbu a politického vzkříšení“ Imre Nagye, vyzýval ke klidu a důstojnosti, událost neměla být zneužita k žádným nepokojům. V novinových komentářích byl 16. červen označen za den národního smutku a vzpomínání, a projevy všech účastníků tomu odpovídaly.

Velmi mě překvapilo, že na tomto pohřbu vystoupil i současný maďarský premiér Viktor Orbán. Jak ho lidé vnímali?
Projev posledního řečníka, zástupce Svazu mladých demokratů (Fidesz) Viktora Orbána, představoval postoj docela jiný, který vyjadřoval odlišné chápání nových procesů, které se v Maďarsku odehrávaly na začátku roku 1989: „My, mladí lidé, v mnohém staré generaci nerozumíme. Nerozumíme tomu, že ti samí straničtí a vládní činitelé, kteří nám říkali, abychom se učili z knih, falšujících dějiny revoluce, se teď navzájem předstihují, aby se dotkli těchto rakví, jako by to byly talismany pro štěstí. Nemyslíme si, že tu je nějaký důvod k vděčnosti za to, že smíme pochovat své mučedníky“.

Tento projev Viktora Orbána, přenášený tak, jako celý pohřební obřad maďarskou televizí, byl symbolický hned v několika ohledech. Představoval jednak pro značnou část maďarské společnosti definitivní rozchod s komunismem, jak posléze prokázaly volby v březnu následujícího roku a odlišný přístup tzv. šestapadesátníků a představitelů nové demokratické opozice k současným událostem a dalšímu vývoji. Pozice se už nespokojila s vyhlášením seberadikálnějších politických reforem. Situace se změnila. MSDS byla nucena s opozicí jednat a posadit se s ní za jeden stůl.

Myslíte si, že šlo ze strany Orbána o politický kalkul?
V žádném případě si nemyslím, že by šlo z Orbánovy strany o nějaký politický kalkul. V té době byl Fidesz liberální stranou a začal se měnit až po volbách v roce 1998, kdy se Orbán stal poprvé premiérem.

Jak vnímají Maďaři revoluci v současnosti?
Revoluce 1956 je vnímána jako zásadní „národně osvobozenecký boj“, boj za svobodu, suverenitu a nezávislost, podobně jako revoluce roku 1848.

Dalo by se podle vás nějak vysvětlit, proč Maďaři se Sovětským svazem opravdu tvrdě bojovali, zatímco Čechoslováci se více méně podvolili? Mohou za to podle vás třeba povahy národů?
K této otázce je těžké se nějak adekvátně vyjádřit. Jistě je možno odkazovat na národní povahu a odlišné historické zkušenosti, ale také na chování vůdců, vedoucích představitelů v kritických okamžicích. Imre Nagy nebyl ochoten se podřídit až do všech důsledků, československé vedení po srpnu 1968 se podřídilo. Například.

Tagy:

Hlavní zprávy

Sledujte ŽIVĚ Hlavní zprávy: Koho se bude týkat povinné očkování a jaké sankce hrozí?
Sledujte v TV

Sledujte ŽIVĚ Hlavní zprávy: Koho se bude týkat povinné očkování a jaké sankce hrozí?

Ty nejnovější ověřené zprávy z domova i ze světa. Do konce týdne má být jasno ohledně povinného očkování proti covidu u vybraných skupin. Existují ale obavy, že někteří i přesto vakcínu odmítnou, a zaměstnavatelé tak přijdou o své lidi. Koho se povinné očkování bude týkat a co jim hrozí v případě, že vakcinaci odmítnou? Nejen o tom v Hlavních zprávách od 18:55.

Připoutal pětiletou holčičku a nechal ji umřít žízní. Islamista dostal za umučení doživotí

Německý soud v úterý uložil doživotní vězení někdejšímu příslušníkovi Islámského státu (IS). Iráčan Táhá al-Džumajlí byl usvědčen z genocidy a spáchání válečného zločinu s následkem smrti v procesu kolem umučení zotročené jezídské dívky v Iráku. Předsedající soudce Christoph Koller řekl, že jde celosvětově o první rozsudek kvůli zločinu IS spáchanému na náboženské menšině jezídů.

Po roce a půl okopávání si Babiš s Fialou stoupli vedle sebe a propagovali očkování

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) a nově jmenovaný předseda vlády Petr Fiala (ODS) si po roce a půl trvajících neshodách a kritice způsobů boje s pandemií koronaviru stoupli vedle sebe a propagovali očkování. „Epidemie nezná politické bariéry a týká se nás všech. Politika musí jít stranou,“ řekl Babiš na úterní tiskové konferenci iniciativy Lékaři pomáhají Česku.

reklama

Domácí zpravodajství

Exšéf Věcí veřejných i policista Petržílek se radují. Soud je v kauze odposlechů osvobodil

Soud osvobodil někdejšího předsedu Věcí veřejných (VV) Víta Bártu i policistu Jana Petržílka. Neprokázalo se, že vynesli odposlechy Bezpečnostní informační služby (BIS), v nichž se lobbista Roman Janoušek a tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“. Úterní verdikt není pravomocný, státní zástupce žádá pro oba muže podmíněné tresty za ohrožení utajované informace a ponechal si lhůtu pro případné podání odvolání.

Zdrogovaný pacient řádil v nemocnici v Hradci Králové. Agresor poničil urgentní oddělení

Agresivní pacient v pondělí večer ve Fakultní nemocnici (FN) Hradec Králové poničil vybavení. Zřejmě byl pod vlivem drog. V úterý to řekla mluvčí policie Lucie Konečná. Incident potvrdil také mluvčí nemocnice Jakub Sochor. Podle něj k události došlo na oddělení urgentní medicíny. Muž způsobil statisícové škody a zůstává v péči lékařů.

reklama