Spořit, nebo investovat? Rozhoduje čas, účel a dostupnost peněz


Mít peníze na spořicím účtu, nebo je raději investovat? Otázka, kterou si klade stále více Čechů. Zatímco spoření nabízí jistotu a rychlou dostupnost peněz, investování může přinést vyšší zhodnocení a pomoci ochránit úspory před inflací. Univerzální odpověď ale neexistuje. Rozhodující je především to, kdy budeme peníze potřebovat a k jakému účelu mají sloužit.

Finanční jistota neznamená mít všechny úspory na jednom účtu ani investovat každou volnou korunu. Důležitější je rozdělit peníze podle toho, jakou roli v našem životě hrají. Jinak bychom totiž měli zacházet s prostředky na každodenní výdaje, jinak s rezervou pro nečekané situace a jinak s penězi, které si odkládáme třeba na důchod.

Ne všechny peníze mají stejný úkol

Při rozhodování mezi spořením a investováním pomůže jednoduché rozdělení financí podle jejich účelu.

Peníze na každodenní výdaje patří na běžný účet. Jde o prostředky na bydlení, potraviny, dopravu a další pravidelné platby.

Pohotovostní rezerva by měla být bezpečně uložená a rychle dostupná. Právě zde může sehrát důležitou roli spořicí účet.

Peníze na střednědobé cíle, například pořízení automobilu, rekonstrukci nebo stěhování, vyžadují individuální přístup. Pokud je budeme potřebovat v horizontu jednoho či dvou let, bývá vhodnější upřednostnit stabilitu před nejistým výnosem.

Dlouhodobé úspory, které neplánujeme využít řadu let, mohou být naopak vhodnými kandidáty pro investování.

Smyslem tedy není najít jeden nejlepší finanční produkt, ale přiřadit každé části peněz správnou funkci.

Spořicí účet: Když potřebujeme jistotu a flexibilitu

Jedním z nejvhodnějších nástrojů pro uložení pohotovostní rezervy je spořicí účet. Na rozdíl od běžného účtu, který slouží především k placení každodenních výdajů, umožňuje spořicí účet peníze průběžně zhodnocovat prostřednictvím úroku.

Jeho hlavní předností však není pouze výnos, ale také dostupnost prostředků. Peníze lze zpravidla kdykoliv převést a použít, aniž bychom museli čekat na konec sjednané doby nebo řešit aktuální situaci na finančních trzích.

Při výběru spořicího účtu bychom se přitom neměli řídit pouze výší inzerované úrokové sazby. Některé banky totiž vyšší úročení podmiňují například pravidelnými platbami kartou, zasíláním určité částky na účet nebo stanovují maximální výši zůstatku, do do níž se výhodná sazba uplatňuje.

Na trhu jsou ale i jednodušší varianty. Například Penta Bank nabízí spořicí účet s úrokovou sazbou 4,01 % ročně bez dodatečných podmínek, přičemž uvedená sazba se vztahuje na zůstatky až do výše 10 milionů korun. „Pro klienty tak může být zajímavá nejen samotná sazba, ale také přehlednost podmínek,“ vysvětluje David Kögler, který v Penta Bank vede vývoj produktů a segmentový management.

Kdy už spoření nestačí a vyplatí se uvažovat o investování?

Spořicí účet je užitečným nástrojem pro krátkodobé ukládání peněz. Pokud na něm ale necháváme dlouhodobě veškeré úspory, můžeme přicházet o příležitost k vyššímu zhodnocení.

Důvodem je především inflace, která postupně snižuje kupní sílu peněz. Pokud úročení úspor nedokáže dlouhodobě držet krok s růstem cen, za stejnou částku si v budoucnu pořídíme méně zboží a služeb než dnes.

Právě zde přichází na řadu investování. Investiční nástroje, například akcie, dluhopisy nebo podílové fondy, mohou v delším časovém horizontu nabídnout potenciál vyššího výnosu. S tím je však spojeno také riziko kolísání hodnoty a v některých případech i ztráty vložených prostředků.

Rozhodující je proto časový horizont.

Peníze, které budeme potřebovat za několik měsíců, není vhodné vystavovat výrazným tržním výkyvům. Pokud totiž jejich hodnota krátkodobě poklesne, mohli bychom být nuceni investici prodat se ztrátou.

Naopak u prostředků, které nebudeme potřebovat například deset či patnáct let, může být investování vhodnou součástí finančního plánu. Delší horizont poskytuje více času na překonání případných poklesů trhu, i když kladný výnos samozřejmě nezaručuje.

Spoření a investování nemusí stát proti sobě

Častou chybou je vnímat spoření a investování jako dvě konkurenční možnosti, mezi kterými si musíme vybrat. Ve skutečnosti se mohou velmi dobře doplňovat.

Představme si člověka, který má vytvořenou dostatečnou finanční rezervu a každý měsíc mu po zaplacení všech výdajů zbývá deset tisíc korun.

Pokud v nejbližších letech plánuje větší rekonstrukci, může část volných prostředků pravidelně odkládat na spořicí účet. Zbývající peníze, které nebude dlouhodobě potřebovat, může podle svého investičního profilu postupně investovat. Takové rozdělení umožňuje současně budovat finanční jistotu i dlouhodobý majetek.

Důležité je také průběžně reagovat na životní změny. Při přechodu do nového zaměstnání nebo během rodičovské dovolené může být rozumné dočasně navýšit dostupnou rezervu. Jakmile se příjmy a výdaje stabilizují, lze naopak větší část volných peněz směřovat k dlouhodobým cílům.

Tři otázky, které vám pomohou se rozhodnout

Než peníze uložíme nebo investujeme, měli bychom si položit tři jednoduché otázky.

1. Budu tyto peníze potřebovat v nejbližších měsících?

2. Nevím, kdy je budu potřebovat, ale mohou se hodit při nečekané situaci?

3. Mám jistotu, že tyto peníze nebudu potřebovat několik let?

Nejde o to vydělat za každou cenu

Základem zdravého finančního plánování není snaha maximalizovat výnos z každé koruny. Nejdůležitější tak není, kolik peněz spoříme a kolik investujeme. Rozhodující je, zda máme správnou část svých financí na správném místě – podle toho, kdy a k čemu je budeme potřebovat.