střet zájmů

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Vláda rozhodla o stažení žaloby ČR na Evropskou komisi kvůli blokované 821tisícové dotaci pro holding Agrofert. Ve čtvrtek o tom informoval web iROZHLAS. Žalobu podal kabinet tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho možný střet zájmů byl důvodem, proč Brusel odmítl Česku peníze za poskytnutou dotaci koncernu proplatit.

Evropská komise (EK) podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) uzavřela po zhruba třech letech řízení o střetu zájmů s Českou republikou. Zahrnovalo několik desítek zjištění, z nichž zůstalo několik otevřených do března a května letošního roku. MMR auditorům následně odeslalo odpovědi k těmto zbývajícím případům. Nezákonná přidělení dotací, která se mimo jiné týkají i bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), budou řešit jednotlivá ministerstva. Novinářům to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech, a zvláště jejich pomalé vyšetřování, však vzbuzují obavy. Uvedla to ve středu Evropská komise v každoročním nezávazném hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie.

Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má ČR zaplatit zhruba 1,1 milionu korun.

Vládní poslanci ve středu ve Sněmovně ustoupili opozičnímu hnutí ANO, když kývli na jeho návrh novely zákona o střetu zájmů. Podle něj by měla být veškerá majetková oznámení politiků v registru ministerstva spravedlnosti přístupná na základě individuální žádosti. Koalice navrhovala, aby novela zákona byla doplněna o zákaz politikům vlastnit mediální domy. Podle šéfa poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nakonec „ustoupila opozičním obstrukcím“, ale do budoucna bude trvat na svém.

Ve Sněmovně vznikne pracovní skupina, která by měla bránit paralýze dolní komory obstrukcemi, řekla Deníku N předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Řídit by ji měl místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Skupina by se měla zabývat i potenciálními změnami jednacího řádu. V posledních měsících opoziční obstrukce několikrát zcela zablokovaly činnost Sněmovny.

Kdy jsou obstrukce ještě legitimním nástrojem opozice a v jakém případě už se dají považovat za vydírání většiny menšinou či dokonce narušování demokracie? O tom ve vysílání CNN Prima NEWS vedli spor poslanci Jan Skopeček (ODS) a Patrik Nacher (za ANO).

S hnutím ANO to ve Sněmovně nefunguje, postěžovala si v pořadu 360° na CNN Prima NEWS místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová z Pirátů. Naopak její kolegyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) uvedla, že poslanci hnutí jednání neobstruují a obvinila Piráty, že jejich jediným tématem je expremiér a současný poslanec za ANO Andrej Babiš.

Po 24 hodinách od zahájení mimořádné schůze Poslanecké sněmovny pokračují i ve středu ráno vystoupení opozičních poslanců, která ve velké míře nesouvisí s projednávanými body. Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš dokonce sám prohlásil, že chce v blábolení překonat Tomia Okamuru. Jednoduše řečeno, poslanci za celý den nic nevyřešili. Podle vládní koalice je ale potřeba opozici prostor na řečnění dát. Na programu jsou mimo jiné zrušení EET nebo zákon o střetu zájmů.

Poslanci se v úterý dopoledne sešli na mimořádné schůzi a ve Sněmovně strávili zhruba 36 hodin. Důvodem byly obstrukce ze strany opozice, která chtěla zabránit projednávání bodů, jako je zrušení EET nebo střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše. Ve středu na grémiu se nakonec dohodli, že udělají kompromis a od 18 hodin zahájili novou schůzi. Na té schválili novelu o podporovaných zdrojích energie i zrušení stavu pandemické pohotovosti. Následně ještě poslali do druhého čtení novelu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ke zbytku se nedostali.

V nedělní Partii Terezie Tománkové političky sněmovních stran ostře debatovaly nad tématem střetu zájmů europoslance hnutí STAN Stanislava Polčáka, dezinformacemi či návrhem na základnu NATO v České republice. Poslankyně Taťána Malá (ANO) společně s Karlou Maříkovou (SPD) zaútočily na Věru Kovářovou (STAN), že Polčáka obhajuje. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) zase připomněla střet zájmů Andreje Babiše (ANO).