Vyléčený pacient ze Švýcarska byl poprvé pozitivně testován již v devadesátých letech. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Švýcarský pacient s HIV se zcela zbavil přítomnosti nebezpečné molekuly viru v těle. Stal se teprve šestým pacientem, kterého lékaři prohlásili za oficiálně vyléčeného. Naději v uzdravení dalších nakažených však zastiňují pochybnosti odborníků. Experimentální léčba, již muž podstoupil, je totiž obecně pro organismus příliš agresivní – až ohrožující na životě, a proto se její rozšíření ve zdravotnictví prozatím nedoporučuje. O vzácném případu informuje web Daily Mail.
Vyléčený pacient ze Švýcarska byl poprvé pozitivně testován již v devadesátých letech, kdy začal dostávat antiretrovirovou medikaci. Nyní se v těle muže okolo 50 let, který je známý jako „Ženevský pacient“, nenachází žádné náznaky přítomnosti zmíněného viru, a to od roku 2018. Tehdy totiž podstoupil riskantní terapii, jejíž výsledky potvrdily lepší scénář, jak připomíná Daily Mail.
ČTĚTE TAKÉ: Dostali „upíří masku“, teď jsou HIV pozitivní. Úřady děsí následky procedur v salonu krásy
Opakované testy potvrdily, že z krevního řečiště muže zcela vymizely stopy nebezpečných molekul, jež mohou v případě neléčení vyústit až v onemocnění označované jako AIDS. Z toho důvodu se lékaři rozhodli přerušit jeho léčbu. Odstranění ze seznamu nakažených potvrzuje celkový návrat Švýcara zpět do normálního režimu před onemocněním. Obvykle se čeká ještě dalších pět let od doby, kdy člověk po medikaci vysadí léky, než je prohlášen oficiálně za vyléčeného.
Naděje pro nemocné cukrovkou: Po transplantaci slinivky si pacienti nemusejí píchat inzulín
Transplantace slinivky je často pro pacienty s těžkou cukrovkou prvního typu poslední nadějí. V pražském zdravotnickém zařízení IKEM ji podstupují především nemocní se závažným poškozením ledvin a ti, kteří mohou upadat do bezvědomí.
Za definitivně vyléčené však bylo dosud prohlášeno pouze pět dřívějších pacientů. Toto číslo se nyní zřejmě mění na šest. U všech nemocných byla provedena transplantace kostní dřeně. Dárce „Ženevského pacienta“ ovšem na rozdíl od ostatních dárců pětice netrpěl vzácnou genetickou mutací, jež brání viru HIV vstoupit do imunitního systému člověka a činí proti němu buňky přirozeně odolné.
Před pěti lety absolvoval Švýcar speciální kombinaci tohoto nahrazení kostní výplně a specializované chemoterapie. Do těla pacienta jsou vpraveny zdravé kmenotvorné buňky, jejichž hlavní schopností je se přizpůsobit okolí a proměnit se v konkrétní typ buněk. V organismu poté začnou vytvářet kostní dřeň, jež není z důvodu nedostatku příslušných molekul produkována. V případě vyléčeného muže výrazně poklesl počet nakažených buněk virem HIV ihned po terapii, stojí ve zprávě Pasteurova institutu.
Speciální léčba se provádí v případech, že jedinec trpí určitými typy rakoviny či je jeho imunita výrazně oslabena. Přináší však současně mnoho rizik, a to i taková, jež mohou pacienta ohrozit na životě. Může tak dojít k poškození orgánů, infekcím, neplodnosti či vzniku šedého zákalu. Ač lékaři tuto expanzivní metodu považují za „nepoužitelnou ve větším rozsahu ve zdravotnictví kvůli její agresivnímu charakteru“, nynější případ dle nich přináší „zcela neočekávané poznatky“ ve výzkumu.
