Těhotenství mezi kulomety: Ukrajinky na frontě riskují životy nenarozených dětí, brání vlast
V ukrajinské armádě slouží asi 70 tisíc žen. Řada z nich chce zakládat rodiny. Těhotenství na válečné frontě ale představuje řadu problémů a rizik a vojačky tak mnohdy zvažují, co je pro ně přednější. Potýkají se se sexismem i s finančními problémy. Bojují ale za budoucnost své země a za své děti, shrnuje deník The New York Times.
Když byla bojová zdravotnice Olena schoulená v zákopu na frontové linii na východě Ukrajiny, ucítila vibrace aplikace pro sledování ovulace ve svém telefonu. „Uvědomila jsem si, že bych měla být doma a čekat dítě, ne sedět v tomto zákopu,“ vzpomíná pro web The New York Times zdravotnice Olena, která si z důvodu vojenského protokolu nepřála uvést příjmení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putinův Donbas jako Hitlerovy Sudety. Svět se bojí opakování Mnichova, které vyústí ve válku
Její touha založit rodinu byla však stejně silná jako její potřeba sloužit. Po asi šesti měsících snažení – domlouvání schůzek s lékaři specializujícími se na plodnost v rámci svého omezeného volna – „se to konečně podařilo“, říká Olena. Otěhotněla, ale pokračovala ve službě. Zatímco někteří lidé mohou považovat bojování ve válce během těhotenství za šílenství, Olena to prý vidí trochu jinak. „Válka je válka, ale život jde dál,“ uvedla.
Ukrajinská armáda má během války s Ruskem potíže s náborem mladých mužů. Ženy – všechny dobrovolnice – jsou však světlým bodem. Od ruské invaze v roce 2022 počet žen v armádě vzrostl o více než 20 procent, a to zhruba na 70 tisíc.
Čtěte také
Ty, které otěhotní, často slouží v těžkých podmínkách pod neustálým ostřelováním a žijí v zimě bez topení, tekoucí vody a pořádných toalet. „Je to děsivé – každý den,“ řekla 25letá Nadia, která sloužila jako radiotelegrafistka na frontě, dokud nebyla v osmém a půl měsíci těhotenství. „Probudíte se a přemýšlíte, jestli je všechno v pořádku, jestli jsou všichni ještě naživu,“ dodala s tím, že každé ráno odstraňovala ze své postele omítku, která spadla ze stropu po noci plné výbuchů.
Těhotenství to podle ní ještě zhoršovalo. Klinika, kam chodila na ultrazvuk, zavřela. Stejně tak mnoho okolních nemocnic. „Neustále myslíte na blaho svého dítěte. Byl to každý den nepřetržitý stres spojený s neustálou fyzickou aktivitou,“ řekla Nadia, která v únoru porodila chlapce Yaroslava.
Děti jsou budoucnost země
Zatímco americká armáda a mnoho dalších armád stahuje těhotné vojačky z bojových zón, ukrajinské ženy obvykle slouží až do sedmého měsíce. A to v armádě, která podle lékařů a vojáků není připravená ženy v těhotenství podpořit – chybí totiž vhodné velikosti a střih uniforem i prenatální péče.
Navzdory těžkostem mnoha těhotných vojaček říká, že chápou, že armáda má naléhavější priority, a že jsou motivovány sloužit pro budoucnost Ukrajiny – a svých dětí. „Naše děti jsou budoucností této země,“ řekla bojová zdravotnice Olya, která slouží na východní Ukrajině a které se v květnu narodila dcera. „Musíme chránit naše děti. A musíme osvobodit zemi pro jejich budoucnost,“ zdůraznila.
Čtěte také
Po porodu čelí ženy také náročným rozhodnutím, jak dlouho zůstat doma se svými dětmi a zda a kdy se vrátit do armády, která je zoufale potřebuje. Nadia řekla, že po narození dítěte měla nárok na 126 dní placené dovolené, pokud se chtěla vrátit na frontu. Jinak si mohla vzít tři roky neplaceného volna. „Jak ho mohu opustit?“ ptala se sama sebe, než se rozhodla vzít si tři roky s úmyslem vrátit se poté do služby.
Valentyna se rozhodla svou mateřskou dovolenou zkrátit, aby se mohla vrátit do služby. V armádě slouží od roku 2019 a před plnohodnotnou invazí pracovala jako mechanik pěchoty – což je pro ženu neobvyklá role. „Chtěla jsem vyzvat společnost tím, že řeknu, že žena v komplexní bojové pozici může plnit své povinnosti na stejné úrovni jako muž,“ popsala Valentyna.
Po porodu na konci roku 2021 zpočátku váhala s návratem do služby, protože se obávala, že vojenský plat nebude stačit na uživení její rodiny. Ruská invaze podle ní všechno změnila. „Někdy musíte učinit těžká rozhodnutí, aby se věci zlepšily,“ uvedla.
Roli hraje i sexismus a finance
Najít jednotku, která by ji přijala zpět, ale pro Valentynu nebylo snadné – částečně kvůli sexismu, který podle odborníků v ukrajinské armádě převládá. Několik jednotek ji odmítlo, včetně jedné, jejíž velitel řekl, že by měla zůstat doma se svým dítětem. Povolení dostala až v srpnu 2023, když bylo jejímu synovi 18 měsíců.
Viktoria Kravchenková slouží v ukrajinské armádě více než 16 let a je psycholožkou, která se zabývá problematikou sexismu v ozbrojených silách. Ženy, které otěhotní, podle ní čelí značným překážkám, jako jsou velitelé, kteří zpochybňují jejich rozhodnutí vrátit se do boje po porodu nebo jejich způsobilost k službě. „Není žádným tajemstvím, že genderová předpojatost existuje,“ řekla Kravčenková.
Čtěte také
Podotkla, že výzvou jsou také finanční problémy. Na Ukrajině totiž armáda hradí 126 dní mateřské dovolené. Poté stát poskytuje na dítě asi 3500 korun měsíčně.
Čerstvým matkám proto pomáhá řada soukromých subjektů. Jedna skupina s názvem Zemliachky (do češtiny přeloženo jako krajanky, Pozn. red.), vyrábí a zasílá těhotenské uniformy vojačkám ve službě. Nezisková organizace Kvitna (do češtiny přeloženo jako kvetoucí, Pozn. red.) poskytuje bezplatnou zdravotní péči ženám prostřednictvím mobilní kliniky. „Byla to naléhavá potřeba,“ řekl Taras Yeftemii, gynekolog z organizace Kvitna. Při jedné z nedávných rotací mobilní klinika podle něj vyšetřila 573 vojaček, přičemž pět z nich bylo těhotných.
Těhotenství vojákyně se liší od těhotenství civilistky pouze v tom, že dává větší smysl
Lékařka Vita Marchenková pečuje o těhotné vojákyně ve své nemocnici ve Slovjansku na východě Ukrajiny. Nemocnice sice nemá dostatek personálu ani vybavení pro pokročilá vyšetření, ale může provádět porody. „Nikdy jsem si nemyslela, že budeme mít ve válce tolik žen,“ popsala Marchenková. Dodala, že těhotenství vojákyně se liší od těhotenství civilistky pouze v tom, že dává „větší smysl“. „Připomíná jim, za co bojují,“ podotkla.
Olya, zkušená zdravotnice na východní Ukrajině, uvedla, že byla překvapená, když loni v září zjistila, že je těhotná. „Neplánovala jsem otěhotnět. Když jsem šla do války, chtěla jsem bojovat až do vítězství,“ řekla.
Čtěte také
Zpočátku své těhotenství tajila, protože se bála, že by ji mohli převelet. Když ale v prosinci skončila kvůli krvácení na týden v nemocnici, musela to svému veliteli oznámit. Podle ní jí lékaři poradili, aby „na to šla zlehka“. Bylo to ale těžké, protože byla jedinou zdravotnicí ve své jednotce a „kluci“ stále potřebovali lékařskou pomoc. Její velitel proto provedl úpravy a Olya alespoň přestala chodit do bojových pozic.
Přesto ale byla po celou dobu těhotenství obklopena válkou a rozčilovala se, když někdo zpochybnil její priority. „Jsem připravena převzít odpovědnost za to, že jsem se svým dítětem v blízkosti bojové zóny. Dělám vše pro to, abych jej ochránila,“ řekla Olya, která koncem května porodila holčičku Irynu.
Olya z armády sice oficiálně odešla, ale plánuje se zhruba za rok znovu přihlásit. „Zůstalo nám velmi málo lidí s potřebnou úrovní zkušeností a profesionality. A tohle je dlouhá hra, takže nás potřebují,“ sdělila.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Schůzka Putina se Zelenským se neplánuje, řekl Lavrov. Ukrajinský prezident vyzval k sankcím
vaclav.cerny@iprima.cz
