CNN: Mír, nebo příměří na Ukrajině? Klíčový rozdíl skrývá nástrahy, Trumpovi to možná nedochází
Americký prezident Donald Trump upustil od snahy dosáhnout na Ukrajině příměří, místo toho nyní podporuje trvalou mírovou dohodu ruského prezidenta Vladimira Putina. Někteří evropští lídři však trvají na první variantě a nejsou si jisti, zda si to šéf Bílého domu uvědomuje. Přestože by se mohlo zdát, že příměří a mírová dohoda jsou v podstatě to samé, je mezi nimi zásadní rozdíl, píše CNN.
Nejde o to, že by Kyjev a jeho spojenci mír nechtěli. Chápou však, že dohoda, o niž usiluje Rusko, nemůže být uzavřena, pokud nebude porušen základní globální princip, a sice že žádná země nemůže dosáhnout svého silou. Evropští spojenci Kyjeva to nejsou ochotni mimo jiné proto, aby se sami nestali dalším terčem ruské agrese, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trumpovi úředníci zapomněli v hotelu dokument o setkání s Putinem. Mluví se o neschopnosti
Při pondělním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a několika evropskými lídry v Oválné pracovně Donald Trump převzal argumenty Moskvy, zpochybnil nutnost příměří, pokud by bylo možné dosáhnout širší mírové dohody. Odborníci na mezinárodní právo a analytici však tvrdí, že dohoda, která by Ukrajinu donutila vzdát se svého území, by byla zcela nelegální podle Charty OSN, klíčového dokumentu podepsaného většinou zemí po hrůzách druhé světové války.
Zásadní rozdíl mezi příměřím a mírovou dohodou
Ačkoli by se mohlo zdát, že jde v podstatě o totéž, z pohledu mezinárodního práva existuje mezi mírovou dohodou a příměřím zásadní rozdíl.
Čtěte také
Během příměří se válčící strany dohodnou na zastavení bojů, přičemž každá strana si ponechá území pod svou vojenskou kontrolou. Je však zřejmé, že tato pauza je dočasná – obvykle slouží k vyjednávání, dodání humanitární pomoci nebo evakuaci civilistů.
Kyjev a jeho evropští spojenci navrhli, že příměří by mohlo být předzvěstí setkání mezi Zelenským a Putinem, po kterém by následovalo jejich třístranné setkání s Trumpem. Německý kancléř Friedrich Merz, který se v pondělí summitu zúčastnil, uvedl, že si nedokáže představit, že by se příští setkání konalo bez příměří.
Příměří může být krátké – jako například vánoční příměří z roku 1914, které trvalo několik dní – nebo se může protáhnout i na desítky let, jako v případě Kypru a Turecka či Indie a Pákistánu.
Putin, a nyní zřejmě i Trump, však chtějí trvalou mírovou dohodu. Ta má být podle mezinárodního práva formální, dlouhodobou smlouvou, která určuje budoucí vztahy mezi dvěma zeměmi. A to je ten problém.
„Mezinárodní právo má základní princip, který je zapsán v Chartě OSN: Použití síly je výslovně zakázáno. To také znamená, že jakákoli smlouva, kterou získáte použitím síly, je v podstatě nelegální a je ze své podstaty neplatná,“ uvedl Jeremy Pizzi, mezinárodní právník a právní poradce organizace Global Rights Compliance, která se zabývá lidskými právy.
Čtěte také
O druhu mírové dohody, o níž Putin minulý týden jednal s Trumpem, bylo zveřejněno jen málo podrobností. Je ale jasné, že ruský vůdce neupustil od některých svých maximalistických požadavků, včetně toho, aby se Ukrajina vzdala celé východní oblasti Doněck a Luhansk, známé jako Donbas, a aby jí bylo v budoucnu zakázáno vstoupit do NATO.
Nutnost referenda
Zelenskyj prostě nemůže uvažovat o předání svého území. Podle ukrajinské ústavy totiž musí být jakákoli změna hranic této země schválena referendem.
Průzkum provedený Kyjevským mezinárodním institutem sociologie (KIIS), předním průzkumníkem veřejného mínění, v květnu a červnu zjistil, že drtivá většina Ukrajinců odmítá myšlenku předat část území Rusku.
Pizzi podotkl, že i kdyby Ukrajinci změnili názor a vzdali se v plebiscitu svého území, jakkoli je to nepravděpodobné, dohoda by podle mezinárodního práva stále nebyla legální. „Bez ohledu na ukrajinskou ústavu nemůže Zelenskyj ani nikdo jiný předat území získané agresivní vojenskou cestou. Zákaz použití ozbrojené síly k dobytí území je podle mezinárodního práva absolutní,“ řekl Pizzi.
Ukrajinci nemají důvod Rusům věřit
Existují také praktické a strategické důvody, proč Ukrajina nemůže souhlasit s požadavky Moskvy. Ruská armáda v současné době kontroluje téměř celý Luhansk a více než 70 procent Doněcku, což znamená, že Putin žádá Kyjev, aby se vzdal většího území, než dosud ztratil.
Čtěte také
Části Donbasu, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, navíc zahrnují infrastrukturu, která je pro obranu Ukrajiny zásadní. Zahrnuje průmyslová města, včetně Slovjanska, Kramatorska a Kosťantynivky, která jsou propojena hlavními silnicemi a železnicemi a tvoří páteř ukrajinské obrany. Pokud by je Rusko obsadilo, cestu na západ by měli okupanti otevřenou.
Pizzi také podotkl, že Kyjev nemá důvod Moskvě věřit. „Rusko se již více než deset let zapojuje do ozbrojených útoků proti Ukrajině, a to soustavně a opakovaně. Rusko předstíralo jednání a dobrou víru, zatímco pokračovalo v násilí a mířilo na stejné nelegální cíle. A ukrajinské úřady si toho jsou bolestně vědomy. Neexistuje tedy žádný rozumný důvod důvěřovat Rusku, pokud neexistuje žádný závazek z jejich strany, že přestanou zabíjet další Ukrajince,“ dodal.
Kyjev však naznačil, že je ochoten uznat současný stav, aby zabíjení zastavil. To by pravděpodobně znamenalo zmrazení konfliktu v současných frontových liniích.
Analytici z Eurasia Group v pondělí uvedli, že evropští lídři bezpochyby Trumpovi jasně dají najevo, že o trvalém připojení ukrajinského území silou nemůže být řeč. „I když existuje otevřenost k uznání faktické vojenské situace na místě, Ukrajinci ani Evropané nepřipustí, aby Rusko dostalo více území, než kolik obsadilo,“ uvedli s odvoláním na hodnocení západních zpravodajských služeb, podle kterého by Rusku trvalo další čtyři roky, než by zbytek Donbasu obsadilo.
Kyjev by navíc rozhodně nesouhlasil s tím, aby se jednalo o dohodu s trvalou platností. Cílem Kyjeva totiž zůstává získat v budoucnu celé své území zpět. Analytici uvádějí, že Evropané pochybují, zda Trump zcela chápe a zajímá se o význam rozdílu mezi těmito dvěma pojmy.
Příměří by tak mohlo být jediným východiskem ze současné násilné situace, zatímco trvalá mírová dohoda by byla v rozporu s mezinárodním právem. „Realita je taková, že mezinárodní právo činí uzavření mírové smlouvy téměř politicky nemožným, pokud oběť nevyhrává. A moje odpověď na to zní: O to právě jde,“ řekl Pizzi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Suroviny, Rusové a hlavně pevnostní pás. Proč Putin trvá na uzmutí Donbasu Ukrajině?
vaclav.cerny@iprima.cz
