Čechů, kteří mají problémy se zrakem, přibývá. (Ilustrační snímek) Zdroj: Monika Kabourková
Počet lidí s očními problémy v Česku stoupá: zhoršuje se zrak u dětí i seniorů, přibývá krátkozrakosti i vážnějších onemocnění, která často probíhají bez příznaků. Zdravotní pojišťovna OZP jen za poslední čtyři roky eviduje nárůsty očních chorob o desítky procent. Na vině je nejen přirozené stárnutí populace, ale také stále častější odkládání vyšetření zraku u mladých dospělých. Přitom včasná prevence výrazně snižuje riziko komplikací.
Nárůst výskytu očních onemocnění v Česku se týká všech věkových skupin. Stoupá počet dětí s krátkozrakostí i seniorů s diagnózami, které mohou vést k trvalému poškození zraku.
ČTĚTE TAKÉ: Česko v sevření horka. Poznejte vychytávky i rady, abyste vysoké teploty zvládli ve zdraví
„Srovnali jsme data našich pojištěnců v letech 2020 a 2024. Ukázalo se, že nárůst u šedého zákalu činil 25 procent, u zeleného zákalu 14 procent, u makulární degenerace přes 50 procent, u odchlípení sítnice 28 procent a u syndromu suchého oka 100 procent,“ popsala na tiskové konferenci Oči pod lupou doktorka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Evropská data ukazují, že až 70 procent mladých dospělých ignoruje první známky zhoršení vidění a odkládá návštěvy očního lékaře. „Nejčastěji je to proto, že mají pocit, že se jedná jen o únavu nebo jejich rozvíjející se zdravotní problém nemá zpočátku žádné příznaky. Odklad preventivního vyšetření, tedy i začátku řešení případného problému, však může znamenat zbytečné komplikace,“ vysvětlil Valér Vojník, oftalmolog a oční chirurg z Očního centra Poděbrady.
Které oční vady se často neprojevují?
Delší dobu bez varovných signálů může probíhat především glaukom, tedy zelený zákal. Podle aktuálních dat až 50 procent pacientů s glaukomem v Česku vůbec netuší, že tímto onemocněním trpí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Prezident Pavel se nechal vyšetřit. Zveřejnil výsledky zdravotní prohlídky
„Pokud neabsolvujete pravidelná preventivní vyšetření, objevíte ho až ve chvíli, kdy se začne zužovat vaše zorné pole. Jenže poškození, které mezitím vznikne, už nelze vrátit zpět,“ objasnil oftalmolog a dodal: „Screeningové programy přitom ukazují, že až jeden z 20 lidí nad 40 let má zvýšený nitrooční tlak, což je hlavní rizikový faktor glaukomu.“
Podobně funguje i věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), která se projevuje deformacemi ve středním zorném poli. Postihuje téměř 10 procent lidí nad 65 let, ale jen třetina z nich je pod odborným dohledem. Nové výzkumy navíc ukazují, že kouření zvyšuje riziko VPMD až čtyřnásobně, přesto o tom ví jen pětina seniorů.
Přibývá krátkozrakých dětí
Zaznamenán je také výrazný nárůst krátkozrakosti u školáků a dospívajících, hlavně ve městech. Podle Brien Holden Vision Institute mají děti, které tráví méně než hodinu denně venku, až trojnásobné riziko vzniku krátkozrakosti.
„U nás se v posledních pěti letech počet dětí s diagnostikovanou myopií zvýšil o 40 procent, nejvýrazněji u věkové skupiny 7–12 let. Novější studie zároveň ukazují, že až 30 procent z těchto dětí má progresi o více než jednu dioptrii ročně – tedy rychlejší zhoršování, než se dříve předpokládalo,“ popsal Vojník.
Syndrom suchého oka – tichá digitální epidemie
Výrazně narůstá i počet lidí se syndromem suchého oka, zejména mezi mladými dospělými. U uživatelů digitálních zařízení se potíže objevují stále častěji – průměrný uživatel chytrého telefonu mrkne až o 60 procent méně často než při běžné činnosti, což snižuje zvlhčení povrchu oka.
„Evropská studie z roku 2024 ukazuje, že až 60 procent lidí pracujících z domova udává příznaky suchého oka, ale 40 procent z nich nikdy nevyhledalo odbornou pomoc. U mladých dospělých (18–30 let) je syndrom suchého oka už druhou nejčastější oční diagnózou,“ zmiňuje oftalmolog.
Prevence jako nástroj úspory
Preventivní prohlídky u oftalmologa pomáhají nejen pacientovi, ale i zdravotnímu systému. Podle aktuálních odhadů mohou předejít výdajům ve výši 8 000 až 15 000 korun na jednoho pacienta, pokud se onemocnění zachytí včas.
„Většina dospělých navštíví očního lékaře až ve chvíli, kdy má konkrétní potíže. Tím se snižuje šance na úspěšnou léčbu – zejména u chronických onemocnění sítnice nebo glaukomu. Přitom je zrak náš naprosto nejdůležitější smysl, s jehož slábnutím ztrácí život významně na kvalitě,“ podotkla Ježková.
To má kromě osobních dopadů i efekt na fungování celé země, protože ztráta produktivity kvůli neléčeným očním onemocněním stojí českou ekonomiku podle odhadu studie z roku 2023 přes dvě miliardy korun ročně.
Na prohlídku alespoň jednou za dva roky
Na potřebu systematické prevence začínají reagovat také zdravotní pojišťovny. Mnohé z nich hradí preventivní vyšetření zraku a nabízejí další benefity. Bližší informace zjistíte na webových stránkách své pojišťovny.
Praktičtí lékaři provádějí orientační vyšetření zraku v rámci běžných preventivních prohlídek, které jsou plně hrazené. Při podezření odesílají pacienta ke specialistovi. U osob ve věku 45–61 let je doporučeno oční vyšetření specialistou jednou za čtyři roky, u diabetiků pak každoročně.
„Zvláště pacienti s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo pozitivní rodinnou anamnézou by neměli prevenci podceňovat. Například diabetická retinopatie může zpočátku probíhat bez příznaků, ale bez léčby vede k nevratnému poškození sítnice,“ dodal Vojník.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: MAPA zubních pohotovostí. Podívejte se, kde najdete nejbližší a kdy vás ošetří
