Letecké katastrofy: Nové důkazy II (9) - Helios
Blíží se devatenácté výročí tragického pádu Boeingu 737-300, který se 14. srpna 2005 zřítil do kopcovitého terénu nedaleko vesnice Grammatiko u Marathónu v Řecku. Nehoda, při níž zahynulo všech 115 cestujících a šest členů posádky, se zapsala do paměti mnoha Čechů i kvůli tomu, že cílem letu Helios Airways 522 měla být Praha. Co stálo za největším leteckým neštěstím v řecké historii? K osudové chybě došlo v kyperské Larnace, odkud obrovský stroj startoval.
Pravidelný let Helios Airways 522 měl směřovat z Larnaky přes Athény do Prahy. Ráno 14. srpna 2005 přiletěl Boeing 737-300 do Larnaky z Londýna. Posádka po přistání nahlásila problém se zadními servisními dveřmi, na nichž se zevnitř objevovala námraza. Pozemní technici proto provedli revizi. Jeden z nich však udělal zásadní chybu, která o několik hodin později stála život 121 lidí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nechutný incident v letadle. Cestující i posádka řetězově zvraceli, stroj musel nouzově přistát
Během kontroly bylo potřeba provést přetlakovou zkoušku kabiny, ideálně bez nastartování motoru letadla. Aby se to povedlo, technik přepnul ovladač přetlakového systému do polohy MANUAL. Technici pak ohlásili, že je stroj připraven k letu.
V 9:07 místního času Boeing 737-300 skutečně odstartoval. Třebaže k tomu bylo několik příležitostí, nikdo z posádky si nevšiml, že již zmíněný technik zapomněl přepnout ovladač přetlakového systému zpět do polohy AUTO. Jak tlak v kabině během stoupání klesal, rozeznělo se několik varovných signálů, které ale posádka přisoudila zcela jiným příčinám.
Když varovných signálů přibývalo, kapitán se rozhodl kontaktovat operační středisko Helios Airways, aby nahlásil aktivaci alarmu vzletové konfigurace a poruchu chlazení avioniky. Technik, jenž s kapitánem hovořil, měl tušení, že problém bude v přetlakování kabiny, proto se ho napřímo zeptal: „Můžete mi potvrdit, že je přetlakový panel nastaven do polohy AUTO?“
Kapitán ale otázku ignoroval. Pouze se zeptal, kde najde pojistky chladicího systému. Šlo o poslední radiovou komunikaci s letadlem. Stroj vystoupal do 10 tisíc metrů nad zemí. Tou dobou nikosijské středisko řízení letového provozu postupně provedlo devatenáct pokusů o spojení s posádkou, bohužel neúspěšně.
Pokus o přistání se nezdařil
Aniž by letadlo provedlo radiový kontakt, v 10:40 se dostalo do vzdušného prostoru athénského mezinárodního letiště, kde zůstalo dalších 70 minut pod kontrolou autopilota. Později k Boeingu vyrazily dvě stíhačky F-16 ze 111. hotovostní letky řeckého vojenského letectva.
Pohled na letadlo piloty stíhaček vůbec nepotěšil. Cestující na přítomnost strojů F-16 nereagovali, působili, jako kdyby spali. Nad nimi visely kyslíkové masky. Pohled do kokpitu byl ale mnohem hrůznější. Na svém sedadle ležel v bezvědomí první důstojník, kapitán nebyl k nalezení.
Boeing 737-300 připomínal letadlo duchů. Co se přesně stalo? Ztráta tlaku v kabině způsobila hromadnou hypoxii. Kvůli nízkému tlaku chyběl cestujícím i posádce kyslík, a tak se většina z nich ocitla v bezvědomí. I když Boeing letěl dál, nikdo jej nepilotoval.
Jeden člověk na palubě ale v bezvědomí nebyl. Steward Andreas Prodromou se ve chvíli, kdy všichni začali ztrácet vědomí, zřejmě zmocnil přenosného kyslíku. Muž, který měl licenci na obchodní lety, se v kritické chvíli rozhodl, že zkusí všechny na palubě zachránit.
V 11:49 došel do pilotní kabiny a usedl na místo kapitána. Zatímco se snažil získat letadlo pod kontrolu, volal do vysílačky o pomoc. Prodromou ale neměl nejmenší šanci. Nebyl totiž kvalifikovaný na pilotování letadla Boeing 737. A neměl ani dostatek času.
Levému motoru letadla tou dobou došlo palivo, a tak se stroj začal postupně stáčet doleva a klesat. Po dalších deseti minutách došlo palivo i v pravém motoru. Boeing 737-300 se ve 12:04 místního času zřítil nedaleko vesnice Grammatiko u řeckého Marathónu. Následná pitva potvrdila, že během pádu letadla byli všichni na palubě ještě naživu.
