Lidé vzpomínají na oběti útoku v Hradci Králové
Zvyšme tresty pro mladistvé a snižte trestní odpovědnost, žádají v petici občané České republiky. Reagují tak na útok 16letého mladíka v Hradci Králové, který nožem zabil dvě ženy v nákupním centru. Oslovení odborníci zabývající se právy dětí však před takovou cestou varují, vyšší tresty podle nich řešení situace nenabídnou, jedinou cestou je podle nich posílení prevence. Někteří zákonodárci ale volání po změně trestních sazeb vítají.
„S ohledem na tuto tragickou událost apelujeme na vládu České republiky a zákonodárce, aby zvážili změnu trestního zákoníku a přehodnotili minimální tresty pro mladistvé pachatele, zejména v případech, kdy dojde k vraždám nebo jiným násilným trestným činům. Chceme, aby mladiství pachatelé byli odpovědní za své činy ve způsobu, který odpovídá závažnosti jejich skutků,“ píší autoři petice za zpřísnění trestů mladistvých pachatelů, která má k úternímu večeru 2600 podpisů.
Čtěte více: Truchlení za oběti, soudržnost i zvýšený zájem o zbraně. Útok v Hradci Králové hýbe společností
Maximální trest pro mladistvé od 15 do 18 let je dnes poloviční oproti dospělým. Například u vraždy je to tedy 6 až 10 let. To přijde autorům petice málo a požadují zpřísnění. Dále se dožadují toho, aby ve zvlášť závažných trestných činech došlo ke snížení trestní odpovědnosti nezletilých. Tedy, že by v soudem daném případě mohlo být podle poloviční trestní sazby trestáno třeba i 13leté nebo 14leté dítě, což dnes není možné.
Petice reaguje na útok mladistvého pachatele v Hradci Králové, který minulý týden ve čtvrtek v prodejně Action pobodal dvě prodavačky tak brutálně, že na místě zraněním podlehly.
Nižší hranice nic neřeší, klíčem je prevence
Přestože se odborníci shodují na tom, že jde o hrůzný a brutální čin, se změnou trestních sazeb nesouhlasí. Není podle nich řešením toho nejpalčivějšího problému a navíc řeší až následky, což je pozdě.
„Absolutně nesouhlasím, nižší hranice nic neřeší, nemá reálný preventivní potenciál. Neřeší příčiny (pro děti páchající zoufalé věci), je nutné včas v systému identifikovat nefunkční a zranitelné rodiny a začít s nimi pracovat, umět ohrožené děti efektivně a včas podpořit skrze školy a zapojení do volnočasových aktivit,“ uvedla pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Důraz je podle ní třeba klást na rozvinutí služeb psychosociální podpory a nastavit specializované programy pro děti, které k násilí inklinují. Zároveň klade důraz na forenzní psychiatrické služby pro děti a mládež, které podle ní v Česku aktuálně vůbec neexistují.
V tom s ní souhlasí i předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte Eva Petrová. „Úvahy o snížení trestní odpovědnosti nebo zvýšení trestů nejsou na místě. Je fakt, že násilí v české společnosti u mladistvých narůstá, ale klíčem na řešení není zpřísňování, ale prevence. Místo toho, abychom se soustředili na trestání dětí, měli bychom investovat do podpory, do duševního zdraví, do prevence kriminality už od raného věku,“ řekla CNN Prima NEWS Petrová.
Musíme pochopit, proč útočník zabíjel
Podle Petrové je třeba s mladým pachatelem z Hradce Králové především mluvit.
„Neznám detaily aktuálního průběhu, ale nyní je určitě potřeba s ním pracovat a pochopit, proč čin udělal, proč se k němu odhodlal. Pokud by měl nějakou závažnou psychiatrickou diagnózu, tak by s ním měli pracovat odborníci, aby se nedostal do zařízení, kde se mu nedostane pomoci,“ doplnila.
Mladiství, kteří spáchají trestný čin a jsou odsouzení, míří do výchovných nebo diagnostických ústavů. Podle odborníků však chybí dostatek kvalitního psychologicky proškoleného personálu, který by s mladistvými v takových zařízeních pracoval. Často se tak stává, že po uplynutí trestu zařízení opouští a nikdo neví, v jakém stavu a zda nebudou páchat další trestnou činnost.
Co se změn v legislativě týče, je před námi podle Petrové dlouhá cesta. „V prvé řadě si musíme připustit a pojmenovat, že je to problém. Druhá věc je cílit na prevenci. Co se legislativy týče, tak máme starý zákon o ústavní výchově, máme starý zákon o sociálně právní ochraně dětí, souvisí to i se zákonem o zdravotních službách, souvisí to s podporou rodin i zákonem o podpoře bydlení. Je to obecně o podpoře rodin, aby měly prostor na výchovu dětí, aby se jim rodiče mohli skutečně věnovat a mít dostatek podpůrných služeb, kde se dětem dostane pomoci,“ dodala Petrová s tím, že už jen třeba změna v občanském zákoníku, kterou v lednu schválili poslanci, o tom, že jsou nepřijatelné tělesné tresty na dětech, je důležitým signálem.
Zákonodárci se na zvýšení trestů neshodou
Zatímco odborníci jsou ve shodě, poslanci a senátoři už se v názorech různí. Zatímco ze STAN zaznívá, že zvýšení trestů je jen rychlým řešením složitého problému, ANO i ODS by o snížení trestní odpovědnosti za jistých okolností uvažovalo.
„Ten čin byl brutální, je mi moc líto obětí a jejich rodin. Nevím ale, zda něco získáme tím, že budeme děti trestat stejně jako dospělé, když víme, že ani ty dospělé netrestáme za některé činy adekvátně. Prolomení pravidel ukládání trestů by bylo jednoduché řešení složitého problému. Stejně jako za znásilnění je zvedání sazeb až poslední možnost, protože už dnes ty sazby mohou být vysoké, jen je nikdo neukládá,“ uvedla pro CNN Prima NEWS poslankyně STAN Barbora Urbanová, která se problematikou změn v trestním právu zabývá dlouhodobě.
Stejně jako Laurenčíková s Petrovou zdůraznila, že základem je prevence. „Neumíme prevenci, to je pořád dokola. Nemáme kapacity dětských psychiatrů, neumíme dítě včas v systému zachytit a pomoct mu, víme, že existuje transgenerační přenos násilí a přes to měli někteří problém s tím, deklarovat, že dítě má právo vyrůstat bez násilí,“ doplnila právě s odkazem na změnu v občanském zákoníku.
Snižme trestní odpovědnost na 12 let, zní ze Senátu
Podle senátora za ODS Zdeňka Hraby, který je známý svým ráznějším přístupem k řešení takovýchto situací, nás debata o trestech mladistvých dříve či později čeká.
„Za mě by bylo zřejmě řešení snížit hranici trestní odpovědnosti na 12 let (tak to je napíklad v Belgii, Kanadě či Izraeli, pozn. red.). A nebylo by od věci řešit i to, pro které kriminální činy tuto hranici vůbec mít. A zároveň myslím, že přestává dávat smysl trestání provinění mladistvých polovičními sazbami,“ uvedl Hraba na sociální síti X.
Se zpřísněním souhlasí i poslankyně ANO Taťána Malá, která je zároveň členkou ústavně právního výboru a specializuje se na domácí a sexualizované násilí.
„Souhlasím se zpřísněním trestů, to ale musí jednoznačně doprovázet intenzivní práce s mladistvým pachatelem, aby bylo minimalizováno riziko recidivy,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Se senátorem Hrabou se shodnou i na tom, že je třeba posílit právě oblast prevence.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mladík za pokus o útěk z boletického ústavu dostal podmínku. Surově napadl vychovatele
