Trump má zálusk na špinavou ropu z Venezuely. Odborníci varují: Hrozí ekologické neštěstí
Venezuela skrývá největší ropné zásoby na světě. Po zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura by americký prezident Donald Trump chtěl zahájit těžbu. Odborníci ale varují, že těžba této extrémně „špinavé“ ropy by byla nákladná, ekologicky ničivá a v době zpomalující globální poptávky i ekonomicky pochybná, píše CNN.
Pod zemí Venezuely se podle odhadů nacházejí největší zásoby ropy na světě. Jde o více než 300 miliard barelů. Americký prezident Donald Trump chce po svržení prezidenta Nicoláse Madura uplatnit nárok na tyto obrovské zásoby, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruští bojovníci jsou jako Ježíš, kázal Putin dětem v chrámu. Válku označil za svaté poslání
Venezuelská ropa je pro Trumpa, který uctívá fosilní paliva a již nastínil vizi, že americké ropné společnosti investují miliardy do těžby tohoto černého zlata, lákavou perspektivou. Klimatologové však bijí na poplach, protože tato ropa patří k nejšpinavějším na světě. „Venezuelská ropa je považována za ‚špinavou‘ ne kvůli ideologii, ale kvůli fyzice a infrastruktuře,“ řekl Guy Prince, vedoucí výzkumu dodávek energie v nezávislém think tanku Carbon Tracker.
Čtěte také
Typ ropy, který ve Venezuele převládá – vyskytuje se hlavně v Orinockém pásu, rozlehlé oblasti rozkládající se ve východní části země – se nazývá těžká kyselá ropa a je podobný kanadským ropným pískům. Je hustý a viskózní jako melasa a má vyšší koncentraci uhlíku, který ohřívá planetu, než lehčí ropy. Kvůli své konzistenci je těžká ropa obecně obtížnější a energeticky náročnější na těžbu. „Ropa z vrtu neteče v tekutém stavu. Musí se zahřívat, obvykle čerpáním páry do ložiska,“ řekl Lorne Stockman, spolureditel výzkumu v neziskové environmentální organizaci Oil Change International. To vyžaduje velké množství energie, která se vyrábí především ze zemního plynu, jenž přispívá k oteplování planety.
Dopady pokračují i po těžbě. Vysoký obsah síry v ropě také ztěžuje a prodražuje její rafinaci na užitečné produkty, jako jsou benzín a nafta. Vyžaduje to specializované vybavení a energeticky náročnější procesy, což dále zvyšuje znečištění ovzduší. „Infrastruktura ve Venezuele je navíc stará a špatně udržovaná, což zvyšuje riziko úniku metanu, spalování a rozlití,“ řekl Prince z Carbon Tracker.
Metan je velkým klimatickým problémem, protože tento plyn, který přispívá k oteplování planety, je v krátkodobém horizontu více než 80krát účinnější než oxid uhličitý. Podle Mezinárodní energetické agentury je intenzita metanu při těžbě ropy a zemního plynu ve Venezuele šestkrát vyšší než celosvětový průměr. Částečně je to způsobeno vysokou mírou spalování, při kterém se uvolňuje velké množství metanu, protože se spaluje přebytečný zemní plyn.
Podle Patricka Kinga, vedoucího výzkumu emisí v poradenské společnosti Rystad Energy, je v současné době znečištění ovzduší způsobené každým vyprodukovaným barelem venezuelské ropy více než dvojnásobné oproti globálnímu průměru.
Čtěte také
Je možné, že dopad na klima by se mohl snížit, pokud by do procesu vstoupily velké americké ropné společnosti. Těm se podle Kinga z Rystadu podařilo snížit intenzitu emisí v některých svých globálních ropných provozech. Dodává však, že „existují limity“ toho, o kolik by bylo možné emise snížit. Těžba venezuelské ropy bude i nadále vyžadovat velké množství energie a významné programy na snížení spalování jsou velmi nákladné.
Venezuelská ropa s sebou nese také vážné environmentální problémy. Země trpí netěsnými ropovody a zastaralou infrastrukturou, což zvyšuje riziko úniků. Přesné údaje o počtu úniků je obtížné získat, zejména proto, že národní ropná společnost o nich přestala veřejně informovat v roce 2016. Jiné organizace ale zveřejnily odhady. Venezuelská observatoř pro environmentální lidská práva vypracovala v roce 2022 zprávu, ve které informuje, že odhalila 199 úniků v letech 2016 až 2021. Poznamenala, že skutečný počet byl však pravděpodobně mnohem vyšší. „Ať už v Kanadě nebo ve Venezuele, neměli bychom tyto suroviny těžit,“ řekl Stockman z Oil Change International.
Svět je zaplaven ropou, poptávka se blíží vrcholu
Nejenže jsou klimatická a environmentální rizika vysoká, ale ekonomika těžby venezuelské ropy nemusí být rentabilní. Produkce ropy ve Venezuele od roku 2016, kdy činila přibližně dva miliony barelů denně, výrazně poklesla. Nyní se produkuje méně než 1 milion barelů denně, částečně kvůli sankcím USA a sníženým investicím. Před vojenskou operací USA byly výhledy do budoucna spíše pesimistické.
Podle údajů společnosti Rystad Energy zveřejněných v pondělí by jen na udržení současné úrovně těžby ropy bylo v příštích 15 letech zapotřebí více než 53 miliard dolarů investic. K navýšení těžby na úroveň z dob největšího rozkvětu Venezuely, kdy se těžilo více než tři miliony barelů denně, by bylo zapotřebí 183 miliard dolarů, uzavřela společnost Rystad.
Čtěte také
Jedná se o nákladnou perspektivu ve světě zaplaveném ropou, kde jsou ceny nízké a kde se může rychle blížit vrchol globální poptávky po ropě. „Na dnešním energetickém trhu to prostě neodpovídá realitě. Bylo by to velmi nákladné řešení, jak produkovat drahou ropu s vysokými emisemi právě v době, kdy se globální růst poptávky zpomaluje. Není to prostě věrohodný scénář,“ řekl Prince.
Globální klimatické důsledky dramatického zvýšení těžby ropy ve Venezuele, pokud se to ukáže jako možné, jsou těžko předvídatelné. Velmi by záleželo na tom, jakým způsobem by se ropa těžila, „ale s největší pravděpodobností by se velmi výrazně zvýšily emise uhlíku,“ uvedl Diego Rivera Rivota, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.
Existují však i jiné scénáře. Zvýšená produkce Venezuely nemusí nutně znamenat více ropy na globální úrovni, pokud se produkce v jiných regionech sníží, uvedl King z Rystadu. Důležitější může být dopad na globální úsilí o zastavení klimatické krize. „Nejvýznamnějším dopadem venezuelské intervence na klima by nebylo uvolnění obrovského množství nového uhlíku, ale nepřímý dopad: odvedení pozornosti od přechodu na čistou energii, posílení myšlení 20. století založeného na konfliktech o zdroje a vytvoření nestability, která zpomaluje koordinovaná klimatická opatření,“ popsal Prince.
vaclav.cerny@iprima.cz
