Politico: K zisku Grónska Trumpovi stačí čtyři kroky, zabral by ho za půl hodiny. A už začal
Americký prezident Donald Trump usiluje o převzetí Grónska, přestože ostrov patří Dánsku a většina jeho obyvatel si to nepřeje. Podle expertů už šéf Bílého domu začal realizovat svůj plán ve čtyřech krocích, které by mohly výrazně změnit geopolitickou situaci v Arktidě a ohrozit vztahy v NATO, píše Politico.
Ačkoli se představa, že by se Spojené státy vrhly na grónské hlavní město Nuuk a převzaly nad ním kontrolu – podobně jako ve Venezuele – nezdá příliš reálná, existuje k tomu jasná cesta. A zdá se, že Trump se na tuto cestu již vydal, píše web Politico, podle kterého jde o plán ve čtyřech krocích. Znepokojivé má být, že se tato strategie velmi podobá expanzivní strategii ruského prezidenta Vladimira Putina.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin čelí armádní vzpouře, důstojníci se topí v lihu, píše skupina. Hrozí rozpad fronty?
Web Politico hovořil s devíti úředníky EU, zasvěcenci z NATO, odborníky na obranu a diplomaty, aby zjistil, jak by mohlo vypadat převzetí tohoto strategicky důležitého arktického ostrova Spojenými státy. „Mohlo by to znamenat třeba pět vrtulníků... Nepotřebovali by mnoho vojáků,“ řekl dánský politik, který si přál kvůli otevřenosti zůstat v anonymitě. „Oni (Gróňané) by s tím nemohli nic dělat,“ dodal.
Krok 1: Vlivová kampaň na podporu nezávislosti
Téměř okamžitě po nástupu do úřadu začala Trumpova administrativa hovořit o nezávislosti Grónska, poloautonomního území Dánského království.
Co by USA nezávislé Grónsko přineslo? Mohlo by podepisovat dohody, zatímco za současného stavu potřebuje souhlas Kodaně. Aby Grónsko nezávislost získalo, museli by jeho obyvatelé hlasovat v referendu a poté vyjednat dohodu, kterou by musely schválit jak Nuuk, tak Kodaň. V průzkumu veřejného mínění z roku 2025 uvedlo 56 procent Gróňanů, že by hlasovalo pro nezávislost, zatímco 28 procent uvedlo, že by hlasovalo proti.
Podle dánských médií provádějí Američané ve spojení s Trumpem v Grónsku tajné operace s cílem ovlivnit situaci, přičemž dánská bezpečnostní a zpravodajská služba PET varuje, že území „je terčem různých druhů kampaní s cílem ovlivnit situaci“.
Čtěte také
Felix Kartte, odborník na digitální politiku, který poskytoval poradenství vládám a institucím EU, poukázal na taktiku Moskvy při ovlivňování politických výsledků v zemích jako Moldavsko či Ukrajina. „Rusko kombinuje off-line a on-line taktiky. Na místě spolupracuje s podobně smýšlejícími aktéry – extremistickými stranami či proruskými oligarchy – a podle zpráv platí lidem za účast na protievropských nebo protizápadních protestech,“ líčil odborník s tím, že často ani není cílem přesvědčit voliče, že je proruská varianta lepší, ale má se jevit větší, hlasitější: „Aby vytvořila pocit nevyhnutelnosti.“
V případě Grónska se zdá, že USA používají alespoň některé z těchto metod.
Zástupce šéfa štábu Donalda Trumpa Stephen Miller, v pondělí pro CNN uvedl, že „nikdo nebude s USA vojensky bojovat o budoucnost Grónska“. Minulý měsíc Trump vytvořil pozici zvláštního vyslance pro Grónsko a do této funkce jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho. Prohlásil, že jeho cílem je „učinit Grónsko součástí USA“.
Krok 2: Nabídnout Grónsku výhodnou dohodu
Za předpokladu, že se podaří referendum o nezávislosti Grónska urychlit a jeho obyvatelé se rozhodnou oddělit, nastal by další krok – dostat ostrov pod vliv Spojených států. Jednou z možných metod by bylo připojit Grónsko k USA jako další stát, přičemž právě s touto myšlenkou si Trumpovo okolí opakovaně pohrává. Jenže takový scénář není lidem v Grónsku zrovna příjemný.
Výše zmíněný průzkum veřejného mínění odhalil, že 85 procent Gróňanů je proti tomu, aby se území stalo součástí USA, a ani členové hnutí za nezávislost, kteří jsou nakloněni Trumpovi, nejsou touto myšlenkou nadšeni.
Existují však i jiné možnosti.
Čtěte také
Od loňského května kolují zprávy, že Trumpova administrativa chce, aby Grónsko podepsalo dohodu o volném sdružení (COFA) – podobnou těm, které má v současné době s Mikronésií, Marshallovými ostrovy a Palau. Na základě těchto dohod poskytují USA státům základní služby, ochranu a volný obchod výměnou za to, že mohou bez omezení operovat na území těchto zemí. Tato myšlenka se znovu objevila tento týden.
Thomas Crosbie, docent vojenských operací na Královské dánské obranné akademii, varoval, že Grónsko pravděpodobně v jednání s Trumpem „ostrouhá“.
„Trump je především vyjednavač, který vnucuje svou vůli těm, s nimiž vyjednává. Navíc za sebou má dlouhou historii zrazování těch, s nimiž dohody uzavřel, neplnění svých závazků, a to jak v soukromém, tak ve veřejném životě. Opravdu nevidím pro Gróňany žádné výhody kromě velmi dočasného posílení jejich sebevědomí,“ líčil Crosbie. „Bylo by šílené souhlasit s něčím v naději, že se dohoda možná uskuteční. Myslím tím, že pokud se vzdáte svého území v naději, že poté možná uzavřete dohodu, bylo by to opravdu nerozumné,“ dodal.
Krok 3: Bezpečnost za bezpečnost
Evropa, zejména dánští spojenci v Evropské unii, by se bránila jakémukoli pokusu odtrhnout Grónsko od Kodaně. Americká administrativa má však v této oblasti trumf v podobě Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že mírová jednání nabrala na obrátkách, Kyjev prohlásil, že jakákoli dohoda s Putinem musí být podpořena seriózními dlouhodobými bezpečnostními zárukami ze strany USA.
Čtěte také
Američané se v této otázce ale vyhýbají jasnému stanovisku a Kyjev je ohledně bezpečnostních záruk skeptický – ty, které v minulosti obdržel od Ruska i Západu, nepřinesly žádné výsledky.
Jedním z možných scénářů, které navrhl diplomat Evropské unie, by byla dohoda o balíčku „bezpečnost za bezpečnost“, v rámci které by Evropa získala pevnější záruky od Trumpovy administrativy pro Ukrajinu výměnou za rozšíření role Spojených států v Grónsku. Taková dohoda se sice jeví jako nepříjemná, jiné alternativy by však mohly Trumpa rozzuřit natolik, aby uvalil sankce a odstoupil od mírových jednání.
Krok 4: Vojenská invaze
Jenže co když Grónsko nebo Dánsko, jehož souhlas je potřeba k odtržení, řekne Trumpovi ne? Vojenské převzetí moci Spojenými státy by bylo možné provést bez větších obtíží.
„Nejznepokojivější by byla strategie typu fait accompli, kterou ve vojenských kruzích často vídáme a která by spočívala v prostém zabrání území, podobně jako se o to pokusil Putin, aby si uplatnil územní nároky na Ukrajině. Mohl by prostě vyslat do země vojáky a prohlásit, že nyní patří Americe... Její armáda je schopna vyslat na Grónsko libovolný počet vojáků, ať už letecky nebo po moři, a poté prohlásit, že se jedná o americké území,“ líčil Crosbie.
Grónsko má jen velmi málo obranných prostředků, navíc nedisponuje územní armádou. Dánské společně arktické velitelství pak disponuje jen omezenými a zastaralými vojenskými prostředky, které se omezují převážně na čtyři inspekční a námořní plavidla, hlídku na psích spřeženích, několik vrtulníků a jedno námořní hlídkové letadlo.
Pokud Trump mobilizuje americkou přítomnost na místě – nebo přiletí speciální jednotky – mohly by USA převzít kontrolu nad Nuukem „za půl hodiny nebo méně,“ řekla Lin Mortensgaardová, výzkumnice Dánského institutu pro mezinárodní studia a odbornice na bezpečnost Grónska.
Čtěte také
Romain Chuffart, který vede bezpečnostní think tank Arctic Institute se sídlem ve Washingtonu, D.C., podotkl, že jakýkoli vpád by neměl právní základ, a to jak podle amerického, tak mezinárodního práva. Dodal, že jakákoli okupace trvající déle než 60 dní by také vyžadovala schválení americkým Kongresem. „Invaze by znamenala konec NATO a USA by si podřezaly větev, na které sedí, a rozloučily se s aliancí, kterou pomohly vytvořit,“ predikoval Chuffart.
Ben Hodges, bývalý velitel amerických vojsk v Evropě, podotkl, že „ztráta důvěry klíčových spojenců by mohla vést ke snížení jejich ochoty sdílet zpravodajské informace s USA nebo ke snížení přístupu k základnám v celé Evropě“. „Obojí by vážně poškodilo bezpečnost Ameriky,“ zdůraznil.
Zatím však spojenci NATO zůstávají ohledně útoku klidní. „Od tohoto scénáře jsme stále daleko,“ uvedl jeden z vedoucích diplomatů aliance. „Mohlo by dojít k některým tvrdým jednáním, ale nemyslím si, že jsme blízko jakéhokoli nepřátelského převzetí.“