Telefonát Trumpa s Putinem
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut. Během rozhovoru posuzovali i novou výměnu vězňů mezi zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.
„Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko začíná prohrávat válku na Ukrajině. Putinovi už zbývá jediná cesta, tvrdí expert
Ruská a ukrajinská delegace se – poprvé po více než třech letech – setkala minulý pátek v Istanbulu. O tom, kde se uskuteční další jednání, se dosud nerozhodlo, uvedl Peskov v souvislosti s nabídkou Vatikánu se místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Americký prezident Donald Trump v úterý podle agentury Reuters uvedl, že by bylo skvělé, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu, a dodal, že by to jednání dodalo na významu.
Trump dříve na své síti Truth Social po telefonátu s Putinem oznámil, že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.
Žádné termíny nejsou
Ale vypracovat memorandum o mírové dohodě a příměří bude obtížné, připustil Peskov. „Návrhy bude formulovat jak ruská, tak ukrajinská strana. Tyto návrhy si vymění a poté se uskuteční složitá jednání kvůli vypracování společného textu. Žádné termíny nejsou a ani nemohou být. Je jasné, že všichni chtějí, aby se to stalo co nejrychleji, ale ďábel tkví v detailech,“ řekl mluvčí podle agentury RIA Novosti.
„Je pochopitelné, že USA mají zájem o co nejrychlejší dosažení výsledků. Hovořil o tom i prezident Trump. Prezident Putin sdílí tento názor. Všichni mají zájem na co nejrychlejším urovnání. My máme v prvém řadě zájem o co nejrychlejší urovnání cestou odstranění základních příčin tohoto konfliktu,“ prohlásil mluvčí Kremlu podle agentury TASS.
„Vladimir Putin ví, jak jednat s Donaldem Trumpem,“ napsal o telefonátu obou prezidentů ruský list Kommersant a dodal, že ruskému prezidentovi se opět podařilo získat čas na jednání s Ukrajinou, tentokráte na přípravu memoranda.
Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu. Putin v únoru 2022 při oznámení začátku „speciální vojenské operace“, jak Kreml svou vojenskou agresi vůči sousední zemi označuje, bez bližších podrobností hovořil také o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
Výměna vězňů
Během rozhovoru posuzovali i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant. „Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ řekl Ušakov.
Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
Karelinovou loni v srpnu poslal ruský soud na 12 let do vězení za vlastizradu, jíž se podle soudu dopustila tím, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek asi 50 dolarů (zhruba 1140 Kč) na podporu Ukrajiny. Karelinová se narodila v Rusku, ale v roce 2012 emigrovala do USA a v roce 2021 získala americké občanství. Petrova zadržela kyperská policie v roce 2023 kvůli podezření z nelegálního vývozu citlivé americké mikroelektroniky do Ruska. Loni pak kyperské soudy souhlasily s jeho vydáním do USA.
Nejednalo by se o první výměnu
Rusko a USA se už v únoru dohodly na výměně, kdy Rusové propustili Američana Marka Fogela a Američané Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. Fogela soud v Rusku poslal na 14 let do vězení za pašování drog. Na moskevském letišti Šeremeťjevo u něj policie našla 17 gramů konopí, což Fogel vysvětloval tím, že je má pro léčebné účely.
V posledních letech ruské úřady zadržely pod různými záminkami několik západních občanů, především Američanů. Washington za předchozího prezidenta Joea Bidena kritizoval Moskvu, že zadržuje západní občany ve snaze dosáhnout osvobození ruských agentů dopadených na Západě. Loni 1. srpna se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války.
Na svobodu se tak mimo jiné dostal americký novinář Evan Gershkovich či bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan, ale také důstojník ruské tajné služby Vadim Krasikov, odsouzený v Německu za vraždu odpůrce ruského režimu; německý soud zločin označil za „státem objednanou vraždu“. Všichni zadržovaní západní občané ale vyměněni nebyli.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak závažná je Bidenova rakovina? Experti popsali možnosti léčby i obvyklou dobu dožití
