učení

Dětí s poruchou čtení (dyslexií) přibývá. Tyto děti čtou pomaleji, pletou si písmena a nedokážou se soustředit. Je velmi důležité s nimi správně pracovat a přistupovat k nim individuálně. Nejen poruchami čtení, ale i motivací k četbě obecně se zabývá charitativní projekt Čtení pomáhá. CNN Prima NEWS oslovila speciální pedagožku Marinu Šimanovou a zakladatele projektu Martina Romana, kteří vysvětlili, jak přesně pracovat s dětmi s dyslexií a proč je důležité, aby je čtení bavilo.

Ruský nezávislý web Mediazona upozornil, že v největší zemi světa v souvislosti s válkou na Ukrajině kvapně přepisují učebnice a ostatní výukovou literaturu. Vše se děje na základě zjevného rozkazu Kremlu, který se snaží u občanů Ruska vyvolat dojem, že žádná Ukrajina neexistuje a že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ.

Zajímá vás, jak vypadá budoucnost české gastronomie? Přesně to uvidíte již následující týden v pořadu Prostřeno! Soutěžní menu totiž připraví pánové, kteří se učí na kuchaře. A o kritiku nebude nouze.

Vévodkyně Kate prý zahájila jednání o natočení dokumentárního filmu o vývoji dětí v raném věku. Trojnásobná maminka se před několika dny setkala s ředitelem produkční společnosti 72 Films, podle dobře informovaných zdrojů šlo o „předběžný rozhovor“.

Distanční výuka v době uzávěry škol při epidemii COVID-19 neměla na učení žáků tak velký dopad, jak zpočátku naznačovala zjištění o nulové efektivitě. Tou strašili například v Nizozemsku. Žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před COVID-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech.

Dvouletá fenka Stella dokáže komunikovat s lidmi. A to nejen za pomoci vrtění ocasem nebo štěkotu, ale v celých větách. Její opatrovnice Christina Hunger, logopedka ze San Diega, jí to naučila díky terapii, která se používá u dětí.

Zhruba každý dvacátý obyvatel České Lípy se hlásí k mongolské národnosti. Tamní komunita je nejpočetnější v Česku, čítá téměř dva tisíce lidí. Do tamních škol a školek chodí čtyři stovky mongolských dětí. Učitelé si lámou hlavu, jak je vzdělávat za současné situace. Naprostá většina mongolských rodičů totiž neumí česky a jejich děti na tom nejsou o moc lépe.

„Jsem táta tří dětí,“ začíná svoje vyprávění Jan Kříž. Z vlastní zkušenosti ví, jak náročná je distanční výuka – pro rodiče, a hlavně pro děti. Chybí jim kamarádi, kolektiv i pevný režim. A co je hlavní – školy jsou zavřené už příliš dlouho. Vloni na podzim se proto s dalšími rodiči rozhodl založit iniciativu Děti zpátky do škol. Apeluje na vládu, aby co nejdřív umožnila návrat žáků do lavic.

V existenci skřítků věří podle průzkumů veřejného mínění více než polovina Islanďanů. Jedním ze způsobů, jak se o těchto bytostech dozvědět víc, je zapsat se na přednášku do elfí školy v Reykjavíku.