Zájem o rekvalifikace klesá, lidé se chtějí zlepšovat spíš ve své práci. Které kurzy bodují?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Zájem o rekvalifikace poklesl.

  • Které obory jsou nyní mezi uchazeči nejžádanější?

  • Připravují se nové programy.

  • Zaměstnanci preferují spíše rozšiřování stávajících znalostí.

Více

Úřady práce hlásí oproti minulým letům pokles zájmu o rekvalifikační kurzy. Podle mluvčí Úřadu práce ČR se očekává větší vlna žádostí o změnu kvalifikace na konci léta, kdy se otevřou dva nové programy. Největší zájem je v poslední době zejména o kurzy týkající se digitálních kompetencí, CNC obrábění nebo elektrotechniky. Personální agentura Grafton Recruitment pro CNN Prima NEWS uvedla, že lidé v poslední době stojí spíše o cizí jazyky či kurzy, jak pracovat s moderními technologiemi.

V posledních letech byl o rekvalifikační programy velký zájem a hlásily se do nich desetitisíce zájemců ročně. Dřívější podmínky totiž zaručovaly částku až 50 tisíc korun na vzdělávání. Pravidla se ale letos zpřísnila, což mělo ihned odezvu v počtu žadatelů. Letos tak zatím úřady evidovaly pouze několik tisíc zájemců o změnu kvalifikace.

ČTĚTE TAKÉ: Prezidentské volby. Bude se opakovat duel Pavel vs. Babiš? Experti zmiňují pro a proti

Redakci CNN Prima NEWS to potvrdila Martina Mlynářová z úřadu práce. „V letošním roce evidujeme pokles žádostí. Nicméně určité zvýšení zájmu lze očekávat koncem léta, a to v souvislosti se spuštěním projektů Vzdělávání pro firmy a DIGIkurzy, které navazují na dosavadní podporu rozvoje digitálních dovedností a reagují na rostoucí poptávku po digitálně gramotných pracovnících napříč obory. V současné době probíhá vkládání kurzů vzdělavateli a schvalování úřadem práce,“ řekla Mlynářová.

V projektu Vzdělávání pro firmy se připravuje částka přesahující 38 tisíc korun při podpoře až 80 hodin vzdělávání. Určen je pro zaměstnavatele, kteří příspěvek mohou získat na kurzy digitálních dovedností a kompetencí pro Průmysl 4.0, ale také na vzdělávání v technických oborech nebo na výuku českého jazyka pro zaměstnance ze zahraničí. „Příspěvek je poskytován jak na samotné vzdělávání, tak na náhradu mzdy za dobu účasti zaměstnance na vzdělávacích aktivitách,“ uvedla Mlynářová.

V případě DIGIkurzů je maximální částka 35 tisíc korun a nízkopříjmovým skupinám obyvatel může stát uhradit až 100 procent ceny kurzu.

Největší zájem je o digitální dovednosti

Podle Mlynářové je největší zájem o kurzy rozvíjející digitální kompetence. To potvrzuje i projektová manažerka Grafton Recruitment a Gi Group Jana Vávrová. „Z pohledu poptávky zaměstnavatelů vidíme, že mezi perspektivní směry patří například digitální dovednosti, CNC obrábění nebo elektrotechnické kvalifikace,“ řekla pro CNN Prima NEWS.

Dle personální agentury jsou specifickou skupinou rodiče, kteří se vracejí z rodičovské dovolené. „U nich často nejde o změnu profese, ale o doplnění digitálních znalostí nebo aktualizaci odborných dovedností, které jim usnadní návrat na pracovní trh a rozšíří možnosti hledání flexibilnějšího zaměstnání,“ uvedla Vávrová.

Kromě nižšího zájmu o rekvalifikace je k vidění také jiný trend. Podle Vávrové si chce řada uchazečů spíš prohloubit kvalifikaci, kterou potřebují ve své aktuální práci. „Výrazně větší zájem vnímáme o rozšiřování stávající kvalifikace. Zaměstnanci si chtějí doplnit konkrétní dovednosti, které zvýší jejich uplatnitelnost na trhu práce, zejména v oblasti digitálních kompetencí, práce s moderními technologiemi nebo cizích jazyků,“ dodala projektová manažerka Grafton Recruitment.

Nezaměstnanost v Česku je jedna z nejnižších v EU

Český pracovní trh se v posledních letech potýká s nedostatkem pracovníků. Nezaměstnanost v červnu dosáhla 4,8 procenta, přičemž uchazečů o zaměstnání je 356 tisíc. Počet volných míst na úřadech práce je přes 99 tisíc. Míra nezaměstnanosti zůstává jednou z nejnižších ze států Evropské unie.

Podle červnového průzkumu výzkumného ústavu STEM má však obavu z nezaměstnanosti 40 procent osob v produktivním věku. Nejčastěji se lidé obávají ztráty zaměstnání v předdůchodovém věku. „V případě ztráty zaměstnání je ochotno se přestěhovat do jiného kraje v rámci České republiky jen 34 procent dospělých, což odráží dlouhodobě nízkou prostorovou mobilitu české populace ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Stěhování za prací tak u nás zůstává i nadále citlivým tématem, které je ovlivněno kombinací strukturálních i kulturních faktorů,“ uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vládní koalice by měla najít kandidáta proti Pavlovi, řekla Malá. Decroix nevyloučila podporu jiného.