Únava, která může skončit i ochrnutím. Vyčerpání na podzim nepodceňujte, varují lékaři
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Klíšťata mohou útočit i v mírné zimě.
Únavu lidé spojují s podzimem a kratšími dny, důvod však může být mnohem vážnější.
Chřipka, nebo covid, jak onemocnění rozpoznat?
Očkování: jediná obrana proti mnohým nemocem.
Kratší dny, chlad a méně slunečního svitu bývají hlavními původci podzimní únavy. Jenže pocity slabosti, bolesti hlavy a svalů či zvýšená teplota mohou signalizovat i závažnější onemocnění. Podobnými symptomy se může projevovat například klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, chřipka nebo COVID-19. Odborníci proto upozorňují, že přetrvávající únavu byste neměli podceňovat a je vhodné ji konzultovat s lékařem.
Podzim přinesl nejen chladnější počasí a kratší dny, je zároveň obdobím, kdy se častěji objevují různé infekce. Únava, kterou lidé v tomto čase pociťují, proto nemusí být jen důsledkem úbytku světla či změny ročního rytmu. Může jít i o první signál onemocnění, které si zaslouží pozornost lékaře.
Klíšťata zůstávají aktivní až do zimy
Typické příznaky, jako jsou únava, zvýšená teplota, bolesti svalů a kloubů, mohou snadno svádět k domněnce, že jde o běžnou virózu. Stejné příznaky jsou však typické například i pro počáteční fázi klíšťové encefalitidy.
ČTĚTE TAKÉ: Jednoduchou prevenci Češi ignorují, nemocných s infekcí přibývá. Hrozí jim těžký zápal plic.
I když se zdá, že s koncem léta riziko přisátí klíštěte mizí, ve skutečnosti jsou klíšťata aktivní až do doby, než teploty dlouhodobě klesnou pod 5 °C. Podle parazitologa Jana Votýpky z Přírodovědecké fakulty UK jsou dnes klíšťata rozšířena na celém území republiky a ve všech nadmořských výškách – mírné zimy umožňují jejich přezimování.
Lidé by měli mít na paměti, že klíšťová encefalitida probíhá ve dvou fázích, v té pozdější se navíc příznaky nemoci vracejí s mnohem větší intenzitou. Lidé mohou pozorovat nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientaci. Nesoustředěnost a pocit únavy přitom mohou přetrvávat i měsíce. U závažného průběhu encefalitidy může dojít také k obrně lícního nervu nebo paže.
Čtěte také
Na tuto nemoc neexistuje specifická léčba, jedinou účinnou ochranou je očkování, které je pro osoby nad 50 let hrazeno zdravotní pojišťovnou. Očkování je přitom vhodné podstoupit v chladnějších měsících, před obnovením aktivity klíšťat.
Lymeská borelióza se může maskovat jako běžná viróza
Mezi další onemocnění přenášená klíšťaty patří lymeská borelióza, bakteriální onemocnění, na které v Česku každoročně onemocní až čtyři tisíce lidí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Epidemie chřipky přijde letos dříve, varují odborníci. Doporučují tři hlavní zásady.
Letos byl však počet případů rekordní: od začátku roku bylo zaznamenáno bezmála 10 000 nemocných. První příznaky se obvykle objevují do šesti týdnů po přisátí klíštěte. Typická je únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů a kloubů. U zhruba poloviny nemocných se navíc objeví červená skvrna s bledým středem v místě přisátí. Bez ní borelióza často vypadá jako běžná viróza, což může vést k opožděné diagnóze a přechodu onemocnění do dalších fází.
Neléčená infekce může postupně zasáhnout klouby, nervový systém nebo srdce. Bakterie se dostanou do krevního oběhu a později do orgánů, nervového systému a kloubů. Pokud není borelióza včas léčena, přechází do dalších fází onemocnění se všemi zdravotními komplikacemi.
Čtěte také
Lymeskou boreliózu lze na rozdíl od klíšťové encefalitidy léčit antibiotiky, přičemž včasné nasazení léčby zpravidla vede k úplnému uzdravení. Odborníci však varují, že při opožděném rozpoznání může nemoc zanechat dlouhodobé následky, jako jsou chronické bolesti kloubů, únava nebo neurologické potíže.
Chřipka, nebo covid? Příznaky se překrývají
Podzim a nástup zimy jsou zároveň obdobím, kdy stoupá výskyt chřipky a onemocnění COVID-19. Mezi příznaky obou těchto virových infekcí patří horečka, únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů. Rozdíl je často patrný až po absolvování laboratorních testů.
„Chřipka se obvykle projeví náhle, během několika hodin, zatímco covid se rozvíjí pozvolněji, během několika dní,“ líčil Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. Podle něj se lékaři stále setkávají i se souběhem obou onemocnění, který může mít vážnější průběh. „Každé z těchto onemocnění může vést k těžkému postižení plic a celkovému zhoršení zdravotního stavu. U některých pacientů může dojít i ke ztrátě soběstačnosti a dlouhé rekonvalescenci,“ dodal.
Čtěte také
Při prvních příznacích respiračního onemocnění se proto doporučuje navštívit praktického lékaře, který může rozhodnout o dalším postupu. Kromě symptomatické léčby jsou dnes k dispozici specifická antivirotika proti covidu, která mohou praktičtí lékaři předepisovat i při mírném nebo středně těžkém průběhu nemoci u rizikových osob, seniorů nad 65 let nebo pacientů s vybranými chronickými chorobami.
Očkování zůstává nejúčinnější prevencí
Proti chřipce i covidu lze podstoupit očkování, přičemž vakcíny poskytují ochranu přibližně po 10 až 14 dnech od aplikace. Očkování je vhodné i v průběhu sezóny, pokud ho člověk dosud nepodstoupil. Snižuje riziko nemoci, komplikací i úmrtí. Zejména lidé patřící do rizikových skupin by s očkováním neměli váhat.
ČTĚTE TAKÉ: Očkování dětí bez jehly? Speciální vakcína proti chřipce je v Česku, hlavní roli hraje čas
Únava je varovným signálem organismu, který nemusí vždy souviset jen s nedostatkem světla. Tělo reaguje na změnu počasí, ale také na zvýšený výskyt infekcí typických pro toto období. Pokud únava přetrvává déle než několik dní, je vhodné pátrat po příčině. Podzimní měsíce jsou tak ideálním obdobím pro očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce i covidu, které může významně snížit riziko vážného průběhu onemocnění a dlouhodobé únavy.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pouhé zadýchávání? Vážná plicní nemoc, vyslechla si herečka Hřebíčková. Popsala kritické chvíle
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s crowdfundingovou platformou Donio a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
