Očkování seniorů a příspěvky pojišťoven
S příchodem podzimu se značná část populace potýká s nemocemi, rýmou a dalšími zdravotními problémy. Na vzestupu je zejména podíl těch, kteří onemocní koronavirem. Už na začátku října byl covid prokázán u tisíců lidí, lékaři tak evidují nejvíce případů od začátku roku. S příchodem zimy se připojí také chřipka. Nejlepší prevencí je podle odborníků očkování. Některá jsou v Česku povinná, jiná doporučená a hrazená. Proti čemu a kdy je vhodné se nechat očkovat? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled.
Kašel, rýma, bolest v krku, slabost. Příznaky typických „podzimních“ viróz nyní trápí tisíce lidí napříč Českou republikou. Mezi běžné nemoci se řadí i covid. Lidé ho však kvůli symptomům mnohdy zaměňují s chřipkou nebo běžnou virózou.
ČTĚTE TAKÉ: Známý lékař Čutka podlehl zákeřné nemoci. Významně se zasloužil o rozvoj genetiky
Dle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a ministerstva zdravotnictví lékaři evidují aktuálně nejvíce nakažených koronavirem od začátku letošního roku. Již v prvních říjnových dnech bylo průměrně provedeno více než 1300 pozitivních testů, v pondělí 7. října jich bylo dokonce 2134.
Nejen z toho důvodu odborníci apelují na občany, aby dodržovali základy prevence: pokud se necítí dobře, zůstávali doma, řádně si myli ruce a především se nechali očkovat.
Mít přehled o tom, na jaké očkování a proti jakým nemocem mají lidé v průběhu svého života nárok, je pro mnohé nemožné. V dětství a dospívání na očkovací kalendář poctivě dohlíží rodiče, od dospělosti však lidé tuto formu prevence mnohdy zanedbávají. A to i ti v rizikových skupinách, kam se řadí například chronicky nemocní a senioři.
Která očkování by lidé ze zákona měli během svého života podstoupit a na která mají zdarma nárok, ačkoliv nejsou povinná?
Očkování – Děti
Od narození se to, zda a proti čemu se necháme očkovat, řídí takzvaným očkovacím kalendářem. Ten se liší v dětství a v dospělosti.
| Věk dítěte | Povinné očkování | Doporučené hrazené očkování |
|---|---|---|
| Od 4. dne do 6. týdne věku | Tuberkulóza (pouze u rizikových dětí s indikací) | |
| Od 9. týdne věku | Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, virová hepatitida B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (1. dávka) | |
| Od 2. do 3. měsíce věku | Invazivní meningokokové onemocnění a invazivní pneumokokové onemocnění (oboje 1. dávka) | |
| Ve 4. měsíci věku | Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, virová hepatitida B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (2. dávka) | |
| Ve 4. až 6. měsíci věku | Invazivní meningokokové onemocnění a invazivní pneumokokové onemocnění (oboje 2. dávka) | |
| V 11. až 13. měsíci věku | Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, virová hepatitida B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (3. dávka) | |
| Ve 12. až 15. měsíci věku | Invazivní meningokokové onemocnění a invazivní pneumokokové onemocnění (oboje 3. dávka) | |
| Ve 13. až 18. měsíci věku | Spalničky, zarděnky, příušnice (1. dávka) | |
| Od 5. do 6. roku dítěte | Spalničky, zarděnky, příušnice (2. dávka) + Záškrt, tetanus, černý kašel (přeočkování) | |
| Od 10. do 11. roku dítěte | Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna (přeočkování) | |
| Od 11. do 15. roku dítěte | Onemocnění lidským papillomavirem (HPV) | |
| Od 14. do 16. roku dítěte | Invazivní pneumokokové onemocnění a invazivní meningokokové onemocnění (hrazeno, pokud bylo v tomto věku očkování zahájeno) |
*Veškerá výše uvedená očkování probíhají u praktického lékaře pro děti a dorost podle očkovacího kalendáře v termínech stanovených vyhláškou. Není-li možné provést pravidelné očkování ve stanovených termínech z důvodu zdravotního stavu dítěte, který vylučuje podání očkovací látky, provede se očkování i v pozdějším věku dítěte.
Očkování – Dospělí
Očkování v dospělosti Češi zpravidla mnohem více zanedbávají a mnohdy i podceňují. Nejvíce si toho odborníci všímají u seniorů, ti přitom spadají do rizikové skupiny. Potvrzuje to například průzkum Rady seniorů ČR, který zdůraznil, že kvůli podcenění vakcinace lidé zbytečně čelí těžším průběhům chorob či úmrtí.
Problémem zpravidla bývá to, že lidé nejsou dostatečně seznámeni s preventivními programy a možnostmi u svého praktického lékaře. Na druhé straně by podle expertů měli na své zdraví myslet i sami lidé a informace aktivně vyhledávat. Na jaká bezplatná očkování a proti jakým nemocem mají v dospělosti nárok?
Covid
- Účinnou prevencí proti závažnému průběhu onemocnění COVID-19 je pro všechny stále očkování, které je hrazené zcela všem bez ohledu na věk a zdravotní stav ze zdravotního pojištění. Očkování lze provést buď u praktického lékaře, nebo se obrátit na očkovací centrum. Na stránkách ministerstva zdravotnictví je také k dispozici přehled očkujících míst. Aktuálně – bez ohledu na počet aplikovaných dávek proti covidu z minulosti – doporučuje aplikace jedné dávky sezónní vakcíny před nastupující epidemií nemoci.
Černý kašel
- Přeočkování v dospělosti na černý kašel není na rozdíl od dětí hrazené z veřejného zdravotního pojištění – pojišťovny pouze nabízí zpětně příspěvek –, to by se však mohlo změnit v roce 2025. Dospělí by měli nárok na kombinovanou vakcínu proti černému kašli, záškrtu a tetanu. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví s Národní imunizační komisí. Samotná vakcína jen na černý kašel není. Dle doporučení by měl člověk v dospělosti dostat alespoň jednu dávku vakcíny.
Chřipka
- Pro dospělé do 65 let, chronicky nemocné a další vybrané skupiny je očkování proti chřipce hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o nepovinnou vakcinaci. Ostatním mohou zdravotní pojišťovny obvykle poskytnout příspěvek na očkování. Přeočkování jednou dávkou vakcíny by měli lidé podstoupit každý rok.
Infekce lidskými papilomaviry (HPV)
- Očkování je hrazené pouze do patnáctého roku dětem. Podstoupit je možné i v dospělosti, a to až do dosažení 25 let života, kdy dotyčný dostane třídávkovou vakcínu. V tomto případě však není plně hrazené.
Klíšťová encefalitida
- Očkování není povinné, ale je doporučeno všem nákazou ohroženým lidem. Očkovat se kdykoliv mohou dospělí i děti. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za tři roky, další přeočkování po pěti letech. S platností od 1. 1. 2022 je nepovinné očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno lidem nad 50 let věku, včetně přeočkování. Ostatním mohou zdravotní pojišťovny obvykle poskytnout příspěvek na očkování.
Meningokokové nákazy
- Nehrazené očkování – na nějž však pojišťovny mnohdy přispívají – se v dospělosti doporučuje ohroženým skupinám, tedy lidem, kteří jsou v práci vystaveni riziku, cestovatelům, lidem se zdravotní indikací a těm v ohnisku nemoci. K přeočkování dochází pouze u osob, u nichž hrozí přetrvávající hrozba infekce.
Pásový opar
- Vakcíny pro prevenci herpes zoster jsou určeny pro osoby ve věku 50 let a starší, nejsou hrazené. Zdravotní pojišťovny na ně však mnohdy poskytnou příspěvek.
Plané neštovice
- Očkování, na nějž pojišťovny mnohdy přispívají, se doporučuje pro vnímavé – tedy lidi, kteří v minulosti plané neštovice neprodělali nebo jsou séro-negativní, rizikové skupiny a pro ohrožené, kteří by ve svém povolání mohli být touto nemocí nakaženi. Kdykoliv během dospělosti by měli podstoupit dvoudávkovou vakcinaci bez nutnosti přeočkování.
Pneumokokové nákazy
- Očkování se v dospělosti doporučuje osobám, které jsou umístěny v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Od 65 let je očkování hrazené pojišťovnou. Dále pro osoby se zdravotním postižením, jedincům po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a lidem se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity. I tyto skupiny mají očkování zdarma.
Tetanus
- Od 18 do 60 let by měl člověk vždy jednou za deset až patnáct let dojít na přeočkování proti tetanu. K vakcinaci může dojít i v případě zranění. Od 60 let se na přeočkování chodí vždy po 10 letech. Přeočkování je hrazené ze zdravotního pojištění. Pro přeočkování proti tetanu lze doporučit také kombinovanou vakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu, ta však (zatím) není hrazená ze zdravotního pojištění.
Žloutenka typu A
- K vakcinaci by mělo dojít kdykoliv v dospělosti, kdy jsou lidé, kteří nebyli v dětství proti této nemoci očkováni, vystaveni riziku. A to v rámci svého povolání či během cest do oblastí s vysokým výskytem této infekce. Riziko se týká i osob s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, homosexuálům, osobám promiskuitním a narkomanům – ti všichni by měli podstoupit dvoudávkové očkování bez nutnosti přeočkování. Lékaři mohou aplikovat kombinovanou vakcínu na žloutenku typu A i B.
- Stát hradí mimořádná očkování a zvláštní očkování proti žloutence typu A. Jde o zaměstnance a příslušníky základních složek IZS. Pro ostatní nepatří očkování proti virové hepatitidě A mezi vakcinace hrazená. Patří mezi očkování na vyžádání, tedy placené žadatelem.
Žloutenka typu B
- Ohroženi jsou především dospělí, kteří nebyli v dětství proti této nemoci očkováni a jsou vystaveni riziku. Ti by kdykoliv měli podstoupit třídávkovou vakcinaci bez nutnosti přeočkování.
- Bezplatně se očkují vybrané rizikové skupiny (například zdravotníci, hemodialyzovaní pacienti, osoby v úzkém kontaktu s infikovaným virem hepatitidy B a jiní) a vybrané skupiny ze zvláštního očkování. Pro ostatní nepatří vakcinace proti virové hepatitidě B mezi ty hrazené. Patří mezi očkování na vyžádání, placené žadatelem. Vakcinace proti hepatitidě A i B se doporučuje osobám neočkovaným při cestách do zahraničí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc
