Studie o úmrtnosti kvůli kouření
V Česku kvůli kouření zemře ročně až 19 tisíc lidí. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) teď přišel se studií, která detailně popisuje úmrtnost napříč Českem, a to až na úroveň jednotlivých obcí.
Riziko úmrtí spojené s kouřením je podle studie nejvyšší v Ústeckém, Karlovarském a Jihočeském kraji. A kromě případné smrti může kouření i za onemocnění srdce, cév nebo respirační choroby. „Realitou je, že kouření se dneska posouvá do části společnosti s nižším vzděláním, s nižšími příjmy, s vyšším stresem,“ vypočítala Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku.
„Na jedné straně je tam dlouhodobě vyšší prevalence kouření a na straně druhé jistá materiální deprivace, znevýhodnění,“ poznamenal lékař NUDZ Ladislav Kážmér.
Významný rozdíl je také mezi pohlavími. Muži umírají kvůli kouření až dvojnásobně více než ženy. „Protože začali dřív kouřit a později přestali. (…) Mezi dospělými kuřáky je jenom jeden z deseti, kdo si zapálil poprvé po svých 18. narozeninách,“ vysvětlila Králíková.
Ve velkých městech riziko klesá
Ti, co v nejrizikovějších krajích kouří, ale často neuvažují, že by přestali. Vyplynulo to i z ankety CNN Prima NEWS v Jihočeském a Ústeckém kraji. Ve velkých městech, jako například v Praze, riziko předčasného úmrtí spojeného s kouřením významně klesá. Důvodem je hlavně vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí.
V Ostravě, kde se dlouhodobě vyskytují respirační onemocnění kvůli znečištění vzduchu, je riziko předčasného úmrtí spojené s kouřením vyšší. Se vzdáleností od města pak toto riziko strmě klesá.
„Tabák každou čtvtrou sekundu zabije jednoho obyvatele planety. Kuřáci mají až 22krát vyšší riziko, že rakovinou plic onemocní,“ doplnila předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů Ivana Čierná Peterová.
V Česku denně kouří až 2,3 milionu lidí. Drtivá většina kuřáků (až 90 procent) začíná kouřit před dosažením plnoletosti. Varující podle odborníků je to, že z celkového počtu kouří téměř 250 000 dětí a mladistvých.
