Kuřákům se covid více vyhýbá, potvrzují experti. Mívá u nich ale horší průběh, varují

Studii o tom, že kuřáci mají dokonce až o 23 procent nižší pravděpodobnost nákazy, představila v minulých měsících řada zahraničních médií. Později se objevily spekulace, že výzkumníci byli napojeni na tabákovou lobby a výzkum tím pádem není relevantní. Jenomže pravděpodobně na něm něco bude.

„Mají snížené okysličení, trvalý kašel. V době covidové se odvolávali na to, že nemůžou dýchat, takže nenosili respirátory. Silných kuřáků mám tak 250 a z těch to nedostal nikdo. Většina z nich nebyla očkována,“ potvrdila ambulantní specialistka pro pacienty s plicními problémy Drahomíra Nová.

Kouř nedělá viru dobře

„Je pravda, že mezi těmi, co jsou covid pozitivní, je asi o čtvrtinu až třetinu méně kuřáků. Vychází to ve všech zemích stejně. Důvod ale nevíme,“ uvedla Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku. „Kouř asi nedělá dobře viru na sliznici,“ dodal předseda České společnosti intenzivní medicíny ČR Martin Balík.

Když se ale covid do kuřáka dostane, může být o to hůř. „Kouření vede k chronickému zánětu sliznice a třeba vzniku chronické obstrukční choroby. Tito pacienti s chronicky postiženými plícemi mají třikrát až čtyřikrát zvětšené riziko průběhu covidu,“ upozornil Balík.

Pozitivní vliv kouření v souvislosti s covidem se už dlouhodobě označuje jako takzvaný kuřácký paradox, při kterém by měly být plíce už v podstatě obsazené. „Ani ne chorobou, ale nikotinem. Nikotin se totiž váže na receptory, kterými virus proniká do buněk. To může bránit viru, aby do buněk vstupoval. Dokonce se experimentálně používá čistý nikotin jako ztlumení průběhu infekce,“ vysvětlila Králíková.

Na druhou stranu kouření způsobuje více jiných obtíží, včetně rakoviny nebo prázdné peněženky. Ročně totiž průměrný kuřák v Česku prokouří přes 30 tisíc korun.