Omluvte se, vyzval Nekulu svaz obchodu. Zdražování potravin kvůli řetězcům se nepotvrdilo

Nekula několikrát mluvil o tom, že obchodníci mohli zneužít svého postavení na trhu k nepřiměřenému zvyšování cen. Dříve kritizoval například růst cen cukru nebo vajec. Mluvil mimo jiné o tom, že ceny vypadají, jako by obchodníci sami museli nosnice přikrmovat na pultech obchodů. Sám se také kvůli cenám vajec nebo cukru obrátil na ÚOHS. Antimonopolní úřad ale v úterý po svém průzkumu na trhu s potravinami uvedl, že u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže.

ČTĚTE TAKÉ: Mají jinou cenu na regálu a jinou na pokladně. Nekula se znovu pustil do obchodních řetězců

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ prohlásil. K omluvě svaz vyzval i ministra Nekulu.

Ten se ale za nic omlouvat nehodlá. Zjištění ÚOHS je podle něj příznivá zpráva. „Bohudík, opět nám funguje trh. Protože na základě dat, která jsme měli od Českého statistického úřadu, jsme zaznamenali konkrétní situace, kdy jsme měli vážné podezření na skryté nebo otevřené kartelové dohody u některých potravin,“ uvedl šéf resortu.

Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí. „Konečně jsme v situaci, kdy potraviny táhnou inflaci dolů,“ řekl ministr v úterý novinářům. Dodal, že inflace klesá díky konkurenčnímu prostředí.

Zemědělci kritiku odmítají

Prouzovu kritiku odmítl i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Poukázal na to, že zemědělci, kteří jsou na začátku celého výrobního řetězce, mají nejvíc práce a nákladů. „Například kuřata jsou vykrmována po dobu 35 až 50 dní a po celou dobu se o ně chovatel stará, což znamená náklady na krmné směsi, energie, pohonné hmoty, mzdy pracovníků a další,“ řekl.

Na tom, že zdražení potravin způsobily hlavně obchodní řetězce, trvá Zemědělský svaz ČR. „(ÚOHS) potvrdil, že je trh zemědělských podniků natolik rozdrobený, že žádný podnik nemá takovou tržní sílu, jakou mají obchodní řetězce. Pravdou je, že 20 největších zemědělských podniků obhospodařuje pouze 12 procent půdy. Pro srovnání –⁠ deset největších obchodních řetězců kontroluje 75 procent tuzemského maloobchodu,“ zdůraznil předseda svazu Martin Pýcha s tím, že ceny, které platí odběratelé zemědělcům, tvoří 20 až 30 procent ceny na pultech obchodů.

Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. „Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak k většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ sdělil Mlsna.

Zdražení energií a pohonných hmot

ÚOHS zahájil prověřování cen základních potravin z vlastního rozhodnutí poté, co loni na podzim začaly rychle růst. Sledoval ceny mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa. Oslovil více než 200 firem ze všech částí výrobního řetězce. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně-obchodním řetězci na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce.

Úřad oslovil jako součást zjišťování přes 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně-obchodním řetězci na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale promítly do vlastní marže všechny části řetězce. Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly zdražení základní suroviny.

U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně – prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod, u vajec jsou stupně dva. Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnilo je zdražení energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat.

„U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský.

Cenám se bude ÚOHS věnovat dál

Antimonopolní úřad se bude cenám potravin věnovat dál, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly. Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb takzvané privátní značky. „U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,“ uvedl Nejezchleb.

Průměrná cena trvanlivého mléka pro spotřebitele se podle zjištění úřadu zvýšila z 13,59 Kč za litr bez DPH v březnu 2020 na 18,58 Kč za litr bez daně letos v únoru. Cena másla bez DPH stoupla od března 2020 do loňského listopadu v průměru o 19,41 Kč na 56,31 Kč, do letošního února klesla na 49,95 koruny.

Mouka letos v únoru stála v průměru 17,94 koruny bez DPH, tedy zhruba o sedm korun více než v březnu 2020. Kilogram chlazeného kuřete od té doby zdražil z 52,55 Kč na 79,53 Kč a vejce velikosti M z 2,35 Kč na 5,05 Kč bez daně. DPH na potraviny je 15 procent, vláda plánuje ale její snížení na 12 procent. Výjimkou mají být nealkoholické nápoje, které by měly spadat do vyšší sazby 21 procent.