V Benátkách otestovali protipovodňové bariéry
V pátek se v Benátské laguně uskutečnilo slavnostní testování protipovodňového systému. Ten se začal budovat již před 17 lety, ale kvůli sporům s ekology či korupčním aférám se výstavba protáhla.
Zdvihání obrovských žlutých zábran slavnostně spustil italský premiér Giuseppe Conte, který vyjádřil naději, že systém bude dokončen už na podzim či v zimě. Podle architektky Elisabetty Spitzové, která je zvláštní vládní komisařkou pro dokončení projektu, budou ovšem práce trvat ještě 18 měsíců.
Řada italských politiků i dalších hostů v oranžových bezpečnostních vestách v pátek v Benátkách s napětím čekala, až se z protipovodňových kvádrů vypustí voda, napustí se vzduchem a vznesou se na hladinu. Mezitím technici v podvodních tunelech kontrolovali situaci. Podle regionálního deníku II Metropolitano trvalo 97 minut, než se zábrana vytvořila. Po úplném dokončení systému by se tento čas měl zkrátit přibližně na půl hodiny.
Ochrana až proti třímetrovému přílivu
Systém bariér má Benátky ochránit před přílivovými záplavami, respektive vysokou vodou, která město každoročně sužuje od podzimu do jara. Loni v listopadu navíc Benátky zasáhly rekordní záplavy, kdy voda při přílivu dosáhla až 1,87 metru. To bylo nejvíce od roku 1966, kdy místní úřady naměřily 194 centimetrů. Zábrany jsou koncipovány proti přílivu vysokému až tři metry.
„Historie ukáže, zda bude MOSE úspěšný, nebo ne,“ konstatoval starosta Benátek Luigi Brugnaro. Systém zábran, který se jmenuje MOSE, což anglicky znamená Mojžíš, je ale také akronym z názvu Modulo sperimentale elettromeccanico (experimentální elektromechanický modul).
„Kvůli byrokracii trvaly práce příliš dlouho, ale jde o jedinečný projekt, na němž závisí budoucnost Benátek,“ dodal také starosta města, které má zhruba 260 tisíc obyvatel a ročně ho navštíví kolem 25 milionů turistů.
Náklady se zvýšily několikanásobně
Myšlenka protipovodňové ochrany Benátek se zrodila už v 60. letech minulého století. S výstavbou tohoto projektu se začalo v roce 2003 a dokončen měl být už před několika lety. Proti projektu ale protestovali ekologové, podle nichž poničí ekosystém Benátské laguny. Výstavbu zbrzdily i korupční aféry spojené s projektem.
Původně odhadované náklady se z 1,6 miliardy vyšplhaly minimálně na 5,5 miliardy eur, podle italských médií zřejmě celková cena překročí 6 miliard eur (asi 160 miliard korun).
