povodně

Kozy před utopením zachránil, když je zahnal na půdu, u sousedů ale utonul přivázaný kůň. Na záplavy z poloviny září 2024 vzpomíná 60letý chovatel Jan Jelínek z Jeseníku velmi nerad. Příliš mu změnily život. I celému slezskému městu, v němž žije. Z oken svého domu měl třeba výhled na staleté vesnické usedlosti, povodeň je pobořila a ruiny posléze rozsápaly lžíce bagrů. „Sousedé zmizeli, to je smutné. Třeba s Kamilem jsme byli kamarádi odmalička,“ ukazuje přes silnici na pustou a sněhem pocukrovanou pláň, kde stál barák Kamila Böhma.

Sportovní kluby v povodněmi postižených oblastech se jen těžko vzpamatovávají z pohromy, kterou loni v září způsobila velká voda. Například SK Řetězárna v České Vsi na Jesenicku vyčíslil škody na majetku na 20 milionů korun. Olomoucký kraj trápí i ceny řemeslníků, které si příspěvkové organizace obcí nemohou dovolit.

Obce v oblastech, které tvrdě zasáhly loňské povodně, se potýkají s nedostatkem řemeslníků, kteří by byli schopni pokračovat v rekonstrukci poničených obydlí i budov infrastruktury. Na Jesenicku chybí řemeslníci všech profesí, nejvíce jsou ale potřební zedníci.

Ničivé povodně nejhůře dopadly na obyčejné lidi. Stovky jich přišly o svůj domov. Jen v Moravskoslezském kraji nechali statikové zdemolovat 72 objektů. Ostatní se musejí vysoušet a opravovat. Státní pomoc nestačí, říkají lidé. A přidávají se i starostové, podle kterých je nesystémová.

Ve věku pouhých 28 let zemřel fotbalista a někdejší talent mládežnické akademie klubu Valencie José Castillejo. Osudným se mu staly ničivé záplavy, které zasáhly Španělsko. Zahynul přímo ve Valencii, kterou živel postihl nejvíce. Informaci potvrdil klub na sociálních sítích. Celkový počet obětí nadále roste, pokračují záchranné a pátrací akce po přeživších.

Šlo jim o život a kdyby se na nebi neobjevil vrtulník, nejspíš by skončili v rozbouřené vodě. Někteří u sebe měli malé děti, i přesto odmítli evakuaci. Jiní by si nenechali pomoci, aniž by na palubu nevzali záchranáři i jejich psa. Lukáš Vejvar – hasič ze středních Čech – byl jedním z členů posádky policejního vrtulníku, který startoval z Prahy, aby zachraňoval na Jesenicku.

Lidé v oblastech zasažených povodněmi s hrůzou čekají na faktury za elektřinu. Vysoušeče, větráky a přímotopy, které v těchto oblastech jedou prakticky nonstop, totiž patří mezi spotřebiče s nejvyšší energetickou náročností. Pomoci lidem s vysokými účty za energie ale může jak jejich dodavatel, tak úřad práce.

V Česku nikdo šetřit nechce, říká v otevřeném rozhovoru pro CNN Prima NEWS člen Národní rozpočtové rady Petr Musil a dodává, že schodek pro rok 2025 může být nakonec i o 40 miliard vyšší. Hovoří rovněž o tom, z jakého důvodu i jako pravicově smýšlející člověk souhlasí se zvýšením daní z příjmu nebo majetku. Vysvětluje také, proč důchodový účet zachraňují příchozí Ukrajinci a proč ho nespasí vyšší porodnost Češek.

Na Jesenicku i více než měsíc poté, co se regionem prohnala velká voda, jsou na každém kroku cítit velké emoce. Konec likvidace následků povodní je v nedohlednu, i když bagry pracují a obyvatelé vyvážejí jedno kolečko za druhým. Ti šťastnější s elektrocentrálou vysoušejí domy, přesto panují obavy, že ani oni to do zimy nestihnou, o ostatních nemluvě. Podívejte se v emotivním sestřihu, jak to v kraji v současnosti vypadá.

Lidé v zatopených oblastech hrají s přicházející zimou o čas. Potřebují co nejrychleji vysušit své domy. Jinak hrozí, že zdi začnou praskat. Problémem jsou ale i plísně. Ovšem ne každý může vysoušet – Lubomír Svrček z Písečné se ani měsíc po povodních domů nedostal.

Oblasti nejhůře zasažené nedávnou povodní patří zároveň k těm, kde se hojně vyskytuje nevybuchlá munice z druhé světové války. Velká voda mohla smrtonosné granáty odkrýt, případně i přenést jinam. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká zkušený pyrotechnik Jiří Chládek. Podle jeho vyprávění je v Česku takových číhajících raket, min a bomb obrovské množství. Některé se skrývají jen pár centimetrů pod zemí, hazardéři jsou po jejich objevení schopni si z nich dělat těžítka, jiní si jimi zkrášlují zahrádky.

Poušť Sahara na jihu Maroka, která patří mezi jedno z nejvyprahlejších míst na světě, se po dvoudenních lijácích v září proměnila v řadu vodních lagun. Podobné množství vody místní neviděli už desítky let. Meteorologové předvídají, že podobných nečekaných dešťů bude přibývat, napsala agentura AP.