ekologie

Návštěvníky pláží na jihu Austrálie vyděsil podivný úkaz. Kvůli podivné žluté pěně tamní úřady uzavřely dvě pláže, Waitpinga a Parsons. Zdravotníci se rovněž obávají, že tato pěna stojí za onemocněním stovky surfařů a smrtí mnoha podmořských tvorů. Za původce tohoto jevu označili odborníci rozkvět mikrořas způsobený vlnou veder, píše web The Guardian.

Stál za rozvojem ministerstva životního prostředí po sametové revoluci, zasloužil se o rozvoj ekologických myšlenek v nové politické realitě, dodnes se na jeho počest uděluje cena. Cesta Josefa Vavrouška za udržitelnou budoucností podle mnohých začala již expedicí Lambaréné v 60. letech, kdy parta studentů dovezla do afrického Gabonu potřebnou pomoc. Současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) pro CNN Prima NEWS uvedl, že šlo o vizionáře, z jehož práce čerpá úřad dosud. Před 30 lety Vavroušek přišel společně s dcerou o život při výpravě v horách, které po celý život miloval.

Na další ročník online stavebního veletrhu Veleton 2025 se mohou lidé těšit od 24. ledna do 2. února 2025. Akce přináší jedinečnou příležitost získat inspiraci, cenné informace a řešení pro moderní a udržitelné stavebnictví. Účastníci navíc získají nové a unikátní informace. Díky online prostředí se lidé nemusí tlačit ve frontách a navíc přispějí k šetrnému využití zdrojů.

Vánoční svátky skončily a většina z nás teď řeší otázku, co s vánočním stromkem. Nejčastěji na Tři krále se lidé rozhodnou vánoční výzdobu uklidit zase na rok do krabic. U popelnic tak můžeme od dnešního rána vídat právě vánoční stromečky. Zatímco umělé stromky jednoduše uložíme zpět do skříně, ty živé vyžadují specifický přístup, abychom je zlikvidovali ekologicky a šetrně k přírodě. Možnosti likvidace se navíc liší podle regionu. Přinášíme vám proto přehled způsobů, jak správně naložit se stromky, doplněný o konkrétní informace z Prahy, Brna, Ostravy a také inspiraci z Bratislavy.

Spalování fosilních paliv závažně ovlivnilo systém Země a předznamenalo tak temnou éru „megahurikánů“, předpověděl mezinárodní tým 60 vědců. V budoucnosti by tento stav mohl dát vzniknout ultraintenzivním bouřím kategorie 6, které by mohly v nárazech větru dosáhnout rychlosti až 192 mil za hodinu, tedy zhruba 308 km/h. Vědci rovněž nastínili děsivý scénář, pokud by hurikán zamířil nad pevninu Spojených států. Píše o tom web Daily Mail.

Množství středoškolských oborů by se mohlo snížit na méně než polovinu, místo stávajících asi 280 by jich mohlo být podle aktuálního návrhu 127. Vyplývá to z materiálů na webu Národního pedagogického institutu, který na změnách oborové soustavy středních škol spolupracuje s ministerstvem školství. Podle úřadu je potřeba nabídku středních škol zjednodušit. K návrhu se mohou zájemci vyjádřit ve veřejné konzultaci, odpovědi v dotazníku mohou posílat do konce ledna. O potřebě zjednodušit nabídku středoškolských oborů mluví zástupci ministerstva dlouhodobě.

Přizpůsobit se situaci, to je součást pudu sebezáchovy. „A moji příbuzní a přátelé žijící na Ruskem okupovaných územích se už adaptovali na Putinův režim. Svým způsobem nemají jinou možnost, pro mě to však znamená, že jsem s nimi přerušila komunikaci,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Hanna Prokajeva, ukrajinská žurnalistka a ekoložka z Charkova. „I já jsem se musela adaptovat, ale na válku. Na vzdušné poplachy a ruské rakety nad hlavou,“ dodá.

Sen řady cestovatelů je na dosah, a to doslova. Ačkoliv je Antarktida nejjižnějším a nejméně obydleným kontinentem planety, její popularita razantně stoupá a začíná patřit mezi jednu z „nejžhavějších“ turistických destinací. Ještě v 90. letech se na nejchladnější místo světa vypravilo ročně zhruba sedm tisíc lidí, letos jich bylo již 122 tisíc. Co za tím stojí? Zejména dostupnost. Cestovní kanceláře pořádají speciální plavby, kdy turistům nabízejí luxusní a nevšední zážitek – včetně procházky na ledové kře. Roli v rostoucím zájmu podle mnohých hraje i pandemie. Mnozí odborníci však zdvihají varovný prst a zmiňují dopady na životní prostředí.

Úrodné polnosti na Ukrajině už třetí rok kontaminují výbušniny nebo paliva a oleje ze zničené techniky. „Je to ekologická katastrofa,“ říká pro CNN Prima NEWS Olha Lyashchuk z respektované ukrajinské organizace Ecoclub. „Výbuchy dělostřeleckých granátů, raket nebo úniky kapalin ze zasažených tanků i dalších vojenských vozidel, to vše každý den násobí zkázu zemědělské půdy,“ popisuje plíživé zamořování evropské či světové obilnice, jak se Ukrajině přezdívalo před ruskou invazí. Nápravy škod budou podle ní trvat desetiletí, nebo spíše ještě mnohem déle.

Jejich řádění děsilo lidi po celém světě. Ničilo krajinu i města, vyhánělo z domovů, rozsévalo zmar a strašlivou zkázu. Probuzené islandské sopky ale podle posledního zjištění CNN přináší i něco docela jiného: obrovskou naději. Právě magma deroucí se z hlubin totiž může vyřešit největší problém naší planety.

Jihoamerická Venezuela se může pochlubit dechberoucím přírodním úkazem. Nad jezerem Maracaibo probíhá většinu nocí v roce bouře, při níž je možné zahlédnout až 30 blesků za minutu. Atmosférický jev Catatumbo, tedy „Dům blesků“, tak z vodní plochy dělá místo s největší koncentrací blesků na světě. O přírodním úkazu píše web Severe Weather Europe.

Už od nepaměti stavěli lidé věžovité či vysoké stavby. Hlavním důvodem bylo předvést sílu říše, vládce či náboženství. To se však v dnešní době změnilo – mrakodrapy a další vysoké budovy slouží zejména k úspoře prostoru na zemi. I to by se však brzy mohlo změnit. Inženýrská a architektonická společnost SOM oznámila spolupráci s firmou Energy Vault. Jejich cíl? Vytvořit „bateriové mrakodrapy“, které budou mimo jiné sloužit ke skladování energie.