ekologie

Množství středoškolských oborů by se mohlo snížit na méně než polovinu, místo stávajících asi 280 by jich mohlo být podle aktuálního návrhu 127. Vyplývá to z materiálů na webu Národního pedagogického institutu, který na změnách oborové soustavy středních škol spolupracuje s ministerstvem školství. Podle úřadu je potřeba nabídku středních škol zjednodušit. K návrhu se mohou zájemci vyjádřit ve veřejné konzultaci, odpovědi v dotazníku mohou posílat do konce ledna. O potřebě zjednodušit nabídku středoškolských oborů mluví zástupci ministerstva dlouhodobě.

Přizpůsobit se situaci, to je součást pudu sebezáchovy. „A moji příbuzní a přátelé žijící na Ruskem okupovaných územích se už adaptovali na Putinův režim. Svým způsobem nemají jinou možnost, pro mě to však znamená, že jsem s nimi přerušila komunikaci,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Hanna Prokajeva, ukrajinská žurnalistka a ekoložka z Charkova. „I já jsem se musela adaptovat, ale na válku. Na vzdušné poplachy a ruské rakety nad hlavou,“ dodá.

Sen řady cestovatelů je na dosah, a to doslova. Ačkoliv je Antarktida nejjižnějším a nejméně obydleným kontinentem planety, její popularita razantně stoupá a začíná patřit mezi jednu z „nejžhavějších“ turistických destinací. Ještě v 90. letech se na nejchladnější místo světa vypravilo ročně zhruba sedm tisíc lidí, letos jich bylo již 122 tisíc. Co za tím stojí? Zejména dostupnost. Cestovní kanceláře pořádají speciální plavby, kdy turistům nabízejí luxusní a nevšední zážitek – včetně procházky na ledové kře. Roli v rostoucím zájmu podle mnohých hraje i pandemie. Mnozí odborníci však zdvihají varovný prst a zmiňují dopady na životní prostředí.

Úrodné polnosti na Ukrajině už třetí rok kontaminují výbušniny nebo paliva a oleje ze zničené techniky. „Je to ekologická katastrofa,“ říká pro CNN Prima NEWS Olha Lyashchuk z respektované ukrajinské organizace Ecoclub. „Výbuchy dělostřeleckých granátů, raket nebo úniky kapalin ze zasažených tanků i dalších vojenských vozidel, to vše každý den násobí zkázu zemědělské půdy,“ popisuje plíživé zamořování evropské či světové obilnice, jak se Ukrajině přezdívalo před ruskou invazí. Nápravy škod budou podle ní trvat desetiletí, nebo spíše ještě mnohem déle.

Jejich řádění děsilo lidi po celém světě. Ničilo krajinu i města, vyhánělo z domovů, rozsévalo zmar a strašlivou zkázu. Probuzené islandské sopky ale podle posledního zjištění CNN přináší i něco docela jiného: obrovskou naději. Právě magma deroucí se z hlubin totiž může vyřešit největší problém naší planety.

Jihoamerická Venezuela se může pochlubit dechberoucím přírodním úkazem. Nad jezerem Maracaibo probíhá většinu nocí v roce bouře, při níž je možné zahlédnout až 30 blesků za minutu. Atmosférický jev Catatumbo, tedy „Dům blesků“, tak z vodní plochy dělá místo s největší koncentrací blesků na světě. O přírodním úkazu píše web Severe Weather Europe.

Už od nepaměti stavěli lidé věžovité či vysoké stavby. Hlavním důvodem bylo předvést sílu říše, vládce či náboženství. To se však v dnešní době změnilo – mrakodrapy a další vysoké budovy slouží zejména k úspoře prostoru na zemi. I to by se však brzy mohlo změnit. Inženýrská a architektonická společnost SOM oznámila spolupráci s firmou Energy Vault. Jejich cíl? Vytvořit „bateriové mrakodrapy“, které budou mimo jiné sloužit ke skladování energie.

Říká se, že doba vymknutá z kloubů šílí. My jsme však nyní spíše svědky šílení vymknutých a z řetězu utržených politiků. Elit, jež zapomněly, o čem politika je – či přinejmenším, o čem být má. Tedy, že je to v prvé řadě služba občanům a správa věcí veřejných. Politik není ani vychovatel, ani poručník a už vůbec není neomezený vládce. V podstatě je pouhým správcem, navíc dočasným a nahraditelným. Ale to si neuvědomuje. Místo toho se politici snaží voliče stavět do latě a okázale jim dávají najevo, že tady nejsou pro lidi, nýbrž že občané jsou tu pro ně a jejich rozmary...

Miroslav Kuchár žije v romské osadě ve východoslovenské Veľké Šariši a živí ho sběr plastových a plechových obalů od nápojů. „Dneska jsem si vydělal 15 eur,“ říká po celodenní šichtě 42letý dlouhodobě nezaměstnaný muž. Češi zálohování PET lahví stále oddalují, Slováci systém využívají od roku 2022. Po jeho zavedení lidé vraceli 70 procent nápojových obalů, nyní je to 92 procent. Příroda i města jsou čistější a obyvatelům vyloučených lokalit odhozené petky a plech pomáhají z nejhorší nouze.

Se začátkem září se nepojí jen návrat dětí do školních lavic, ale také řada legislativních či jiných změn. Ta nejvýraznější se týká zákazu používání starých kotlů s vysokými pokutami či nových pravidel pro předčasné splacení hypoték. Ve spojitosti se školstvím začnou platit změny s poplatky – ať už se jedná o úlevy či navýšení – a v dopravě dochází k obnovení plného provozu MHD. Na co se od září připravit?

Do zákazu používání starých kotlů zbývají už jen tři týdny. I přesto stále více než polovina jejich majitelů neoslovila odbornou firmu kvůli výměně. Pro kotle 1. a 2. emisní třídy začne zákaz platit 1. září: Jde o zařízení na tuhá paliva vesměs vyrobená mezi roky 2000 a 2012. Týká se to i kotlů, které štítek nemají, případně jsou starší více než 20 let. Úřady hodlají výměny kontrolovat. Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace na novější a ekologičtější způsoby vytápění.

Jeden z největších festivalů v Česku, Let It Roll, pomáhá zmírnit dopady hromadných hudebních akcí na životní prostředí už od roku 2014. V rámci programu Rolling Green dbá festival na používání omyvatelných zálohovatelných kelímků a třídění odpadu. Po skončení letošního ročníku, který se koná 1. až 3. srpna, pořadatelé použijí nedopalky z cigaret a kávovou sedlinu pro výzkum výroby biouhlu. Plánují také snížit spotřebu vody, vyplývá to z jejich tiskové zprávy.