Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Zdroj: Twitter.com
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach pokračovaly v noci na úterý a neustaly ani přes den. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prokuratura oznámili, že při arménském ostřelování přišlo o život více než dvacet civilistů a dalších několik desítek utrpělo zranění. Arménské ministerstvo zahraničí zase hlásilo, že při ostřelování arménského města Vardenis byl zabit jeden civilista. Vrcholní čeští politici na schůzce v Lánech na obě strany apelovali, aby zastavily boje a hledaly řešení konfliktu diplomatickými prostředky.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – je mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobý. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor vedoucí do Arménie nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
„Bohužel, počet zabitých civilistů u nás roste. K dnešnímu dni bylo zabito deset občanů, včetně rodiny skládající se z pěti lidí,“ prohlásil Alijev podle agentury Interfax při přebírání pověřovacích listin od nového pákistánského velvyslance. Později prokuratura informovala o dalších dvanácti mrtvých a 35 zraněných civilistech. Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie prohlásila, že Baku vnímá arménské ostřelování osad jako válečný zločin.
Arménské ministerstvo obrany oznámilo, že turecký bojový letoun F-16, který přiletěl z ázerbájdžánského vzdušného prostoru, sestřelil nad Arménií arménskou stíhačku SU-25. Pilot zasaženého stroje při tom zahynul. Tuto zprávu ale následně popřelo Turecko. „Arménie by se měla stáhnout z okupovaného území, místo toho, aby se uchylovala k laciným propagandistickým trikům,“ řekl podle Reuters turecký mluvčí Fahrettin Altun. Zprávu Jerevanu posléze dementovaly i ázerbájdžánské úřady.
V Náhorním Karabachu se dál střílí. Brusel, Rusko i Turecko vyzývají k ukončení bojů
Evropská unie i regionální velmoci Rusko a Turecko v pondělí vyzvaly Arménii a Ázerbájdžán k ukončení bojů v oblasti Náhorního Karabachu. Ankara si ale současně klade podmínky – požaduje navrácení okupovaných území zpět Ázerbájdžánu. Nejtvrdší boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky od roku 2016 si od nedělního rána vyžádaly desítky obětí.
Strany musí přestat bojovat
K ukončení bojů vyzval v úterý znepřátelené strany šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Německá kancléřka Angela Merkelová podle vládního mluvčího v telefonických rozhovorech s prezidentem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zdůraznila, že strany musí přestat bojovat a vrátit se za vyjednávací stůl. Francie opět dala najevo záměr zapojit minskou skupinu vedenou Ruskem, aby spolu s Francií a USA přispěla ke zprostředkování jednání mezi znepřátelenými stranami. O situaci má za zavřenými dveřmi jednat i Rada bezpečnosti OSN.
Nepřátelské síly se snažily získat ztracené pozice protiútoky ve směru na Füzuli, Džebrail, Agdere a Terter, uvedlo ráno ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Ostřelování a nálety na pohraniční město Vardenis
Arménské ministerstvo obrany naopak obvinilo ázerbájdžánské síly z ostřelování a náletu na posádku pohraničního města Vardenis, které leží přímo na území Arménie a daleko od Náhorního Karabachu. Po zásahu ázerbájdžánským dronem tam podle ministerstva vzplál civilní autobus.
Resortní mluvčí Šušan Stepanjanová jako dezinformaci popřela ázerbájdžánské tvrzení, že právě z okolí města Vardenis na východě Arménie ostřelovalo arménské dělostřelectvo pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu. Podle Baku na toto ostřelování ázerbájdžánská strana jen „adekvátně odpovídá“.
Arménské ministerstvo obrany podle Interfaxu pohrozilo nasazením zbraní velkého doletu a velkého plošného účinku v odvetě za ázerbájdžánské ostřelování z těžkých raketometů TOS a Smerč, které dle jejich slov mění logiku bojových akcí a zvedají je na novou úroveň.
Vojenský útok v Náhorním Karabachu. Arménci a Ázerbájdžánci se obviňují
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly v neděli zahájily palbu na ázerbájdžánské armádní pozice i na ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Představitelé Náhorního Karabachu vyhlásili kvůli vojenské eskalaci napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií stanné právo a všeobecnou mobilizaci.
Čeští politici apelují na konec bojů v Náhorním Karabachu
K situaci se vyjádřili vrcholní čeští politici, kteří měli schůzku v úterý v Lánech. Prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO) a ministři zahraničí, vnitra a obrany Tomáš Petříček, Jan Hamáček (oba ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) ve společném prohlášení apelovali na arménské i ázerbájdžánské síly, aby zastavily boje v Náhorním Karabachu a hledaly řešení konfliktu diplomatickými prostředky.
Nejvyšší ústavní činitelé konstatovali, že boje v Náhorním Karabachu jsou nejkrvavější od roku 2016. „Vyjádřili politování nad množstvím obětí a shodli se, že rozsáhlá vojenská ofenziva musí skončit. Nejvyšší ústavní činitelé důrazně apelují na obě strany, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo, a udržitelné řešení hledaly pouze diplomatickým vyjednáváním,“ uvádí ve společném prohlášení.
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Agentura Reuters je označila za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků.
