
Zelená koalice Spolu? Velmi odvážné, míní Horák. Nové pojetí Petra Fialy, dodal Kubáček
Etnická čistka měla začátkem března za následek přes tisíc mrtvých civilistů v Sýrii. CNN zmapovala místa události a přinesla výpovědi očitých svědků násilností. Série útoků zároveň vyvolává otázku, zda má Sýrie pod novou vládou naději na slibovanou budoucnost v míru, anebo nikoliv.
Skupina podporovatelů Ukrajiny požaduje přísný trest pro Putinova oligarchu Rubena Vardanjana. Sankcím Evropské unie se ještě před šesti lety vyhnul. Nyní někdejšího šéfa vlády arménských separatistů v Náhorním Karabachu čeká v Ázerbájdžánu soud a hrozí mu až doživotní trest.
České velvyslanectví v syrském Damašku povede bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, a to ve funkci chargé d'affaires. V páteční tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí. Ministr Jan Lipavský (nestr.) ve čtvrtek pro ČT uvedl, že Česko obnovilo činnost svého zastupitelského úřadu v Sýrii. Vrátil se tam mimo jiné šéf úseku, který se stará o záležitosti vůči Spojeným státům, pro které ČR v zemi funguje jako ochranná mocnost.
Tragickou havárii letadla na jihokorejském letišti Muanu přežili pouze dva členové posádky. Mladá letuška je podle lékařů mimo ohrožení života. Stevardovi hrozí ochrnutí těla. Po probuzení byl podle lékařů silně dezorientovaný. Popsal, že byl připoutaný a pak už si na nic nepamatuje, píší zahraniční média.
Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl v neděli podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně, Alijev ovšem některé ruské činitele obvinil ze snahy skutečné příčiny tragédie ututlat. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
Slovenský premiér Robert Fico chce, aby dodávky ruského plynu přes Ukrajinu proudily i po Novém roce. Proto navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina a vymyslel plán, aby obchodně šlo o ázerbájdžánskou komoditu. Nápad ale odmítl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vskutku, ultimátním vítězem celé situace, tedy i šarvátky mezi Ficem a Zelenským, bude zvolený americký prezident Donald Trump. Stačilo mu pronést několik pohrůžek a získal nová odbytiště pro vývoz amerických energií,“ míní ekonom Lukáš Kovanda.
Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu omluvil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ ázerbájdžánského letadla, který se ve středu odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ve zprávě o telefonátu obou prezidentů uvedl, že letoun se pokoušel přistát v Grozném právě v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
Spojené státy se poprvé od tragického pádu letadla ázerbájdžánských aerolinií v Kazachstánu k incidentu vyjádřily – podle nich všechno prozatím nasvědčuje tomu, že stroj omylem sestřelila ruská protiletadlová obrana. CNN informovala, že kazašské úřady už z trosek vylovily druhou černou skříňku, která může záhadu osvětlit.
Letadlo ázerbájdžánských aerolinií, které se ve středu zřítilo v Kazachstánu, sestřelila ruská protivzdušná obrana, tvrdí podle agentury Reuters čtyři zdroje z Ázerbájdžánu obeznámené s vyšetřováním neštěstí. Kreml i šéf kazachstánského senátu ale zatím tvrdí, že příčina zřícení stroje během letu z Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska je nadále neznámá a zůstává předmětem vyšetřování.
Zřícené letadlo na západě Kazachstánu mohly zasáhnout zbytky střel z ruské protivzdušné obrany, spekulují některé zdroje v souvislosti s tragickou havárií, při níž ve středu zemřelo 38 lidí a 29 se vážně zranilo. Obranné systémy totiž mohly v oblasti reagovat na ukrajinské drony, které údajně směřovaly k severnímu Kavkazu. Další servery uvedly jako příčinu nehody srážku s ptáky nebo špatné počasí.
Klimatická konference OSN COP29 se v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodla na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, informují světové agentury.
V Hradci Králové probíhá soud s organizovanou skupinou převaděčů migrantů. Přes Česko je měli z Turecka přepravovat nezvyklým způsobem. Nebylo to totiž v kamionech, ale například pomocí taxíků. Jen během dvou let měli převézt na dva tisíce uprchlíků. Skupinu vedli členové rodiny, která v tuzemsku provozuje síť prodejen kebabu.