Ázerbájdžán

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Arménii, kde měla jeho delegace společně s ostatními státy řešit dlouholetý spor o Náhorní Karabach. O tento region se Arménie pře s Ázerbájdžánem. V rámci summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (postsovětská obdoba NATO) se měl podepisovat dokument o závěru jednání. Jenže Jerevan se postavil proti.

I když životní jubileum ruského prezidenta Vladimira Putina většina západního světa ignoruje, najdou se v Rusku místa, kde tamnímu prezidentovi vzdávají hold desítky tisíc lidí. V Čečensku Ramzan Kadyrov nechal svolat 20 tisíc svých nejvěrnějších vojáků, kteří se pustili do sborového přání. Kde ale Vladimir Putin nyní je, se neví, říká spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just.

Ve čtvrtek proběhl v Praze první summit Evropského politického společenství, kterého se kromě unijních států zúčastnili i zástupci států jako Turecko, Arménie nebo Ázerbájdžán. Moskva vzhledem k událostem posledních měsíců pozvánku nedostala. Podle poslance Ondřeje Koláře (TOP 09) to byl skvělý vzkaz momentálně frustrovanému Rusku. Podporu Ukrajiny formou přijetí do Severoatlantické aliance ale nevidí jako reálnou.

Za jiných okolností by to byly pompézní oslavy, možná budou, ale skryty v prezidentově soukromí. Vladimiru Putinovi je sedmdesát let, a jak si lze snadno domyslet, gratulace ze světa se zrovna nehrnou.

Možným prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem by mohl být i Recep Tayyip Erdogan. Snaží se o to, proměnil se v anděla míru, uvedl v pořadu 360° poslanec a kandidát na prezident Jaroslav Bašta (SPD). Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je turecký prezident chytrý politik, který v době krize strategicky přebírá „otěže mezinárodního hráče“.

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.

V posledních týdnech se z území, kde se po dekády rozkládal Sovětský svaz, stal sud s prachem. Rusko vyčerpané válkou na Ukrajině už totiž podle zahraničních pozorovatelů nezvládá udržovat v regionu stabilitu, a v oblasti proto narůstá napětí i počet lokálních půtek. Třaskavá může být situace v sousedních státech, v Arménii, Tádžikistánu, Gruzii nebo Čečensku.

Dvoudenní summit zástupců Ruska, Číny a dalších zemí v uzbeckém Samarkandu se nesl v duchu bizarních událostí. Už ve čtvrtek ruského prezidenta Vladimira Putina uvedl do rozpaků jeho kyrgyzský protějšek Sadyr Žaparov, když na něj šéf Kremlu musel při setkání několik desítek vteřin potupně čekat. Totéž o den později udělali i představitelé Indie, Ázerbájdžánu a Turecka. Chodit na mezinárodní schůzky pozdě paradoxně bývalo Putinovým oblíbeným gestem.

Rusko v posledních dnech čelí drtivému ukrajinskému protiútoku na východní i jižní frontě. Mezitím roste ale také napětí v jižní části postsovětského prostoru, kde se otevírají staré historické rány. Gruzie debatuje o referendu, zda má vstoupit do války proti Rusku. Opět se rozhořely spory mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Naposledy vypukly také přestřelky na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Logicky se tak nabízí otázka, do jaké míry ztratila Ruská federace kvůli vojenských neúspěchům na Ukrajině svůj vliv v okolních zemích.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. V úterý zahynulo na obou stranách po asi pěti desítkách vojáků.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na dnešek propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášena byla dosud nejméně jedna oběť a několik zraněných.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si dosud vyžádaly nejméně 49 životů z řad arménských vojáků. Oznámil to podle agentury Interfax arménský premiér Nikol Pašinjan. Situace se sice poněkud uklidnila, ale Ázerbájdžánci pokračují v útocích, řekl premiér po dřívějších zprávách o klidu zbraní.