Evropská unie, Rusko i Turecko chtějí okamžité ukončení bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Zdroj: AP
Evropská unie i regionální velmoci Rusko a Turecko v pondělí vyzvaly Arménii a Ázerbájdžán k ukončení bojů v oblasti Náhorního Karabachu. Ankara si ale současně klade podmínky – požaduje navrácení okupovaných území zpět Ázerbájdžánu. Nejtvrdší boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky od roku 2016 si od nedělního rána vyžádaly desítky obětí.
O nutnosti ukončit krizi v Náhorním Karabachu hovořil dnes v Istanbulu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle jeho představ ale k řešení může vést pouze vyklizení Armény okupovaných území v Ázerbájdžánu, uvedla agentura DPA. Erdogan současně odmítl nařčení Jerevanu, že k současné krizi sám přispěl svou vojenskou podporou Ázerbájdžánu.
V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotno etnicky i jazykově spřízněnému Ázerbájdžánu pomoci „v takové formě, jakou bude sám chtít“.
„Ázerbájdžán čekal 30 let na vyřešení tohoto problému, teď se rozhodl konat sám. Okamžité osvobození ázerbájdžánských území okupovaných Arménií otevře cestu k míru a stabilitě v regionu. Krize v regionu, která začala okupací Náhorního Karabachu, musí skončit,“ řekl Erdogan a dodal, že Turecko stojí „všemi prostředky a celým srdcem“ na straně Ázerbájdžánu.
Vojenský útok v Náhorním Karabachu. Arménci a Ázerbájdžánci se obviňují
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly v neděli zahájily palbu na ázerbájdžánské armádní pozice i na ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Představitelé Náhorního Karabachu vyhlásili kvůli vojenské eskalaci napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií stanné právo a všeobecnou mobilizaci.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell se nechal slyšet, že eskalace bojů v Náhorním Karabachu je silně znepokojivá a jakékoliv zasahování je nepřijatelné. „Josep Borrell telefonicky hovořil s ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu a hodlá kontaktovat všechny aktéry v regionu, aby se pokusil boje ukončit,“ řekl Borelluv mluvčí Peter Stano.
Obě znepřátelené země, tedy Arménie a Ázerbájdžán, jsou součástí unijního programu Východní partnerství, jehož cílem je těsnější spolupráce EU s některými postsovětskými státy.
Za nebezpečný považuje vývoj situace v Náhorním Karabachu také Berlín, který znepřátelené strany vyzval, aby usedly k jednacímu stolu na půdorysu takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva v roli arbitra
Obavy z eskalace bojů a výzvu k jednání vyjádřila také Moskva. „Situaci nadále pozorně sledujeme. Myslíme si, že bojové akce musejí být okamžitě přerušeny a proces zmírnění konfliktu jako takového, stejně jako důsledky současné eskalace, se musejí začít ubírat politicko-diplomatickým směrem,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskva má s převážně křesťanskou Arménií podepsanou dohodu o vojenské pomoci, přátelské vztahy ale udržuje i s muslimským Ázerbájdžánem a v konfliktu o Náhodní Karabach se snaží hrát úlohu arbitra, připomíná agentura Reuters.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a muslimským Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.
