Putinova podpora „taje jako sníh“. Průzkumy signalizují zlom v postoji Rusů, i kvůli krávám
Podpora ruského prezidenta Vladimira Putina podle průzkumů v posledních týdnech klesla na nejnižší úroveň od roku 2022, píše web RFE/RL. Důvodů je hned několik – od války, přes problémy s internetem až po utrácení hospodářských zvířat, které farmářům ničí živobytí. Kreml však tvrdí, že si prezident nadále drží silnou pozici a politická stabilita země není ohrožena.
Ruský prezident Vladimir Putin už není tak populární jako dříve, píše web RFE/RL. V posledních týdnech ukázala řada průzkumů veřejného mínění – včetně dvou státních –, že podpora Vladimira Putina klesá. Agentura FOM, která pracuje hlavně pro prezidentskou administrativu v Kremlu, zaznamenala nejnižší důvěru v Putina od září 2022.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co když Putin zaútočí na Evropu? Experti varují: Rusko může využít sporů NATO s Trumpem
Pokles podpory zatím podle Kremlu neznamená politickou krizi – prezident zůstává bezkonkurenčním lídrem země. Kremelští úředníci, zejména prezidentská administrativa, se dlouhodobě snaží vytvářet dojem, že ruské volby nabízejí skutečnou volbu, což bývá označováno jako „řízená demokracie“. Přesto jsou citliví na změny ve veřejném mínění a současný vývoj podle expertů pečlivě sledují lidé odpovědní za řízení politického systému. „Je to pozoruhodné a potvrzují to i další ‚události a incidenty‘,“ uvedla Gulnaz Šarafutdinovová, ředitelka Ruského institutu na King’s College London. Odkázala přitom na nedávný případ prokremelského právníka, který po kritice Putina skončil v psychiatrické léčebně.
Čtěte také
Důvodů, proč podpora klesá, může podle ní být hned několik – rozsáhlé, státem řízené výpadky mobilního internetu, které narušily životy milionů Rusů, a to především v Moskvě; útoky ukrajinských dronů narušující letové plány Rusů a výrazně omezující vývoz ropy z Baltského moře; hromadné utrácení nakažených hospodářských zvířat, které vyvolalo pobouření u farmářů na Sibiři; nebo totální válka proti Ukrajině. „Neznamená to, že se chystá revoluce. Rostoucí napětí ale není pro Kreml dobré,“ podotkla Šarafutdinovová.
„Zatím nemáme dostatek dat, abychom s tímto klesajícím trendem spojili konkrétní sociální procesy v konkrétních sociálních skupinách,“ sdělil Konstantin Gaaze, sociolog z Tel Avivu a bývalý ruský vládní poradce. „Byli jsme svědky velkých zásahů do každodenního života, výpadků a omezení internetu, ale také pozorujeme dlouhodobější tendenci. Válka proniká hlouběji a hlouběji do srdce evropského Ruska. Drony, útoky na ropné rafinerie a tak dále. Tyto věci se časem hromadí,“ podotkl Gaaze.
Krávy a technologie
Ruské úřady už roky zpřísňují kontrolu internetu. Sledují online provoz, nutí firmy přecházet pod kontrolu státu a omezují nebo zpomalují služby, které neplní jejich pravidla. V uplynulém roce se však úředníci uchýlili k vypnutí mobilního internetového připojení ve větším počtu regionů. Kreml výpadky ospravedlňuje jako způsob, jak zabránit ukrajinským dronům v používání ruských sítí k navigaci. Zpomalení spolu s omezením populárních aplikací, jako jsou Telegram a WhatsApp, však narušilo životy milionů lidí. Březnový průzkum agentury Levada Center ukázal, že přibývá Rusů, kteří mají problémy s internetem. Zároveň roste i počet těch, kteří nejsou spokojeni s omezeními Telegramu a WhatsAppu.
More and more Russians are losing patience with government efforts to throttle/kill off the country's two most popular messenger apps -- WhatsApp and Telegram -- and push people onto the state-backed app Max. @levada_ru pic.twitter.com/KW1vAEoffF
— Mike Eckel (@Mike_Eckel) April 1, 2026
Začátkem února mezitím veterinární úřady v několika sibiřských regionech nařídily karantény a utracení desítek tisíc krav a dalších hospodářských zvířat s odvoláním na vzteklinu a další vysoce infekční bakteriální onemocnění. Farmáři si stěžovali, že tento krok je přehnaný a ničí živobytí v chudších městech a vesnicích. Někteří také namítali, že kompenzace vyplácené za utracený dobytek nejsou dostatečné. Další dokonce protestovali až na Rudém náměstí v Moskvě.
Vliv války
Americký prezident Donald Trump si po nástupu do úřadu v lednu 2025 stanovil ukončení války za svou prioritu. Konalo se několik kol rozhovorů, které ale zatím nikam nevedly a nyní se pozastavily. Důvodem jsou tvrdé ruské požadavky na územní zisky a bezpečnostní záruky, které Ukrajina označuje za nepřijatelné a potenciálně nebezpečné a také konflikt na Blízkém východě.
Podle průzkumů FOM klesla Putinova podpora naposledy výrazně v září 2022, tedy asi sedm měsíců po začátku války. Tehdy si Kreml uvědomil, že válka neskončí rychle. Putin nařídil rozsáhlou mobilizaci, která otřásla ruskou společností. A jak se válka prodlužuje, podpora dál klesá. „Obrovská hromada sněhu, zvaná ‚podpora Putina‘, začíná roztávat. Nezhroutí se najednou; taje a taje a taje. Je to postupná, skutečně významná změna. Toto je první signál a nelze to zastavit dalšími represemi – existuje příliš mnoho důvodů,“ uvedla Jelena Koněvová, socioložka a marketérka veřejného mínění.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry likvidace okupantů na motocyklech. Ukrajinci se pochlubili odražením ruského útoku
vaclav.cerny@iprima.cz
