Varšavská smlouva

Česko si tradičně 21. srpna připomíná výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Letos je to 53 let. Na vzpomínkový ceremoniál na pražskou Vinohradskou třídu dorazili tradičně i významní čeští politici. Nezúčastnil se ho ale pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), což namíchlo poslankyni ODS Janu Černochovou. Hřib se hájil dovolenou a dětmi na táboře.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy byla pro obyvatele tehdejšího Československa katastrofou. Kromě šoku a vzteku se v lidech mísil i strach z potenciální války. Ivana Šebestová slavila osudného 21. srpna 1968 osmé narozeniny. Místo sfoukávání svíček na narozeninovém dortu ale sledovala letadla a bála se o těhotnou maminku a tatínka, který byl policistou.

Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.

Proletáři všech zemí, spojte se! Tak znělo společné heslo východního bloku a Rudé právo ho každý den ráno tisklo na titulní straně. Proletáři zemí Varšavské smlouvy se v srpnu 1961 spojili, aby utěsnili poslední díru v železné oponě. Tu měl sovětský blok na hranicích západního a východního Berlína a s jejím ucpáním se začalo 13. srpna 1961. A už 24. srpna měla zeď první oběť.

Před 30 lety definitivně zmizeli sovětští vojáci z Československa. Jako vůbec poslední z nich odletěl v létě roku 1991 generál Eduard Vorobjov. Československá zkušenost ho odradila od stejného zásahu v Čečensku, připomíná týdeník 5plus2.

Poslanci slovenské vládnoucí koalice brojí proti lidem, kteří před rokem 1989 sloužili komunistickému režimu. Zákonodárci přišli s návrhem zákona, podle kterého by se předlistopadovým komunistům snížily důchody a zrušila řada benefitů. Argumentují tím, že jsou jejich důchody stále velmi vysoké, ačkoliv pracovali pro totalitní režim porušující základní lidská práva.

Vojenský pakt komunistických zemí s názvem Varšavská smlouva vznikl v sobotu. A zanikl v neděli. Mezitím ovšem uplynulo dlouhých šestatřicet let studené války. Smlouva byla podepsána v sobotu 14. května 1955 ve Varšavě a zrušena v neděli 31. března 1991 v Moskvě. Tehdejší československý prezident Václav Havel přitom záhy po sametové revoluci doufal, že se dočká nejen rozpuštění Varšavské smlouvy ale i zániku NATO.

Televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková jako první ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V archivním rozhovoru televize Prima z roku 2018 vzpomínala na své zkušenosti z roku 1968. Mluvila i o aktuální politice, když kritizovala prezidenta Miloše Zemana či premiéra Andreje Babiše. Kamila Moučková zemřela v úterý ve věku 92 let.

Okupace Československa Sovětským svazem, která odstartovala 21. srpna 1968, se později obhajovala tzv. zvacím dopisem. Pětice československých komunistů ho adresovala přímo nejvyššímu představiteli SSSR Leonidu Iljiči Brežněvovi. Samotný dopis ale dlouhou dobu nebyl k nalezení, v archivu se našel až na začátku 90. let – s poznámkou, aby se bez souhlasu sovětského vůdce neotvíral.

Před 52 lety vojska armád Varšavské smlouvy vpadla do tehdejší Československé socialistické republiky, aby ukončila takzvané pražské jaro. O rok později, při výročí okupace, se konaly občanské protesty. Ty už rozehnaly tuzemské bezpečnostní složky. Výročí 21. srpna letos připomene řada akcí.