Německo není větší hrozbou než Rusko. Vondráček za SPD objasnil třaskavý příspěvek Svobodných
Neříkám, že Německo je bezprostřední hrozba. Stoprocentně se ale nemůžete spolehnout ani na své spojence. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl poslanec za SPD a předseda Svobodných Libor Vondráček, když reagoval na kritiku, kterou vyvolalo úterní prohlášení jeho strany pojednávající o údajné německé hrozbě. Vondráček připustil, že zmíněný příspěvek vyzněl zbytečně alarmujícím způsobem. „Nemyslím si, že by Německo bylo větší hrozbou než Rusko,“ dodal. Rovněž se rozpovídal i o otázce Benešových dekretů a sudetských Němců.
POZNÁMKA: Strana Svobodných se nakonec rozhodla, že původní příspěvek ze sociálních sítí stáhne. Stalo se tak ve čtvrtek odpoledne.
V příspěvku, který zveřejnila vaše strana na síti X, píšete, že „opozice straší Ruskem a válkou, ale zároveň ignoruje skutečnou hrozbu, která roste přímo za našimi hranicemi“. Poté upozorňujete na to, že Německo v poslední době navyšuje výdaje na obranu. Chápu to správně, že Německo vnímáte jako větší hrozbu pro Česko než Rusko?
Vnímám to spíš tak, že o hrozbě z Ruska se mluví velké množství času. Toto téma dostává značný prostor v médiích i politických diskusích. Asi není třeba se o tom více bavit. Naproti tomu nemám pocit, že by se to, co se aktuálně děje v Německu, nějak více probíralo. Plánovaný rozpočet Ruska na armádu v roce 2026 činí asi 3,5 bilionu korun. Německo chce do roku 2029 navýšit výdaje na obranu na zhruba 3,7 bilionu korun. To je militarizace a přece jenom to něco znamenat bude. Často zaznívá argument, že Německo je náš alianční partner, a proto není třeba mít z něj jakékoliv obavy. My neříkáme, že je Německo bezprostřední hrozba. To určitě ne. Nicméně v době, kdy nás napadlo Rusko, respektive Sovětský svaz, jsme formálně v rámci Varšavské smlouvy byli také alianční partneři. Silná armáda si takové věci může dovolit.
ČTĚTE TAKÉ: Řízená depopulace i Soros. Ševčík ve Sněmovně pořádal seminář o obrodě školství
Opravdu chcete srovnávat Severoatlantickou alianci s Varšavskou smlouvou, kdy Československo a další země střední a východní Evropy byly satelity a vazaly Sovětského svazu?
Spíš mluvím o tom, že vztahy mezi státy i uvnitř aliancí mohou být složité. Stoprocentně spolehnout se nemůžete ani na své spojence. A nelze ignorovat, když je někdo v alianci výrazně silnější, zvlášť když jde o našeho souseda. V roce 1968 jsme se Sovětským svazem sousedili, přestože se na té invazi podíleli i další členové Varšavské smlouvy. Je to pro nás ale takové memento, že se nemáme vždycky stoprocentně chlácholit tím, že nějaká země je aliančním partnerem. Koneckonců jediné reálné napadení člena NATO proběhlo de facto ze strany jiného člena. Myslím tím konflikt o Kypr mezi Řeckem a Tureckem. Oba jsou členy NATO, což ale neznamená, že spolu nemohou být v konfliktu.
Vraťme se k Německu. Nezbrojí Němci náhodou kvůli Rusku, které i prostřednictvím svých politiků a médií neustále vyhrožuje evropským státům? Připomeňme, že Polsko, které je také naším sousedem, dává na obranu kvůli Rusku více než čtyři procenta HDP. Výrazně zbrojí i třeba pobaltské státy. Zajímalo by mě, jestli opravdu věříte tomu, že by Německo mohlo napadnout Českou republiku.
My neříkáme, že by Německo mělo vyloženě ambice okupovat cizí území. Nicméně nikdo neví, jakým způsobem se situace může vyvíjet. Budování armády je dlouhodobá záležitost. Z historie víme, že ve volbách mohou zvítězit různé strany, které pak tu armádu mají k dispozici. Určitě je potřeba na to myslet. Členské státy NATO si obecně kladou za cíl zvyšovat své výdaje na obranu v poměru vůči HDP, což by do budoucna mohl být problém, pokud začneme mít odlišné národní zájmy. Zatím si nemyslím, že by pro nás Poláci nebo Němci představovali bezprostředně jakoukoliv hrozbu, jen bychom si tyto věci měli uvědomovat.
Pozorná kontrola AfD i akce v Brně
Jenže vaše strana v tom příspěvku mluví doslova o „skutečné hrozbě“. Pak to vyznívá způsobem, že Německo považujete za skutečnou hrozbu, zatímco Rusko ne. Možná i proto to vyvolalo tak velké negativní odezvy…
Máte pravdu, že slovo „skutečný“ hraje v tom příspěvku silnou roli. Ten tón byl možná na můj vkus moc alarmující. Přece jenom to není tak, že bych já sám psal každý příspěvek na naše sociální sítě. Tím neříkám, že bych od toho prohlášení dával ruce pryč, ale určitě se to dalo napsat méně alarmujícím způsobem. Už jsem to dodatečně nechtěl měnit, je to prostě venku. Přiznávám, že to v rámci celého kontextu opravdu mohlo vzbuzovat jiný dojem. Nemyslím si, že by Německo bylo větší hrozbou než Rusko.
Čtěte také
V tom postu zmiňujete i skutečnost, že bavorská vláda finančně podpořila hodně diskutovaný sjezd sudetských Němců v Brně. Bez ohledu na to, jaké kontroverze tato akce vyvolává, pořadatelé zdůrazňují, že nechtějí rušit Benešovy dekrety ani měnit poválečné majetkoprávní vztahy. Na druhou stranu to byla třeba německá AfD, tedy frakční spojenec hnutí SPD, která ještě v roce 2018 aktivně volala po zrušení Benešových dekretů. Co na to říkáte?
Na toto téma probíhá v rámci frakce pravidelná komunikace. My kolegům z AfD samozřejmě říkáme, že jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů je pro nás nepřijatelné. Pokud oni tuto otázku někdy otevřou, od nás se vždy dočkají reakce ve smyslu, že za žádných okolností a v žádném případě. Tvrdě to odmítáme. Problém je v tom, že i mnozí Češi na našem území tuto otázku různými způsoby otevírají. Asi nejvášnivější diskuse proběhla během prezidentské kampaně mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. I nyní se objevují nejrůznější vlaštovky, kdy se šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt vyjadřuje o Benešových dekretech každou chvíli jinak. My budeme pozorně poslouchat, co na tom brněnském sjezdu zazní.
Rozumím. Věříte, že do budoucna dokážete pohlídat i AfD?
Rozhodně, jejich rétorika se v tomto ohledu za uplynulý čas výrazně změnila. V současnosti už to od nich nezaznívá. Společná frakce AfD a SPD, potažmo Svobodných, v Evropském parlamentu nám dává možnost toto téma komunikovat a vysvětlovat. Chápu, že Benešovy dekrety lze optikou jednadvacátého století označit za protiprávní postup. My si ale vůbec neumíme představit, co naši předci zažívali za druhé světové války a co někteří Němci páchali. Je to součást naší historie. Dnes bychom neměli uplatňovat princip kolektivní viny, ale rozhodně bych nesoudil naše předky za to, že se s tím takto vypořádali. My jsme opravdu v jejich botách nechodili. Nutno také zmínit, že první, kdo na našem území ve 20. století začal uplatňovat princip kolektivní viny, byli Němci. V Sudetech už po generace žijí Češi a opravdu za žádných okolností není možné otevírat Pandořinu skříňku a uvažovat o tom, že by měli přijít o svůj majetek. To je třeba zdůraznit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: SPD pod palbou kvůli ruskému článku. Jak se vám s těmi kolaboranty vládne? čelí kritice i ANO
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“. (Marek.Vesely@iprima.cz)
