Vězení za zaslanou fotku penisu? Vládní návrh narazí na složité prokazování, varuje advokátka


Ministerstvo spravedlnosti hodlá v rámci novelizace trestního zákoníku zavést i nový trestný čin. Pokud někdo pošle snímek svého pohlavního orgánu a způsobí tak újmu adresátovi, mohl by vyfasovat až rok vězení. Plánovaná úprava souvisí se zavedením evropského nařízení. Advokátka Dagmar Raupachová ale pro CNN Prima NEWS upozornila, že v praxi soudy narazí na složité dokazování skutku. Novinkou by měl být také postih za zveřejnění adresy, jež má podtext podněcování k tomu, aby dané osobě někdo ublížil.

Novela je součástí řady legislativních úprav trestního zákoníku – tato konkrétní se týká zákona o obětech trestných činů. Nově stanovuje, že pokud někdo pošle fotku svého pohlavního orgánu a adresátovi či adresátce to způsobí podle soudu „vážnou psychickou újmu“ – jak je uvedeno v předloze –, může být potrestán až jedním rokem vězení.

ČTĚTE TAKÉ: Hledá se 60 miliard. Poruší Babiš slib a zvedne daně? Čeká nás vážná debata, říká Schillerová.

V dokumentu je několikrát připomínáno posílání takzvaných „dickpicků“, tedy snímků penisů. Obecně se zasílání nevyžádaného materiálu erotického charakteru označuje jako „cyberflashing“. Prokázání „vážné újmy“ je základní podmínkou nové skutkové podstaty. Hlavním cílem novelizace je pak transpozice evropské směrnice, která musí proběhnout do 14. června 2027.

Raupachová pro CNN Prima NEWS upozornila, že ne každý snímek, který se stane hlavním bodem těchto případů, musí nutně splňovat kritéria trestného činu. „Musí to být proti zjevné vůli příjemce a zároveň to musí být způsobilé vyvolat u oběti vážnou újmu. To jsou pojmy, které určitě budou narážet na různé výklady a individuální hodnocení. Osobně se domnívám, že zde bude také zcela jistě v praxi problém s dokazováním,“ hodnotí návrh.

Nevylučuje také, že se soudnictví bude potýkat i s určitou mírou zneužití tohoto nového trestného činu. „Podle mého názoru bude třeba tyto pojmy lépe specifikovat, to zaprvé. Zadruhé bude nepochybně nutné řádně proškolit orgány činné v trestním řízení, aby byl jejich přístup v rámci republiky předvídatelný,“ míní advokátka.

Rok ve vězení jako další kámen úrazu

Možnost udělit pachateli až jednoroční trest odnětí svobody považuje Raupachová za „další kámen úrazu“. „Nedomnívám se totiž, že by byly ukládány většinově nepodmíněné tresty. Předpokládám více tresty alternativní. Potom je otázkou, zda v takovém případě půjde o efektivní hrozbu pro případné pachatele. To ukáže až budoucnost,“ míní.

Podle advokátky je třeba s navrhovanou novelizací dostatečně upozornit veřejnost, že to, co bylo dříve vnímáno pouze jako nevhodné chování, může být nově trestné. Proto volá po další edukaci společnosti, aby si potenciální pachatelé byli vědomi rizika.

K návrhu Ministerstva spravedlnosti se vyjádřila i ředitelka organizace Konsent a právnička Johanna Nejedlová. „Z našeho pohledu je tato transpozice nastavena špatně. Resort hovoří o obrazovém materiálu zaslaném proti vůli obětí, což neodpovídá záměru směrnice. Znamenalo by to totiž, že osoba by měla předem říct, že nechce obdržet takové snímky či videa,“ zhodnotila za organizaci legislativní úpravu, jež je na samotném začátku.

Nejedlová tak volá po nápravě této formulace. V transpozici podle ní také scházejí dvě věci. Jeden z článků nařízení uvádí, že by bylo dobré v rámci soudních líčení připouštět důkazy související s dřívějším sexuálním chováním obětí pouze za předpokladu, že to bude nezbytně nutné.

„Obhájci obviněných totiž často vytahují minulost obětí sexuálního nebo domácího násilí, i když to skutečně není nutné, takže dochází k dalšímu traumatizování,“ poznamenala advokátka. Druhá záležitost se týká zjednodušení procesu, kdy oběti žádají o odškodnění.

Nový trestný čin záměrného zveřejňování adresy a dalších údajů

Novela také zavádí novou skutkovou podstatu doxingu neboli zveřejňování osobních údajů člověka bez jeho souhlasu, přičemž cílem je implicitně navádět jiné osoby k fyzickému napadení či psychickému nátlaku. „V praxi může jít zejména o zveřejnění adresy bydliště oběti, místa jejího pobytu, soukromého telefonního čísla, elektronické adresy nebo jiných identifikačních údajů, zpravidla doprovázeném výzvami k obtěžování, zastrašování, pronásledování nebo jinému útoku vůči oběti,“ stojí v návrhu zaslaném k připomínkování.

V materiálu se rovněž píše, že takové jednání dosud není jednoznačně definováno v trestním právu. Zásadní okolností, která je podstatou termínu doxing, je zveřejňování osobních údajů se záměrem někoho zastrašit rizikem útoku další osoby. I v tomto případě vidí Raupachová problém v souvislosti s dokazováním takového záměru, jež může být prý velmi komplikované.

„Určitě to přinese také řadu nejenom právních problémů, ale určitě se vyskytnou problémy aplikační a nakonec mohou přijít i problémy celospolečenské v tom smyslu, že to může být vnímáno jako určité riziko pro svobodu slova,“ tvrdí a upozorňuje na tenkou hranici mezi trestným doxingem a veřejným zájmem.

Vláda si chce posvítit na trestnou činnost v online světě

Návrh Ministerstva spravedlnosti je nyní v připomínkovém řízení, takže lze očekávat, že po obdržení komentářů resort tento materiál přepracuje. „Musíme si počkat na konečnou verzi, nicméně již nyní je zřejmé, že problémy s aplikací a dokazováním jako takovým nastanou,“ shrnula advokátka Raupachová.

Představitelé resortu i koalice dlouhodobě mluví o tom, že je nutné se zaměřit na aktivity v online prostoru a rozšířit skutkové podstaty i o tyto činy. „Co je trestné offline, mělo by být trestné i online,“ řekla v červnovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO).

Na začátku září se konal ve Sněmovně i kulatý stůl k otázkám sexuálně motivované kriminality, kterého se účastnila předsedkyně ústavněprávního výboru Renáta Vesecká (Motoristé) i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle Vesecké stojí česká justice před růstem takto motivovaných trestných činů. „Musíme jim věnovat opravdu velkou pozornost. Tato kriminalita vzrůstá i v rámci kyberprostoru,“ zdůraznila vládní poslankyně.

„Naším záměrem je co nejlépe a co nejrychleji odhalovat tuto trestnou činnost, dostat případy z online prostoru před soud a pachatele spravedlivě odsoudit,“ zmínila také Vesecká. Tejc podanou novelu okomentoval slovy, že kabinet – kromě implementace evropského nařízení – reaguje na násilí, které se přesouvá na internet.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tejc chce zavírat děti už od 13 let: Představil varující statistiku školních agresorů