Víno připomíná jejich jméno dodnes. Příběh lidí, které Evropa po staletí vyháněla
Představa habánské vesnice Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Když se dnes řekne Habánské sklepy, většina lidí si vybaví víno. Někdo možná také typickou habánskou keramiku s modrými ornamenty. Málokdo si ale uvědomuje, že za tímto jménem stojí příběh lidí, kteří po staletí putovali Evropou, utíkali před pronásledováním a znovu a znovu přicházeli o své domovy.
Na Moravu přišli jako uprchlíci
Bylo první století novověku a Evropou se šířily náboženské spory. Habáni, příslušníci novokřtěneckého hnutí, věřili, že víra musí být svobodnou volbou člověka. Patřili k novokřtěncům, náboženskému hnutí, které vzniklo během reformace v 16. století. Věřili, že člověk má být pokřtěn teprve tehdy, když se pro víru rozhodne sám, ne jako novorozenec. Odmítali násilí, vojenskou službu i přísahy světské moci a snažili se žít v komunitách, kde si byli všichni rovni. To, co dnes může znít jako překvapivě moderní pohled na svobodu jednotlivce, bylo tehdy důvodem k pronásledování.
Vinný sklep vybudován Habány v 1614, dnes se do něho díky Habánským sklepům dostane i veřejnost. Zdroj: Se souhlasem společnosti Habánské sklepy
Museli opouštět své domovy ve Švýcarsku, Rakousku i Německu. Někteří končili ve vězení, jiní na popravištích. Ti šťastnější sbalili to málo, co měli, a vydali se dál.
Morava se pro ně stala nadějí
V 16. století patřila k nejtolerantnějším místům střední Evropy. Místní šlechtici jim nabídli ochranu a Habáni zde začali budovat své osady. Zakládali takzvané bratrské dvory, kde žili společně, pracovali společně a společně sdíleli i majetek.
Když Habáni dorazili na Moravu, nepřinesli s sebou jen víru, kvůli níž byli pronásledováni. Přinesli také znalosti a dovednosti, které z nich činily mimořádně cenné obyvatele. Mezi Habány byli zruční vinaři, hrnčíři, koláři a tkalci, ale také léčitelé, ranhojiči, učitelé či písaři. V době, kdy vzdělání nebylo samozřejmostí, patřili k lidem, kteří si předávali znalosti z generace na generaci a kladli důraz na řád, práci i vzdělávání dětí.
Moravská šlechta si jejich schopností cenila natolik, že jim často poskytovala ochranu navzdory nedůvěře, kterou vůči nim chovala část společnosti. Habáni totiž nepřicházeli s prázdnýma rukama. Kamkoli dorazili, zanechávali za sebou prosperující hospodářství, rozvinutá řemesla a pověst lidí, na jejichž práci bylo spolehnutí. Zdálo se, že po letech útěků konečně našli místo, kde budou moci zůstat.
Tehdy vznikaly základy vinařské tradice, na kterou dnes navazují Habánské sklepy a právě na jejich významný odkaz poutavou formou odkazuje nová naučná trasa ve vinařství.
Evropské dějiny bývají k menšinám nemilosrdné
Po Bílé hoře a nástupu tvrdé rekatolizace se situace změnila. To, co bylo po generace domovem, se začalo rozpadat. Roku 1622 přišel rozkaz k vyhnání. Habáni museli Moravu opustit. Je těžké představit si, co tehdy cítili. Mnozí se zde narodili. Vinice, které obdělávali, nebyly dílem jedné sezony, ale celých generací. Dvory, které postavili vlastníma rukama, zůstaly za nimi.
A znovu se vydali na cestu
Po nuceném odchodu během rekatolizace v roce 1622 se většina Habánů přesunula do Horních Uher, tedy na území dnešního Slovenska. Vznikla zde významná habánská centra, například ve Velké Leváre, v Sobotišti nebo ve Veľkých Turovcích. Tam pokračovali ve vinařství, řemeslech i společném způsobu života.
Ani zde ale neměli klid. V 17. a 18. století čelili dalším tlakům na přijetí katolické víry. Část komunit se postupně rozpadla a někteří Habáni splynuli s okolním obyvatelstvem.
Ti, kteří chtěli zachovat původní způsob života, se stěhovali dál na východ. Nejprve do Rumunska (tehdejší Sedmihradsko), později na území dnešní Ukrajiny a do Ruska, kam je v 18. století lákala náboženská tolerance a nabídka půdy.
Další velký zlom přišel v 19. století. Když začala být v Rusku vyžadována vojenská služba, což bylo v rozporu s jejich pacifistickým přesvědčením, rozhodli se znovu odejít. Tentokrát přes oceán.
Kde žijí jejich potomci dnes?
Největší počet potomků původních Habánů dnes žije v Severní Americe, především v komunitách hutteritů. Nejvíce jich najdeme v kanadských provinciích Alberta, Manitoba a Saskatchewan, a v amerických státech South Dakota, North Dakota a Montana.
Odhaduje se, že dnes žije přes 50 tisíc hutteritů, kteří jsou přímými duchovními i rodovými pokračovateli komunity, jež kdysi našla útočiště na Moravě. Mnozí z nich stále žijí v koloniích, hospodaří společně a dodržují některé principy, které jejich předkové vyznávali už v 16. století.
Archivní degustace nabízí vína z let 1989 - 2009. Zdroj: Se souhlasem společnosti Habánské sklepy
Přesto po sobě Habáni zanechali na Moravě něco, co čas nedokázal vymazat
Jejich jméno dnes připomíná keramika, historické památky a především vinné sklepy. Habánské sklepy nabízejí kromě naučné trasy také speciální prohlídky vinařství a několik typů degustací – od klasické přes zážitkovou s moravským tapas až po archivní degustaci výjimečných ročníků. Po ochutnávce se vyplatí projít k ukázkové vinici s moderními PIWI odrůdami Sauvitage a Calardis Blanc, které podporují šetrnější hospodaření, zdravější půdu i lepší zadržování vody v krajině. A pokud cestujete s karavanem, přímo u vinařství najdete celoročně dostupný stellplatz s deseti plně vybavenými stáními, výhledem na vinice a rybník Velký Bílovec.
Stellplatz pro karavany ve Velkých Bílovicích Zdroj: Se souhlasem společnosti Habánské sklepy
