Vláda chce prodloužit nouzový stav
Chceme prodloužit nouzový stav o dalších 30 dnů, tedy do konce června, shodli se v úterý ministři na mimořádném jednání vlády. Musí o to požádat Sněmovnu. Poslanci o této věci budou jednat ve čtvrtek odpoledne od 15 hodin na mimořádné schůzi.
Současný nouzový stav v Česku platí do 31. května. Jeho prodloužení ministři obhajují slovy, že díky němu Česko může zvládat příliv Ukrajinců utíkajících před válkou. Zároveň opakovaně zdůrazňují, že na rozdíl od jeho platnosti při pandemii koronaviru neomezuje české obyvatele.
Uprchlíci z Maďarska? Naložit do vlaku a odvézt zpět do domoviny, apeluje starosta
Nemůžete člověka se statusem uprchlíka nutit, kam půjde. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl starosta Prahy 13 a zastupitel hlavního města David Vodrážka (ODS). Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) ale zdůraznil, že stát musí uprchlíky z Ukrajiny začít rozdělovat do všech regionů. Pokud jde o běžence z Maďarska, měli by podle Vodrážky nasednout na vlak a jet domů.
„Nouzový stav potřebujeme pro výkon krizového managementu, především kvůli ubytování. Stále k nám přichází přibližně 1 200 až 1 800 lidí denně, to odpovídá typovým plánům pro nouzový stav,“ vysvětlil v úterý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Nouzový stav nechceme prodloužit o více než 30 dnů,“ dodal s tím, že tento právní instrument chce nahradit. V legislativním procesu je novelizace lex Ukrajina.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolá mimořádnou schůzi k prodloužení nouzového stavu na čtvrtek od 15 hodin.
Opoziční hnutí ANO podle místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové k žádosti vlády zaujme stanovisko až podle jejího zdůvodnění.
Fiala už dříve rádiu Frekvence 1 řekl, že další trvání nouzového stavu je nutné zvážit. „Umožňuje státním orgánům dělat řadu věcí, které bez toho nejsou možné,“ vysvětloval. Zmínil zjednodušená správní řízení či větší možnosti ministerstev práce a vnitra při zajišťování ubytovacích kapacit pro uprchlíky.
K čemu vláda potřebuje nouzový stav?
- Možnost flexibilně reagovat na aktuální problémy
- Zajištění ubytovacích kapacit za součinnosti krajů
- Vyplácení kompenzačního příspěvku krajům
- Možnost ubytování v objektech, které nejsou primárně určeny k bydlení
- Zjednodušení procesů v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce – například je možné rychleji a plynuleji vyřizovat sociální dávky českým i ukrajinským občanům
- Možnost zachovat zkrácenou dobu tří dnů, do kterých musí uprchlíci hlásit změnu místa pobytu
- Možnost nevydávat víza běloruským a ruským občanům
- Řešení výměny dat v rámci IT systémů
Válka na Ukrajině začala 24. února, nouzový stav v Česku platí od pátku 4. března. Na konci března se členové vlády shodli, že jej chtějí na více než 30 dnů, o což museli požádat Sněmovnu. Opoziční poslanci to kritizovali, vládní koalice má ale v dolní komoře většinu, a tak byl nouzový stav prodloužen až do úterý 31. května.
Do Česka už před válkou prchly statisíce Ukrajinců, speciální vízum dostalo podle údajů ministerstva vnitra přes 340 tisíc z nich. Drtivou většinu uprchlíků tvoří ženy, děti a senioři.
