VŘSR

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert adoroval Vladimira Iljiče Lenina a Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), která vypukla 7. listopadu 1917, tedy před 107 lety. Seifert bolševického vůdce obdivoval v mládí i ve středním věku, jednu báseň s názvem Lenin napsal v roce 1926 a stejnojmennou pak v roce 1949. VŘSR uctívala celá plejáda meziválečných básníků, které dnes literární historie považuje za nejlepší české klasiky 20. století. První československý prezident T. G. Masaryk přitom od nástupu do funkce v roce 1918 upozorňoval, že Leninův převrat byl především strašlivým masakrem. Básníci ho ignorovali a podléhali dezinformacím z Moskvy.

Potkat u nás někdejšího vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina je možné i 100 let po jeho smrti. Zemřel 21. ledna 1924. V těchto dnech třeba putoval ulicemi Ostravy, neboť čtyřmetrová bronzová socha z někdejší Leninovy třídy změnila majitele. „Určitě jsem ji nekoupil z úcty k jednomu z největších masových vrahů, rád bych však sochu zachránil jako memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem zblblí novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše,“ říká pro CNN Prima NEWS nový vlastník bronzového revolucionáře. Další nadživotní Iljiče opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně či Muzeum umění v Olomouci.

Slovenská obec Veľké Úľany se zbavila Leninovy ulice. Nicméně téměř se slzami v očích. „Leninova ulice v naší obci nikomu nevadila, nebo maximálně jednomu procentu občanů. Na přejmenování ale tlačil prokurátor, tak jsme ustoupili,“ říká pro CNN Prima NEWS starosta vesnice František Gőgh. Vladimir Iljič Lenin, který 7. listopadu 1917 inicioval bolševický převrat v Rusku, měl na svědomí miliony životů. Záhy po převzetí moci zemi ovládl hladomor, ovšem Lenin rozpoutal takzvaný rudý teror a soustředil se na likvidaci nepřátel. Například na zlomení odporu donských kozáků, který si vyžádal statisíce obětí a deportovaných.

Pro dnešní pětačtyřicátníky a starší ročníky je to vzpomínka, kterou hned tak nejde vymazat z paměti. V éře Gustáva Husáku se všichni sedmiletí školáci setkali s básničkou k oslavám bolševické Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) ze 7. listopadu 1917. Čítanka pro druhou třídu základních škol totiž obsahovala i text, který začínal verši: „Rudou barvou dneska září / sedmička v mém kalendáři.“ A většina dětí se ji musela povinně naučit nazpaměť.

Před 150 lety se narodil Vladimir Iljič Uljanov, později známější pod jménem Lenin, jenž se stal symbolem bolševické revoluce v Rusku. Lenin však byl nejen srdcařem socialismu, ale také velkým pragmatikem. Ruský státní převrat zosnoval v žoldu německého kapitálu. Někdejšího vůdce bolševiků Rusové, ale i starší občané bývalého Sovětského svazu, dodnes vnímají jako jednu z největších osobností své historie.