Pro dnešní pětačtyřicátníky a starší ročníky je to vzpomínka, kterou hned tak nejde vymazat z paměti. V éře Gustáva Husáku se všichni sedmiletí školáci setkali s básničkou k oslavám bolševické Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) ze 7. listopadu 1917. Čítanka pro druhou třídu základních škol totiž obsahovala i text, který začínal verši: „Rudou barvou dneska září / sedmička v mém kalendáři.“ A většina dětí se ji musela povinně naučit nazpaměť.
Normalizační čítanku pro druhý ročník základních škol si redaktor CNN Prima NEWS vypůjčil v Národní knihovně v Praze. Rok vydání 1979, ovšem české a moravské děti se z této učebnice učily až do sametové revoluce. A paní učitelka Š. tuhle báseň donutila recitovat i autora tohoto textu.
Báseň o VŘSR uměly miliony dětí
„Rudou barvou dneska září / sedmička v mém kalendáři. / Podívej se oknem: všude / v ulicích je všechno rudé,“ začínala báseň Sedmý listopad v Moskvě z pera sovětského básníka Samuila Maršaka. Báseň si dodnes v hrubých obrysech pamatují statisíce, a dost možná i miliony školáků z Husákovy éry. A částečně si ji vybavuje třeba i 53letá výtvarnice Elli Tiliu z Frýdku-Místku. „První sloku znám pořád celou, pak už mi asi budete muset napovídat,“ říká. Tak napovídáme:
„Každé okno, každá střecha / jako by dnes hořela. / Tam, kde jindy tramvaj spěchá, / kapela jde zvesela. // Celá země – i my děti / velký svátek máme dnes. / Rudý balónek můj letí, / přímo k obloze se vznes.“ S citovanou oslavnou básničkou k VŘSR se přitom tuzemské děti potkávaly již od roku 1950, kdy poprvé vyšla v češtině v dětském časopise Mateřídouška, a to v překladu Jiřího J. Svobody.
Školáku, napiš Leninovo jméno
Záleželo asi na konkrétním učiteli, většina Husákových dětí ale básničku Sedmý listopad v Moskvě musela umět nazpaměť. A pod básní byly v čítance připojeny i tyto dva úkoly pro sedmileté školáky:
„Napiš jméno člověka, který se zasloužil o tento svátek.“
„Co nám svátek připomíná?“
Už žák druhé třídy tedy musel vědět, že se 7. listopadu slaví Velká říjnová socialistická revoluce, o kterou se zasloužil vůdce bolševiků Vladimír Iljič Lenin.
V Československu se VŘSR mohutně slavila až do sametové revoluce. Ústřední deník ÚV KSČ Rudé právo 7. listopadu 1989 ozdobil titulní list velkou fotografií křižníku Aurora a přidal popisek: „Dny podzimu roku 1917 přinesly zásadní zlom v historii lidstva.“ V pražském Paláci kultury se setkali nejvyšší českoslovenští papaláši a Rudé právo líčilo, že sjezdový palác „je vyzdoben v duchu Velkého října“. A zpravodaj Československé televize uváděl téměř totožně: „Sjezdový palác je vyzdoben v duchu Velkého října a v pevném spojenectví se SSSR.“
Duch Velkého října ničí Ukrajinu
Od posledních státních oslav VŘSR uplynulo 33 let a mladší generace se dnes asi s údivem ptají, jak vlastně vypadal onen „duch Velkého října“? Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale shromáždění papalášů na čele s generálním tajemníkem KSČ Miloušem Jakešem tehdy v Paláci kultury zakončilo oslavy společným provoláním hesla: „Ať se dále rozvíjí odkaz idejí VŘSR!“ Bohužel, ani následný pád sovětského socialistického bloku „ducha Velké října“ zdaleka nezničil. A letošní ruská invaze na Ukrajinu, kde v okupovaných městech ruské jednotky znova vztyčovaly sochy Vladimíra Iljiče Lenina, to jen smutně dosvědčuje.
Vraťme se do listopadu 1989. Pražští učni z ČKD pod dozorem taviče Richarda Skopce nasbírali k výročí bolševické revoluce šest tun kovového šrotu, aby ho 7. listopadu 1989 vložili do obloukové pece. A celou akci nazvali: Tavba přátelství a oslav 72. výročí VŘSR. Do sametové revoluce přitom scházelo jen deset dnů. V Ostravě se v tentýž den sešly stovky pionýrů u Leninovy sochy. „Leninova třída i památník Vladimíra Iljiče Lenina jsou zality teplými slunečními paprsky i pionýry v modrých košilích s rudými šátky,“ popisoval akci ostravský tisk.
Čest naší společné práci
Na ostravských oslavách VŘSR 7. listopadu 1989 zazněla z úst tajemníka ÚV KSČ Václava Václavíka i tato slova: „Protivník se snaží najít argumenty pro svá tvrzení o jakémsi konci komunismu v přestavbě v SSSR.“ A Josef David, předseda severomoravské Krajské kontrolní a revizní komise KSČ, pak svého kolegu doplnil: „Naše země se stala terčem bezuzdné kampaně západních sdělovacích prostředků, které odhodily masku nestrannosti a otevřeně se vměšují do našich vnitrostátních záležitostí. Stalo se již trvalým jevem, že organizátory různých protisocialistických akcí se stala rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Nesmí nás zmást, že se třídní protivník snaží zneužít přestavby v SSSR. Revoluční proces pokračuje. Čest naší společné práci.“
Absurdní byla také oslava tehdejších „lidovců“. Severomoravský krajský tajemník Československé strany lidové Jan Škrobánek podal 7. listopadu 1989 „hlášení o splnění socialistického závazku“ do rukou tajemníka Národní fronty Milana Kostky. Lidovci mimo jiné splnili svůj závazek, že k 72. výročí VŘSR nasbírají 2 064 kilogramů léčivých bylin.
Vymývání mozků
Velikášské i bizarní oslavy komunistického převratu z roku 1917 zažívaly celé generace Čechů i Moravanů, takže není úplně k podivení, kolik našinců dnes sympatizuje s postkomunistickým Sovětským svazem. A to navzdory agresivní ruské invazi na Ukrajině. Už od druhé třídy základní školy byly školákům více než po čtyřicet let vymývány mozky. A každé dítě muselo znát Leninovo jméno, Velkou říjnovou socialistickou revoluci a také básničku sovětského spisovatele Sedmý listopad v Moskvě: „Rudou barvou dneska září / sedmička v mém kalendáři...“
