Lenin zemřel před 100 lety. Pátrali jsme po jeho sochách, jedna čtyřmetrová se právě prodala

Potkat u nás někdejšího vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina je možné i 100 let po jeho smrti. Zemřel 21. ledna 1924. V těchto dnech třeba putoval ulicemi Ostravy, neboť čtyřmetrová bronzová socha z někdejší Leninovy třídy změnila majitele. „Určitě jsem ji nekoupil z úcty k jednomu z největších masových vrahů, rád bych však sochu zachránil jako memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem zblblí novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše,“ říká pro CNN Prima NEWS nový vlastník bronzového revolucionáře. Další nadživotní Iljiče opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně či Muzeum umění v Olomouci.

K ostravskému Leninovi mířím na jistotu. Leží v zahradě jednoho rodinného domu ve čtvrti Svinov. Už přes dvacet let. Tehdy čtyřmetrovou sochu z někdejší Leninovy třídy koupil kupec s poněkud bizarními představami. Měla ozdobit bazén, ovšem zůstala v poloze vleže. Zakrytá bedněním, které postupně chátralo, takže časem byl Lenin odpočívající na pozemku v ostravské ulici U Rourovny 617/15 rozpoznatelný i ze satelitních snímků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lenin jel zahájit revoluci tajným vlakem. Do zapečetěného vagónu mu vtrhli Němci s pivem

Lenin zůstal jen na Google Maps

Naposledy jsme se tam s Leninem potkali v prosinci 2023, když jsem ověřoval, zda může hrát hlavní roli v textu ke stému výročí skonu reálného bolševického vůdce. Něco mi ale říkalo, abych Iljičovu přítomnost ověřil i tento týden, vpředvečer jubilea. Bohužel, Lenin ze zahrady zmizel! Klepu proto na dveře rodinného domu, za kterým socha odpočívala.

Věděl jsem, že majitel nemovitosti je už více než rok po smrti a dům byl prodán. Teď je v rekonstrukci, takže otevírá řemeslník. Když se ptám na zmizelou skulpturu, dostanu vynadáno: „Proboha, proč se ptáte na Lenina? Je dobře, že zmizel, byl to zločinec a vrah. Dneska dopoledne ho naložili jeřábem a někam odvezli. Nevím kam, a je mi to jedno.“

Ostravský Lenin, který v letech 1976 až 1990 vévodil Leninově třídě ve čtvrti Poruba, zmizel uprostřed bílého dne. Na neznámé místo. Zůstává jen stopa na satelitním snímku ve vyhledávači Google Maps. Raději však rychle zkontroluji i mapový server. Ano, ze snímku zatím nezmizel.

Miliony mrtvých

Řemeslníkovi sděluji, že jsem novinář, ale ten mě pořád podezřívá, že sympatizuji s komunismem. Nedůvěru tak musím rozptýlit základními znalostmi o Leninových zločinech: „Hned po bolševickém převratu v roce 1917 zavedl rudý teror, který měl každý den stovky až tisíce obětí. Povstání proti Leninovu režimu třeba nepřežilo půl milionu donských kozáků a nepokoje rolníků v Tambovské oblasti si vyžádaly na 250 tisíc obětí. Hladomor v Povolží, který Lenin způsobil mimo jiné rekvírováním posledních zásob tamních obyvatel, měl asi 5 milionů mrtvých.“

Konečně jsem byl vzat na milost. A dělník se představuje jako Michal Vekljuk. „Pocházím z Ukrajiny a jako školák jsem ještě zažil Sovětský svaz. Na košili jsme museli nosit žluté odznaky s Leninem už někdy v první třídě,“ vzpomíná. Podobně jako v normalizačním Československu, děti na prvním stupni se automaticky stávaly členy organice Jiskry, záhy pak vstupovaly do Pionýra. „Ten náš pionýr se jmenoval Všesvazová pionýrská organizace Vladimira Iljiče Lenina,“ vysvětluje Vekljuk, jenž se narodil v Zakarpatské oblasti.

Zničit, anebo někam schovat?

Když na konci prosince 1991 vyhlásila Ukrajina nezávislost, brzy tam šly k zemi i první sochy Lenina. „V Užhorodu ho shodili hned někdy na počátku devadesátých let. Ale teď už víme, že Putin jde v Leninových stopách, i on je masový vrah,“ dodá Michal Vekljuk z Ukrajiny. Zbývá tak dořešit, kam zrovna dnes odcestoval čtyřmetrový ostravský Lenin. „Opravdu to nevím. Jsem rád, že je pryč, ale možná nám poradí soused.“

Než nám soused otevře, diskutujeme o dnešním Rusku, kde je Lenin opět hluboce uctíván. A vznikají tam i jeho nové sochy anebo jsou obnovovány ty dočasně odstraněné. „Proto je nejlepší sochy včas zničit,“ myslí si Vekljuk. Možná má pravdu. Pokud by se Česká republika ještě jednou dostala do ruských spárů, asi by s novým režimem znova ožily i dochované Leninovy sochy. Nadživotní Iljiče v tuto chvílí opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně, Muzeum umění v Olomouci i další instituce nebo soukromí sběratelé. Na českých i slovenských náměstích stály za komunismu desítky Leninů.

Vůdce revoluce na laně jeřábu

Soused Petr Helštýn ukazuje fotku z aktuálního převozu ostravského Lenina. Výmluvný snímek, jak vůdce bolševiků visí na laně jeřábu. Na oplátku ukazuji sérii snímků zasněženého Lenina, kterou jsem tady pořídil před Vánocemi. „Soused byl trochu podivín. Co s tím Leninem chtěl opravdu udělat, to vlastně nevím. Ležel tam v zahradě od roku 2002 a od té doby se ani nehnul, až dneska,“ líčí Helštýn. Proslýchalo se ovšem, že jeho vlastník ho chtěl postavit k bazénu. Ale možná to je pouze sousedský drb...

Když majitel domu s Leninem nedávno zemřel, jeho syn nemovitost prodal. Ale bez Lenina. Ten našel kupce až nyní a nový majitel si skulpturu tento týden odvezl. Helštýn jméno kupce zná, proto se s ním mohu záhy zkontaktovat. „Bez komentáře,“ říká vlastník čtyřmetrové sochy z bronzu. Vlastně rázně ukončuje hovor, ještě než vůbec začal. I on mě napřed podezírá, že chci Lenina nějak ochraňovat. Když ale po dalších pěti minutách uzná, že bolševikům vůbec nefandím, transakci potvrdí.

Kytice k nohám bolševika

„Víte, Ostrava je pořád plná bolševiků, tak musím být opatrný,“ vysvětluje. A prosí mě, abych jeho jméno zatím nezveřejňoval. „Určitě jsem sochu nekoupil z nějaké pochybené úcty k jednomu z největších masových vrahů v moderních dějinách. Rád bych ji ale zachránil jako určité memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem naočkovaní novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše.“

Za normalizace se po svatebních obřadech v Porubě opravdu často chodilo k nadživotnímu Iljičovi, aby svatebčané položili kytice k nohám zakladatele Sovětského svazu. „Dneska to vypadá bizarně, ale taková byla doba a tohle se opravdu dělo,“ vypráví majitel skulptury. „Mnozí ideologií poblbnutí svatebčané na tom neviděli nic špatného. Vůbec si neuvědomovali, že v té době jsme měli v republice 100 tisíc sovětských okupačních vojáků, kteří tu stále zůstávali po invazi z roku 1968.“

Lenin jako lakmusový papírek dnešní svobody

Nový vlastník sochy, kterou normalizační sochař Antonín Ivanský dokončil v roce 1976, uvažuje o zřízení muzea totality či o něčem obdobném. „Kde by socha stála jako varování pro další generace. V tuto chvíli však nevím, jestli bude mít město k něčemu podobnému vůli. Zkusím to i v soukromé sféře, třeba v areálu Dolní oblasti ve Vítkovicích. Ostrava zatím nemá žádnou expozici, která by připomínala právě zločiny komunismu.“

Muž narozený na samém počátku sedmdesátých let je nicméně připraven i na variantu, že Ostrava si bezpráví totality nebude chtít připomínat. „V tom případě Lenina nechám roztavit a ten bronz prodám.“ To je však zatím krajní řešení. „Pokud to tak dopadne, tak si ale budeme muset jako národ přiznat, že si svobodu vůbec nezasloužíme,“ dodává.

Tagy: