Mediální domy se bouří kvůli DPH na noviny. Vláda může být hrobníkem tisku, varují vydavatelé
Jednou z položek, které se značně dotknou nové změny daně z přidané hodnoty, je denní tisk. U něj se mění DPH z 10 na 21 procent, což může přispět k úpadku novin. Předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová doslova říká, že opatření z dílny vlády premiéra Petra Fialy (ODS) působí jako snaha o „zabití“ novinového trhu. A podobné hlasy zní i z jednotlivých vydavatelství.
„Návrh navýšit DPH u novin z deseti na 21 procent vypadá jako snaha zabít vydávání novin v České republice. K navýšení cen energií a papíru může stoprocentní navýšení DPH být posledním hřebíčkem do rakve jednoho mediatypu v České republice,“ komentovala nové zařazení novin do základní sazby DPH Šmuclerová na webu Unie vydavatelů.
Podle ní může krach i jednoho periodika vést k „domino efektu“ kvůli propojení novin s tiskárnami. „Jakmile odpadne jeden deník (třeba právě kvůli zvýšení DPH), ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také,“ popsala šéfka správní rady Unie vydavatelů.
Čtěte také
Doslova uvedla, že Fialův kabinet může být „hrobníkem demokratického tisku v České republice“. Podle Šmuclerové totiž úpadek tisku může vést ke zvýšení vlivu dezinformačních serverů na internetu. „Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za obsah na internetu nenesou a nemají,“ dodala Šmuclerová.
ČTĚTE TAKÉ: Zvyšování daní je v důsledku proinflační, říká Minčič. Uvedl, kdo na změnách prodělá
Zároveň kritizovala, že jsou noviny v otázce DPH odtrženy od časopisů. Vláda se totiž magazíny rozhodla zařadit do nižší sazby, která má 12 procent. „Časopisy jsou vědecké. To je ten hlavní důvod, proč jsou ve snížené sazbě. Existují i jiné než vědecké časopisy, to se ale už rozlišit nedá. Vědecké noviny neznáme,“ vysvětloval vládní postup ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Za tisk se zároveň staví i Asociace on-line vydavatelů (AOV), která zvýšení sazby u novin a také u časopisů z 10 na 12 procent považuje za nešťastné. „Tento krok vnímáme jako další negativní šok pro celé naše odvětví,“ uvedla AOV v tiskové zprávě.
Hřebíček do rakve tisku
Na vládní krok si stěžují i jednotliví vydavatelé. Podle generální ředitelky Czech News Center (CNC) Martiny Říhové se tímto způsobem zvýší prostor pro dezinformační média. „Tištěné deníky jsou stále přes pokles prodaných kusů významným zdrojem informací pro stovky tisíc čtenářů. Vydavatelství nebudou mít jinou možnost než zvýšení DPH promítnout do ceny, což povede k tomu, že celá řada čtenářů přestane deníky kupovat. Zvýší se tak prostor pro šíření dezinformací, což povede k nárůstu voličů extremistických stran. Vládní koalici se tak povedlo vstřelit si vlastní gól,“ řekla CNN Prima NEWS Říhová.
Čtěte také
Krok kritizuje také generální ředitel Vltava Labe Media Vít Nantl, který jej považuje za „bezprecedentní pokus o likvidaci nezávislých a svobodných médií“. „Aktuální zvýšení DPH znamená pomyslný hřebíček do rakve v nejhorší možnou dobu, protože toto navýšení už trh nedokáže absorbovat. Zvýšení DPH nás tak vede k tomu, že zcela reálně zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin. Opatření vlády se tak zcela míjí účinkem. Jednak snižuje daňový příjem státu, a jednak to znamená zásadní ránu pro boj s dezinformacemi, zejména u starší generace, pro kterou jsou deníky často jediným zdrojem informací,“ uvedl pro Mediaguru.cz Nantl.
Proti se staví i vydavatelství Economia. „Sektor vydavatelů je pod silným ekonomickým tlakem. V rámci celé Evropské unie řadu let bojujeme o to, abychom měli odpovídající výnos z tvorby obsahu, což je naše přidaná hodnota. Vláda to ví velmi dobře a také ví, že taháme za slabší konec provazu. Také proto se zdráhám uvěřit, že by se rozhodla zvednout právě daň z přidané hodnoty. Ještě před čtvrt rokem premiér tvrdil, vyšší DPH na knihy a noviny nebude, že média nechce ohrozit. Tři různé sazby na knihy, časopisy a noviny považuji navíc za nesystémové,“ popisoval pro Mediaguru.cz ředitel pro oblast mediálních produktů tohoto vydavatelství Tomáš Skřivánek.
Stanjura chtěl jednotnou sazbu
Že zvýšená sazba pro noviny je pro mnohé de facto likvidace naznačil i komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. Podle něj nová daňová sazba může skutečně vést ke zničení některých deníků. „Tohle by měl (ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, pozn. red.) všechno vysvětlit a on místo toho mluví o tom, že by se na billboard nevešlo ‚celkové daňové zatížení‘ že neexistují vědecké noviny, ale časopisy. To je, řekl bych, pod úroveň ministra financí, aby provozoval takové slovní eskamotérství,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS Kubičko s odkazem na Stanjurova slova v Partii Terezie Tománkové.
Samotný ministr financí ve zmiňovaném pořadu řekl, že by sám za přehlednější považoval jednu společnou sazbu, ale nakonec měl uvnitř koalice zvítězit kompromis o dvou možnostech, přičemž noviny se dostaly do základní 21procentní sazby, zatímco časopisy do snížené 12procentní. Stanjura čelil kritice kvůli svému argumentu, že časopisy se dostaly do snížené sazby, neboť jsou mezi nimi i vědecké, přičemž se s nimi „svezly i jiné magazíny“. „Ty ostatní časopisy dostaly stejnou výhodu jako odborné a vědecké časopisy, protože z daňového hlediska se to v zásadě nedá rozlišit,“ komentoval v Partii Terezie Tománkové Stanjura.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí hájil se slovy, že vyšší sazba vydávání tiskovin nezastaví. „Moc nevěřím, že by někdo zastavil vydávání tištěných novin. Navíc se lidé dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, veřejnoprávní média jsou dostupná volně, nehrozí žádná katastrofa,“ uvedl Fiala v ČT.
Za likvidační krok to naopak považuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Zejména pro regionální a místní noviny, trend je spíš jim ulevovat,“ sdělila ve vysílání ČT eurokomisařka.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
