Když se děti ze Základní školy ve slovenských Michalovcích dozvěděly o smrti své spolužačky Zuzky a spolužáka Martina, byly zdrceny. Sourozence měl zavraždit jejich otec, stejně jako svou manželku. Ředitel školy popsal, že se žákům věnují psychologové a zavzpomínal na kontakt s touto rodinou. Nové svědectví zveřejnil web Nový čas.
Policie těla nalezla v bytě na sídlišti v úterý, podle místních ale mohly být děti i jejich matka mrtvé o několik dní déle. Obyvatelé města tvrdí, že děti přišly do školy naposledy v pátek a od té doby je nikdo neviděl.
Jak se jmenujete? Řidiče z Brna dotaz strážníků zaskočil, musel využít přítele na telefonu
Muž za volantem se zákazem řízení, který si nemohl vzpomenout na své jméno. To je jeden z posledních případů strážníků z Brna, nad kterým zůstává rozum stát. Když se snažili zjistit totožnost hříšníka, který vjel do zákazu, museli prokázat velkou dávku trpělivosti. Řidič totiž uvedl dvě verze křestního jména a na svoje příjmení se pak zeptal samotných mužů zákona.
Jak píše web Nový čas, ve škole stále vládne obrovský smutek. Čtrnáctiletá Zuzana i dvanáctiletý Martin, které v úterý našli spolu s jejich rodiči mrtvé v bytě v Běloruské ulici, navštěvovali Základní školu na Okružní 17 v Michalovcích.
„Od začátku dne jsme zvolili upravený režim vyučování v obou třídách, kterých se daná událost týká. Celý den se žákům v těchto třídách věnují třídní učitelé, kteří pracují zejména s psychikou dětí a snaží se s nimi co nejvíce komunikovat,“ sdělil ředitel školy Martin Nebesník.
O pomoc prý poprosil i školní psycholožku, která v obou kolektivech dělala psychologické pohovory se žáky, a také Centrum poradenství a prevence, které sídlí ve vedlejší budově. „Pomohli mi tím, že mi dali dvě psycholožky, které budou dětem k dispozici,“ popsal ředitel.
Otec vypadal slušně
Jako ředitel školy děti i rodiče znal, nic však podle něj nasvědčovalo tomu, že by se jednalo o problémovou rodinu. „Podle informací, které mám, chodily děti do školy upravené, učily se dobře a chovaly se slušně. Neměli jsme sebemenší důvod, abychom viděli problém, který může vyústit do něčeho tak tragického,“ zavzpomínal.
Otce znal osobně a několikrát s ním měl možnost i prohodit pár slov. „Vždy se informoval ohledně vyučovacího procesu, zejména co se týče syna, kterého jsem učil. Vždy měl kultivovaný projev,“ dodal Nebesník, který u muže nikdy nezaznamenal negativní či agresivní reakci.
