Zadali patent umělé inteligenci. Než ho stihli podat, konkurence byla připravená, varuje expert
Ivo Vedra, ředitel a jednatel rodinné překladatelské agentury ZELENKA Czech Republic s.r.o. Zdroj: CNN
Umělá inteligence mění způsob práce napříč obory a překladatelství není výjimkou. Přestože moderní jazykové modely dokážou přeložit běžný text s překvapivou přesností, u odborných dokumentů, patentů nebo smluv mohou být chyby fatální. O tom, kde jsou skutečné limity umělé inteligence a proč lidé z překladatelského procesu nezmizí, mluvil Ivo Vedra z překladatelské agentury ZELENKA Czech Republic s.r.o., jedné ze stovky nejvýznamnějších překladatelských společností na světě.
Překladatelská agentura ZELENKA působí na trhu už 36 let a během této doby si vybudovala síť tisíců jazykových specialistů po celém světě. Právě dlouhodobé zkušenosti podle Iva Vedry umožnily firmě zařadit se mezi stovku nejvýznamnějších překladatelských společností světa.
Přestože veřejnost vnímá nástup umělé inteligence jako revoluci, v překladatelském průmyslu jde podle něj spíše o pokračování trendu, který začal už před mnoha lety. „Začali jsme tuto technologii používat dlouho předtím, než vznikl současný boom kolem AI. Pro nás to není až tak velká revoluce, spíše evoluce v oblasti práce s jazykem,“ vysvětlil Ivo Vedra, ředitel a jednatel rodinné překladatelské agentury ZELENKA Czech Republic s.r.o.
První zásadní změnu přinesly podle něj už strojové překladače typu Google Translate nebo DeepL. Ty sice před lety produkovaly často úsměvné výsledky, ale postupně se výrazně zdokonalily.
Devadesát procent nestačí
Právě vysoká kvalita běžných překladů dnes mnohé firmy svádí k představě, že lidského překladatele už nepotřebují. Vedra však upozorňuje, že realita je mnohem složitější.
Společnost si nechala zpracovat vlastní analýzu kvality překladů generovaných umělou inteligencí. Výsledky ukázaly výrazné rozdíly podle typu textu. „U běžné obecné angličtiny jsme se dostali přibližně na 90 procent kvality překladu. Jakmile jsme ale testovali technické manuály, návody nebo odborné texty, dostávali jsme se na úroveň 40 až 60 procent,“ uvedl Vedra.
Právě těch chybějících deset procent může podle něj znamenat zásadní problém. „Pokud překládáte příspěvek na sociální síť, jde maximálně o reputační riziko. Když ale překládáte dokument, který rozhoduje o bezpečnosti lidí nebo o fungování výrobku, je 90 procent strašně málo,“ zdůraznil.
Smlouvy a patenty? Bez člověka ani krok
V odborných oborech podle Vedry zůstává lidská kontrola naprosto nezbytná. Umělá inteligence sice může pomoci urychlit část práce, ale konečnou odpovědnost musí nést člověk. „Pokud chcete odvést práci opravdu kvalitně a seriózně, nemůžete AI nechat bez dozoru. Prostě to nejde,“ řekl.
Překladatelé proto stále fungují jako odborní garanti výsledku. Někdy pouze upravují strojový překlad, jindy jej musí kompletně přepracovat. „Když je výsledek dobrý, jen ho doladíte. Když je špatný, zahodíte ho a člověk celý text přeloží znovu,“ popsal Vedra běžnou praxi.
Patent zmizel během chvíle. Firma přišla o miliony
Největší hrozbou podle odborníků nejsou samotné chyby v překladu, ale neopatrné zacházení s citlivými daty.
Vedra zmínil případ jedné společnosti, která doplatila na neznalost pravidel práce s AI. „Asistentka v Asii vložila patent do bezplatné verze umělé inteligence. Než firma stihla patent podat, měli ho na druhé straně připravení konkurenti. Firma tak přišla o patent i o možnost výrobek vyrábět,“ uvedl. Právě podobné situace jsou podle něj důvodem, proč je bezpečnost dat dnes jedním z největších témat celého odvětví.
Překladatelé pracují s citlivými daty
Překladatelská agentura ZELENKA dnes spolupracuje s přibližně 9 500 lingvisty po celém světě. Každý z nich musí projít přísným procesem ověřování a bezpečnostního školení. „Bezpečnost je pro nás naprostý základ. Začíná to smluvním procesem, pokračuje jasně definovanými pravidly a celým systémem řízení bezpečnosti informací,“ vysvětlil Vedra.
U citlivých zakázek navíc firma spolupracuje výhradně s dlouhodobě prověřenými odborníky. „Nemůžeme pustit k citlivým projektům člověka, kterého neznáme. Musíme mít jistotu, že bezpečnostní pravidla chápe a dodržuje,“ dodal.
Přijdou překladatelé o práci?
Otázka, kterou si kladou tisíce lidí napříč obory, zazněla i v Ostravě. Nahradí umělá inteligence lidské překladatele? Vedra je přesvědčený, že nikoliv. „Nemyslím si, že člověk z procesu zmizí. Budeme svědky symbiózy člověka a stroje. Změní se možná povaha práce, bude více zaměřená na kontrolu, odborný dohled a nastavování procesů, ale člověk bude vždy potřeba,“ uvedl.
Podle něj totiž jazyk není jen soubor slov, ale také kontext, zkušenost, kulturní souvislosti a schopnost posoudit rizika. A právě zde mají lidé stále výrazný náskok.
AI ano, ale s rozumem
Zkušenosti překladatelského průmyslu ukazují, že umělá inteligence není ani spásou, ani hrozbou. Je to nástroj, který dokáže výrazně urychlit práci, ale zatím nedokáže převzít odpovědnost. A právě odpovědnost je podle odborníků tím, co bude i v budoucnu oddělovat kvalitní práci od nebezpečných zkratek.
Jak na EBF festivalu v Ostravě zaznělo, umělá inteligence může být výborným pomocníkem. Jen nesmí zůstat bez dozoru. Protože některé chyby se neprojeví překlepem v textu, ale ztraceným patentem, milionovými škodami nebo poškozenou pověstí firmy. Celý rozhovor najdete ve videu.
V médiích pracuje již 22 let jako rozhlasová moderátorka, a 11 leté zkušenosti s onlinem jako reportérka a videoeditorka teď zúročuje na CNN Prima news.
