zadlužení

Zadluženost státu i českých domácností v posledních letech stále stoupá. Podle odborníků se situace výrazně nezmění ani v blízké budoucnosti. Lidé si nejčastěji půjčují na bydlení a auta. Výjimkou však v dnešní době nejsou ani spotřebitelské úvěry na běžný provoz domácnosti. Neschopností splácet své závazky jsou prý nejvíce ohroženi důchodci, ale i lidé s vyššími příjmy, kteří nežijí „ve vlastním“.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v pondělí zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Česko se potýká s řadou krizí, ať už jde o válku na Ukrajině nebo vysoké ceny energií. Ekonomové Daniel Münich a Pavel Peterka v souvislosti s tím ve vysílání CNN Prima NEWS varovali, jak by mohl vypadat černý scénář zadlužení a jaké dopady by mohl mít pro budoucnost Česka. Dále rozebrali, jaké daně by mohla vláda zvýšit.

Letní dovolenou české domácnosti v drtivé většině financují ze svých úspor. Pokud je nemají, kvůli dovolené se nezadlužují a raději nikam nejedou. Na dovolenou si někdy půjčilo pět procent domácností a polovina těchto půjček jsou menší částky do 10 000 korun. Vyplývá to z průzkumu pro společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Závěry průzkumu, který probíhal mezi tisícovkou respondentů, byly velmi podobné jako v předchozím roce.

Když 7. září loňského roku malá země střední Ameriky zavedla bitcoin jako oficiální platidlo, v komunitě „hodlerů“ se ozvalo uznalé zamručení. Jenže už po několika měsících se ukazuje, že šlo o obrovský risk, který nevyšel. Jako by hrstka lidí, která se loni v září vydala proti bitcoinu protestovat, tušila, co přijde. El Salvador si totiž adopcí bitcoinu výrazně zkomplikoval svou finanční situaci.

Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Zadlužení české vlády se loni podle pátečních dat Eurostatu zvýšilo o 4,2 procentního bodu na 41,9 % HDP. Na Twitteru na to upozornilo ministerstvo financí. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Úřad dodal, že Česko bylo v čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily. Výrazný nárůst dluhu zaznamenaly také Malta nebo Slovensko.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý považuje vítězství koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve volbách za pozitivní. „Mohla by tu být vláda, která bude více hledět na zpomalení zadlužování a makroekonomické údaje,“ řekl v pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Ohledně slibu koalice, že nebude zvyšovat daně, je ale vzhledem k horšící se hospodářské situaci skeptický.

Česká republika se zotavuje z dopadů koronavirové pandemie. Ta do tuzemska dorazila v březnu minulého roku. Podle ekonomky a předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, která byla hostem v pořadu K věci na CNN Prima NEWS, se česká ekonomika vrátí do časů před covidem na konci roku 2022 nebo na začátku roku 2023.

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Česku chybí ve státním rozpočtu asi 200 miliard korun ročně. Úkolem vlády je najít způsob, jak veřejné finance dostat zpět do rovnováhy. „Je třeba posílit příjmovou stránku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je ale třeba omezit velikost státu.

Celkem 32 zemí světa aktuálně vykazuje veřejný dluh převyšující jejich hrubý domácí produkt. Suverénně nejzadluženější zemí světa je Japonsko, jehož veřejné instituce mají závazky ve výši 257 procent HDP. V první desítce najdeme hned dvě evropské země, a to Řecko a Itálii.

Klesá počet nově zahájených exekucí i celkového počtu lidí v exekuci. Uvedl to Daniel Hůle, odborník na dluhovou problematiku z organizace Člověk v tísni. „Nepozorujeme masivní nárůst zadlužení. Nepřišla vlna, která by znamenala desítky a už vůbec ne statisíce lidí, kteří by upadali do dluhů,“ řekl v pořadu Interview na CNN Prima NEWS. Podotkl však, že by situace ještě mohla eskalovat.