zadlužení

Česká republika se zotavuje z dopadů koronavirové pandemie. Ta do tuzemska dorazila v březnu minulého roku. Podle ekonomky a předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, která byla hostem v pořadu K věci na CNN Prima NEWS, se česká ekonomika vrátí do časů před covidem na konci roku 2022 nebo na začátku roku 2023.

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Česku chybí ve státním rozpočtu asi 200 miliard korun ročně. Úkolem vlády je najít způsob, jak veřejné finance dostat zpět do rovnováhy. „Je třeba posílit příjmovou stránku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je ale třeba omezit velikost státu.

Celkem 32 zemí světa aktuálně vykazuje veřejný dluh převyšující jejich hrubý domácí produkt. Suverénně nejzadluženější zemí světa je Japonsko, jehož veřejné instituce mají závazky ve výši 257 procent HDP. V první desítce najdeme hned dvě evropské země, a to Řecko a Itálii.

Klesá počet nově zahájených exekucí i celkového počtu lidí v exekuci. Uvedl to Daniel Hůle, odborník na dluhovou problematiku z organizace Člověk v tísni. „Nepozorujeme masivní nárůst zadlužení. Nepřišla vlna, která by znamenala desítky a už vůbec ne statisíce lidí, kteří by upadali do dluhů,“ řekl v pořadu Interview na CNN Prima NEWS. Podotkl však, že by situace ještě mohla eskalovat.

Vymáhání případného peněžitého dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut. Senát to ve středu podle očekávání schválil beze změn. Příslušnou novelu občanského zákoníku nyní dostane k posouzení prezident.

Zadlužení vlády, samospráv a dalších veřejných institucí dosáhlo ke konci loňského roku dvou bilionů a 153 miliard korun. Během jediného roku se suma veřejného dluhu zvýšila o 413 miliard. Každý Čech, Moravan a Slezan tak v průměru dlužil bezmála 202 tisíc korun. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu.

Veřejný dluh České republiky se v loňském roce v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšil bezmála o osm procentních bodů, a dosáhl tak 38,1 procenta HDP. Ekonomové varují, že bez razantního zlepšení hospodaření státu se české veřejné zadlužení může už napřesrok přiblížit hranici 50 procent.

Konec pandemie je stále v nedohlednu. Jak to finančně zvládá stát? Budou se kvůli dopadům epidemie zvyšovat daně? Zeptáme se ministryně financí Aleny Schillerové.

Dluh tuzemských vládních institucí, neboli veřejný dluh, dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,17 bilionu korun. Přesáhl tak hranici 38 procent hrubého domácího produktu a v průměru na osobu dosahuje bezmála 203 tisíc korun. V porovnání s předchozím rokem se veřejné zadlužení zvýšilo o více než 386 miliard korun.

Ačkoliv je 320miliardový schodek českého rozpočtu na příští rok šílenou cifrou, na evropské poměry to až tak hrozné není. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Vladimír Pikora. Veřejné finance jsou podle něj v současnosti ve velmi špatném stavu v celém vyspělém světě. „Politici řeší všechno tiskem peněz a jednoho dne to někde bude muset narazit,“ prohlásil Pikora.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla dnes ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtová rada. Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila.