Státní dluh loni narostl o 430 miliard korun, to je nejvíce v historii. Stejný dluh měly v součtu vlády od roku 1993 do roku 2004, připomněl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. S komentátorem Seznam Zpráv Petrem Holubem se ale shodl na tom, že řecký scénář České republice nehrozí.
Loňský růst státního dluhu Kovanda označil za děsivý. „Za rok vzrostl o 430 miliard, to je jako za všech vlád od roku 1993 do roku 2004 dohromady. Tedy za obě Klausovy vlády, Tošovského vládu, Zemanovu, Špidlovu a částečně také za Grossovu vládu,“ uvedl ekonom.
Nacházíme se podle něj v nelehké situaci, kdy nám roste zadlužení nejrychleji z celé Evropské unie. „Před námi je velký prostor, abychom s tím něco dělali. Věřím, že tento rok se podaří něco osekat,“ poznamenal Kovanda s tím, že vláda má příležitost do té doby, než přijdou další volby.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lečo by si v zimě vařil jen idiot. Vládní politici se ostře pustili do Havlíčka
Řecký scénář ale podle něj nehrozí. „Celá eurozóna má průměrné zadlužení zhruba 100 procent HDP, my ho máme 43 procent. Nejsme tedy ani na polovině zadlužení eurozóny,“ řekl ekonom.
Podle komentátora Seznam Zpráv Petra Holuba je státní deficit způsoben hlavně jednorázovými výdaji. „Je to například pomoc domácnostem při energetické drahotě,“ podotkl s tím, že podstatný je strukturální deficit, který znázorňuje rozdíl mezi příjmy a povinnými výdaji státního rozpočtu.
„V roce 2021 byl 3,5 procenta HDP, což je ohromné číslo, na letošek se ale počítá s 2 procenty, což je 150 miliard korun. Není to zoufalá částka. Navíc je to ve chvíli, kdy vláda státní rozpočet nezačala konsolidovat, to zařídila inflace,“ vysvětlil Holub. Ani podle něj tak České republice řecká cesta nehrozí. „Pokud vláda začne něco dělat, tak je reálné strukturální deficit odstranit do tří až čtyř let,“ míní komentátor.