ZPRÁVY PLUS, Vladimír Pikora, Jana Tatýrková - 3.11. v 10:32
Zadluženost státu i českých domácností v posledních letech stále stoupá. Podle odborníků se situace výrazně nezmění ani v blízké budoucnosti. Lidé si nejčastěji půjčují na bydlení a auta. Výjimkou však v dnešní době nejsou ani spotřebitelské úvěry na běžný provoz domácnosti. Neschopností splácet své závazky jsou prý nejvíce ohroženi důchodci, ale i lidé s vyššími příjmy, kteří nežijí „ve vlastním“.
Zadluženost českých domácností trvale roste od roku 2016. Podle ekonoma Vladimíra Pikory v tom klíčovou roli sehrávají úrokové sazby, které před šesti lety spadly velmi nízko. „Proto se hodně domácností začalo dlouhodobě zadlužovat. Ekonomice se relativně dařilo. Zdálo se ‚super‘ zadlužit se,“ vysvětlil odborník na finanční trhy ve vysílání CNN Prima NEWS. Připomíná však, že se jedná o globální trend a domácnosti se zadlužují ve všech vyspělých zemích.
Konec levných nákupů v Polsku? Varšava chystá opatření, které Čechy nepotěší
Benzin za 37, máslo za 39 nebo cigarety za 77 korun. Na takové ceny si zvykla řada Čechů, kteří jezdí nakupovat zboží každodenní potřeby do Polska. Jenže výhodným nákupům může být brzy konec. Polská vláda totiž zvažuje, že zruší takzvané inflační štíty, jimiž chránila domácí obyvatelstvo před rychlým zdražováním.
Zhruba čtyři pětiny z celkové výše dluhu českých domácností představují hypotéky, vysvětluje ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková. Významnou složku představují i úvěry na auto či motorku a nejrůznější rekonstrukce. Za nimi následují půjčky na větší spotřebiče jako pračky, myčky, televize, ale i telefony či počítače. Kvůli tíživé ekonomické situaci si však někteří lidé půjčují i na každodenní potřeby a provoz domácnosti. „Statistiky o tom mluví. U části společnosti to nastává. Přišla situace, kdy se lidé zadlužují, aby měli na chod domácnosti,“ uvedl Pikora.
„Setkáváme se s tím zejména v rámci poradenství. Lidé si berou rychlé půjčky v řádech jednotek tisíců před výplatou,“ dodala Tatýrková. Za poslední roky se však podle ní změnil charakter dotazů veřejnosti k této problematice. Dlužníci už nechtějí poradit, jak se s placením pohledávky vyrovnat. Naopak se dotazují, jak se mu vyhnout.
Podle Pikory jsou neschopností splácet své dluhy nejvíce ohroženi důchodci. Nebezpečí se prý však kvůli rostoucím úrokovým sazbám nevyhne ani jedincům s vyššími příjmy. „Příjmová hranice nehraje primární roli. Důležitější je, jestli lidé bydlí ve svém a mají to zaplaceno. Když platíte nájem nebo hypotéku, tak máte problém,“ řekl. S tímto názorem souhlasí i Tatýrková. I podle ní mohou kromě seniorů a nízkopříjmových skupin dopadnout důsledky zdražování a růstu úrokových sazeb také na střední třídu.
