Ani letos na tom nebudeme ekonomicky lépe než před covidem. Stát se zadlužuje, jen pomaleji

Ministerstvo zlepšilo výhled inflace o 0,2 procentního bodu. Průměrná inflace by měla letos klesnout na 3,1 procenta z loňských 10,7 procenta. Meziroční inflace se po většinu roku bude pohybovat pod třemi procenty. K tlumení inflačních tlaků bude podle ministerstva přispívat i působení vládního konsolidačního balíčku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ulevit chudým, zdanit majetek, školné i legalizace konopí. Vláda má na stole třaskavý balík

Za loňský rok ministerstvo zhoršilo odhad ekonomického vývoje na pokles o 0,6 procenta proti 0,5 procenta z předchozí predikce. Letošní oživení HDP by měla táhnout postupně se zvyšující spotřeba domácností, kterou nastartuje to, že po dvou letech znovu porostou reálné mzdy.

Rizikem pro hospodářské oživení jsou podle Stanjury geopolitické faktory, jako jsou například konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které mohou zdražit komodity nebo narušit dodavatelsko-odběratelské řetězce. „Pokud se ale bude situace na energetických trzích vyvíjet jako v posledních měsících, tak by proces zbavování se závislosti Evropy na ruských surovinách neměl ovlivňovat výkon ekonomiky,“ řekl Stanjura.

Nezaměstnanost měřená v metodice Českého statistického úřadu (ČSÚ) se letos mírně zvýší na 2,8 procenta proti loňským 2,6 procenta, uvádí predikce ministerstva. I nadále by ale měla být její hodnota jedna z nejnižších v EU. Objem mezd a platů by měl meziročně narůst o 6,6 procenta, reálné mzdy se po dvou letech poklesu zvýší o 3,2 procenta, ovšem zatím se nevrátí na úroveň před covidem.

VIDEO: Stát není od toho, aby nás zachraňoval, tvrdí experti. Poradili, jak se zajistit na důchod

Růst HPD má být vyšší než v eurozóně

Ministr Stanjura také podotkl, že podle predikce by se letos mělo Česko vrátit k hospodářskému dohánění evropského průměru. Růst českého HDP by měl být zhruba o půl procentního bodu vyšší než v eurozóně. Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou představilo ministerstvo financí.

Loňský deficit veřejných financí je však zatím stále odhadem, vláda zatím nemá k dispozici kompletní údaje o hospodaření samospráv. V roce 2022 byl deficit veřejných financí 3,2 procenta HDP. Ministerstvo upozornilo, že loni ovlivňovaly hospodaření veřejného sektoru výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti a pokračující pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Ke snížení schodku v letošním roce přispěje působení vládního konsolidačního balíčku.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Celkové zadlužení letos podle prognózy vzroste na 45,6 procenta HDP. Náměstek ministra financí Marek Mora uvedl, že toto zvýšení je kromě zvýšení státního dluhu dáno také tím, že nominální HDP poroste i kvůli nižší inflaci pomaleji než v minulých letech. „Chtěli bychom dosáhnout toho, že rychlost růstu dluhu bude menší než rychlost růstu nominálního HDP,“ řekl.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Česko jako „Detroit Evropy“? Opozice nás maluje jako spálenou zem, ubližuje to všem, říká Lacina