Běloruský dispečer utekl do Polska
Letecký dispečer, který v květnu přiměl k přistání v Minsku letoun společnosti Ryanair s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě, utekl do Polska. Tamním vyšetřovatelům řekl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list The New York Times (NYT) na svém webu. Polské úřady jeho svědectví vnímají jako klíčové.
Informace amerického deníku si podrobně všímají ruská, polská a nezávislá běloruská média. Běloruské úřady podle státních médií tvrzení amerického deníku odmítly jako dezinformaci. Přistát v Minsku se podle nich rozhodl kapitán letadla.
„Letos v létě, kdy polští pohraničníci odráželi migranty snažící se překročit východní hranice Polska s Běloruskem, jeden muž tajně vklouzl do Polska, kde se mu dostalo vřelého, ale přísně tajného přivítání,“ píše NYT.
„Na rozdíl od zoufalých lidí z Iráku a odjinud, toužících po lepším životě v Evropě, dotyčný nabízel bravurní zpravodajský kousek: Interní informace o vynuceném přistání letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu v Minsku, ke kterému došlo jen o pár týdnů dříve. Mezi cestujícími byl i prominentní odpůrce běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, disidentský novinář Raman Pratasevič, kterého po přistání v Minsku zadrželi i s jeho ruskou přítelkyní Sofijí Sapegaovou,“ dodává list.
Nová Lukašenkova zbraň. Bělorusy bojující proti režimu děsí vězení hluboko v lesích
Plot nabitý elektřinou, okna s mřížemi a nové bezpečnostní kamery. To vše hluboko v lesích autoritářského Běloruska hlídá vojenská stráž a nápis „Vstup zakázán“. Takové jsou podle videí a výpovědí svědků náznaky možného vězeňského tábora pro politické disidenty, který byl nedávno vybudován asi hodinu jízdy od běloruského hlavního města Minsk, poblíž osady Novokolosovo. Nachází se na místě skladiště raket ze sovětské éry, které se rozkládá na ploše více než 200 akrů. Není jasné, jak velká část areálu byla zrekonstruována.
Podle zdrojů z řad evropských zpravodajců je uprchlíkem Gruzínec Oleg Galegov, který se oženil s Běloruskou a pracoval na letišti v Minsku jako kontrolor letecké dopravy. Po svém přeběhnutí poskytl polským úřadům, vyšetřujícím vynucené přistání v Minsku, solidní důkazy o tom, že šlo o součást operace běloruské tajné služby s cílem zmocnit se Prataseviče.
Právě Galegov sdělil pilotům letadla, že podle informace od zvláštních služeb mají na palubě bombu a měli by kvůli bezpečnosti přerušit let do Vilniusu a přistát v Minsku. Na řídící věži minského letiště se celou dobu nacházel důstojník KGB, který v klíčovém okamžiku převzal kontrolu. Celou dobu byl navíc v telefonickém kontaktu s osobou, které hlásil, co se s letadlem děje.
Příkaz vydal Lukašenko
Příkaz vyslat stíhačku, aby letoun doprovodila a „přiměla letadlo otočit se a přistát“, vydal podle jeho tiskové služby osobně Lukašenko, připomíná NYT. Výpověď přeběhlíka o tom, co se stalo, podle listu případ asi nijak zásadně nemění. Ale svědectví člověka, který byl do věci přímo zapojen, pomohlo polským prokurátorům vybudovat solidní právní základ proti běloruským představitelům, jakkoli se zdá nepravděpodobné, že by v budoucnu stanuli před soudem.
Mám se výborně, vzkázal rodičům zadržený Pratasevič. Byl k tomu přinucen?
Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič vystoupil na tiskové konferenci. Na ní prohlásil, že se mu daří dobře a nemá žádné stížnosti. Pratasevič promluvil na konferenci organizované běloruským ministerstvem vnitra. Někteří z přítomných reportérů dali najevo, že nepovažují vystoupení za věrohodné, a například novináři stanice BBC na protest ze sálu odešli, uvedl server Meduza.
Polské úřady případ vyšetřují, protože dotyčný Boeing 737 byl registrován v Polsku a provozovala jej polská pobočka irských aerolinek Ryanair. Tyto skutečnosti podle listu také pomáhají vysvětlit, proč se polsko-běloruské vztahy staly tak napjatými. Zatímco Lukašenko obviňuje západního souseda ze spiknutí, které mělo vyvolat povstání a svrhnout jej, Polsko obviňuje Minsk, že v hybridní válce přesouvá k hranicím migranty ze třetích zemí.
Vynucené přistání letadla s asi 170 lidmi na palubě v Minsku odsoudila řada zemí jako porušení mezinárodního práva, státní terorismus, pirátství a únos. Spojené státy a Evropská unie následně rozšířily sankce proti běloruskému režimu.
„Informace listu The New York Times jsou určeny veřejnosti, obyčejným lidem, kteří se nevyznají ve specifikách civilního letectví. Pro nás jako profesionály jde o informace nesmyslné až směšné,“ řekl běloruské státní agentuře ředitel odboru letectví běloruského ministerstva dopravy Arcjom Sikorski, podle kterého o přistání v Minsku rozhodl kapitán letadla.
„Dispečer podle všech mezinárodních pravidel a norem nemůže ovlivnit rozhodování, zvláště při ohrožení bezpečnosti,“ prohlásil. Ruská agentura Interfax podotkla, že žádná bomba, o které hovořili dispečeři z Minsku, se po přistání na palubě letadla nenašla – zato tam byli opoziční novinář a jeho přítelkyně, kterým nyní v Bělorusku hrozí šest let vězení.
