Ilustrační foto
Zdroj: AP

Ilustrační foto
Zdroj: AP

Rusko v sobotu oznámilo, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě. O „významném objevu“ úřad informoval Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová podle agentury Interfax uvedla, že variantou A(H5N8) se nakazilo v prosinci sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu Ruska.

WHO na svých stránkách uvádí, že přenos viru A(H5N8) z ptáků na člověka nelze vyloučit. Pravděpodobnost, že se tak stane, je však podle ní nízká. Připouští ale, že k rozsáhlejším závěrům dosud neměla dostatek dat. Nákazy lidí jinými variantami ptačí chřipky H5N1, H7N9 a H9N2 se prokázaly už dříve.

Ohniska nákazy variantou ptačí chřipky H5N8 dosud kromě Ruska evidovala také Čína, některé evropské země a také státy na Blízkém východě. Přenos viru se ale ve všech případech odehrával pouze mezi ptáky.

K tématu

Ptačí chřipka na Táborsku: V prvním ohnisku nákazy uhynula polovina drůbeže

• 22. ledna 2021

Popovová uvedla, že nakažení se cítí dobře a že průběh onemocnění u nich byl mírný. Infekce se podle ní dále nešířila. Šéfka Rospotrebnadzoru rovněž zdůraznila, že se neodehrál přenos viru z nakaženého člověka na jiného člověka. Nevyloučila však, že by se v budoucnu něco takového mohlo přihodit.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci už několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 –⁠ zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, postižená hejna se likvidují.

Na člověka se přenáší jen zřídka

Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa. Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i méně časté obtíže: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil jiný podtyp, H5N8, který se ve zvýšené míře objevil v Česku v letech 2007 a 2017. Vrátil se začátkem loňského roku a opět i koncem letošního ledna. Nákaza se v poslední době vyskytla i v mnoha dalších evropských zemích.

K tématu

Plzeňský kraj

Ptačí chřipka se rozšířila už do čtvrtého kraje. Je na Plzeňsku v části obce Letiny

• 12. února 2021

Zdraví

Odborníci varují před ptačí chřipkou, míří k nám stěhovaví ptáci

• 9. října 2020

ČTK

Česká tisková kancelář

Sdílejte článek

Facebook Twitter