Ptačí chřipka na Táborsku: V prvním ohnisku nákazy uhynula polovina drůbeže

Kvůli ptačí chřipce jsou vybíjeny celé chovy.

V Česku řádí ptačí chřipka

Na Táborsku se potvrdilo první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže. V chovu v obci Dlouhá Lhota bylo asi 30 ptáků, polovina během dvou dnů uhynula. Nákazu do chovu nejspíš zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka, řekl v pátek mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Veterináři u uhynulé drůbeže potvrdili subtyp choroby H5N8, stejně jako u čtvrtečního případu uhynulých divokých labutí na Písecku. Viry ptačí chřipky jsou běžné u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, lidem neublíží.

Všechna drůbež v chovu bude utracena. Veterináři vytyčí kolem tříkilometrové a desetikilometrové pásmo, kde zavedou mimořádná opatření, například ohledně přepravy drůbeže. Sepíšou chovy v okolí a zakážou se výstavy a burzy drůbeže a ptactva.

Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád řekl, že k podobným celorepublikovým opatřením by veterináři nejspíš sáhli až po vzniku více ohnisek.

„Chovatelé mají ze zákona garantovanou náhradu za utracená zvířata a ministerstvo zemědělství jim také proplácí veškeré účelně vynaložené náklady, které vyplynou z opatření nařízených na místě. Žádosti o náhradu je nutné podat do šesti týdnů od utracení zvířat,“ sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Situace není dobrá

Ve čtvrtek se choroba potvrdila v ČR letos poprvé, šlo o dvě uhynulé labutě na Písecku. Vzhledem k tomu, že to byli volně žijící ptáci, ochranné zóny se nevytyčovaly. Toman v pátek vyzval chovatele k tomu, aby dělali pravidelně kontroly ptactva a případné úhyny hlásili. Stát má připravené peníze na odškodné za možné utrácení drůbeže. V roce 2017, kdy bylo v ČR vybito téměř 100 tisíc ptáků, vyplatil stát na odškodném 23 milionů korun.

Nákazová situace v Evropě není podle Tomana dobrá, například ze Švédska je hlášena nákaza v chovu s 1,3 milionu ptáků, kteří se tak budou muset utratit. V Evropě se podle něho naštěstí nevyskytuje subtyp choroby H5N1, který by byl potenciálně přenosný také na člověka.

Podle tajemnice Agrární komory Gabriely Dlouhé se v ČR v současnosti chová více než 24 milionů kusů drůbeže, soběstačnost v drůbežím mase je na 65 procentech a u vajec na 80 procentech tuzemské spotřeby. „Jen od začátku roku je v Evropě hlášeno 170 případů výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže, zejména krůt, 78 ohnisek u volně žijících ptáků a dvě ohniska u ptáků žijících v zajetí, jedno ohnisko v sousedním Slovensku. Bohužel včerejší (čtvrteční) výskyt H5N8 v ČR u volně žijících ptáků je problémem i pro případné komerční chovy v okolí z důvodu ochranných pásem a případných omezení. Doufejme, že se nákaza nedostane do komerčních chovů,“ uvedla v pátek ráno.

V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy muselo být vybito kolem 137 tisíc ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017 a také tehdy zasáhla i další evropské země. V Česku bylo kvůli nemoci v té době vybito 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo téměř 40 ohnisek nákazy.

Tagy:
nemoc ptáci Evropa drůbež onemocnění Jihočeský kraj Miroslav Toman Táborsko Česko uhynutí ptačí chřipka Dlouhá Lhota infekční onemocnění (nákaza) okres Písek Státní veterinární správa České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky okres Tábor